Saúdskoarabský režim nepolevuje ve snaze dostat na svou stranu další státy. Jak napsal francouzský list Le Monde, pohrůžkami, že jim omezí rozvojovou pomoc a kvóty na počet muslimských poutníků do Mekky se Rijád například pokouší přimět k protikatarskému tažení šest chudých afrických zemí – Senegal, Čad, Niger, Komory, Mauritius a Džibutsko.
Několik arabských států už dříve přerušilo s Katarem diplomatické a omezilo obchodní styky, takže malý emirát dostává nouzové zásilky potravin z Turecka a Íránu. Rivalové Kataru zastavili námořní i leteckou dopravu do Dauhy a nutí katarské aerolinie létat mimo jejich vzdušný prostor.
Nabourávání statusu quo regionu
„Qatar Airways dosáhly rekordního zisku 541 miliónu dolarů, a i když nemohu zastírat, že současná krize ten úspěch poněkud kazí, jsem si jistý, že si poradíme,“ prohlásil v pondělí 12. června šéf společnosti Akbar al-Bákir. „Nedávno jsem oznámil, že chceme létat do 24 nových destinací, ale nešlo to kvůli našim omezeným kapacitám. Teď, když nám některé země ilegálně odepřely létání do 18 míst, otevřela se nám uvolněním těchto kapacit možnost, jak skutečně začít létat jinam.“
Trnem v oku mnoha blízkovýchodním vládám je i katarská televize al-Džazíra, která podněcovala lidové hnutí arabského jara, tepe do zkorumpovaných režimů a izraelské okupace Palestiny a nabourává letitý status quo regionu |
Trnem v oku mnoha blízkovýchodním vládám je i katarská televize al-Džazíra, která podněcovala lidové hnutí arabského jara, tepe do zkorumpovaných režimů a izraelské okupace Palestiny a nabourává letitý status quo regionu. V kuloárech proto koluje zvěst, že v rámci urovnání krize bude prosaúdský tábor požadovat úplné zrušení stanice.
Dauha ale i v ochraně svého mediálního impéria zatím vzdoruje. „Zcela odmítáme jakékoli diskuze o al-Džazíře, to je vnitřní katarská záležitost, do níž nikdo nemá co zasahovat,“ prohlásil v pondělí 12. června v Paříži katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abd ar-Rahmán.
Úspěšné výměny
Už minulý týden deník Financial Times přišel s informací, že saúdský režim pobouřilo i to, když Katar údajně vyplatil miliardu dolarů ve složité výměně zajatců a rukojmích – skupiny Katařanů zajatých šíitskými ozbrojenci v Iráku a šíitských zajatců držených sunnitskými rebely v Sýrii.
Saúdský režim pobouřilo i to, když Katar údajně vyplatil miliardu dolarů ve složité výměně zajatců a rukojmích – skupiny Katařanů zajatých šíitskými ozbrojenci v Iráku a šíitských zajatců držených sunnitskými rebely v Sýrii |
Zatímco Rijád dnes tyto postupy interpretuje jako podporu terorismu, faktem je, že Katar podobně dosáhl řady výměn už v minulosti – například když dostal na svobodu skupinu jeptišek unesených džihádisty v Sýrii, nebo když dojednal výměnu pěti příslušníků Tálibánu držených USA za amerického vojáka, který padl do zajetí v Afghánistánu. Lze předpokládat, že ve všech případech Katar do transakcí zapojil, když ne své finanční zdroje, pak rozhodně efektivní sítě své tajné služby.
Z českého hlediska je zajímavá událost z jara 2015, kdy se ze zajetí dostaly dvě české turistky Antonie Chrástecká a Hana Humpálová, jež o dva roky dříve unesli ozbrojenci v západním Pákistánu. Většina českých médií sice operovala s oficiálně šířenou informací, že svobodu zajistila Češkám turecká humanitární organizace IHH, jak tehdy informovaly LN, ve skutečnosti v zákulisí věc dojednal Katar, kam kvůli tomu v tichosti jezdily špičky českých tajných služeb i tehdejší šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček.
„Schopnost Katařanů udržovat úzké diskrétní vztahy s různými blízkovýchodními protihráči mají zkrátka tu výhodu, že pak Katar může vést podobná zákulisní vyjednávání,“ řekl tehdy LN anonymně dobře informovaný český zdroj.
Zpátečka Washingtonu
V Saúdské Arábii nicméně v uplynulých týdnech zjevně převážil názor, že tyto schopnosti a aktivity nejsou u konkurence žádoucí. Saúdům k blokádě Kataru coby „zastánce Íránu“ mohla dodat apetit i čerstvá návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa v Rijádu, jeho pochvala saúdskoarabského režimu a stejně paušalizující kritika Teheránu.
V důsledku ostré roztržky mezi arabskými spojenci Američanů vzal nakonec Washington zpátečku a vydal několik smířlivých prohlášení a výzev k urovnání krize |
V důsledku ostré roztržky mezi arabskými spojenci Američanů vzal nakonec Washington zpátečku a vydal několik smířlivých prohlášení a výzev k urovnání krize. „Blokáda Kataru je velmi komplexní situace,“ připustil ministr obrany Jim Mattis. Například Spojené arabské emiráty, které rovněž vytáhly proti katarským sousedům, paralelně s ostrou rétorikou dál odebírají katarský zemní plyn. A nejsou jediné, což nakonec může nabídnout i klíč k řešení konfliktu.
„Pokud by byly blokovány vývozy katarského plynu, země, jako je Británie, Japonsko, Jižní Korea či Čína, by se dostaly do energetické krize,“ varoval Kristian Coates Ulrichsen, který se arabskými státy a zejména Katarem zabývá na texaské Riceově universitě. „Pro malou zemi, kterou v Perském zálivu obklopují mnohem větší a potenciálně rozpínavé síly, je takové mezinárodní partnerství klíčovým nástrojem k zajištění bezpečnosti. Myslím, že právě na to nyní Katařané sázejí,“ dodal americký expert.
