Finanční trhy zažily další turbulentní týden. Výprodej akcií pokračoval a na nový rekord se opětovně vyšplhaly ceny zlata – přes 1800 dolarů za troyskou unci – a švýcarského franku. Index pražské burzy PX50 se po dvou letech podíval pod hranici 1000 bodů a značné ztráty si během týdne připsala většina akciových trhů. Ve druhé polovině týdne se nálada na trzích zlepšila, situace však zůstává napjatá. Koruna zatím neklidné období prožívá v relativním poklidu, bez větších výkyvů.
Pozitivně lze hodnotit stabilitu české měny vůči euru, protože většina zahraničního obchodu se odehrává právě v evropské měně. Vůči euru se koruna v týdnu pohybovala nejčastěji kolem hranice 24,20 Kč a stejně tomu bylo i v pátek odpoledne. Vůči dolaru se obchodovalo v pásmu 16,70 až 17,15 Kč za dolar. Nejlépe se koruně vedlo vůči polskému zlotému. Připsala si výrazný zisk a během týdne se pokoušela prolomit dvouleté maximum. Ve čtvrtek bylo možné koupit jeden zlotý za 5,80 koruny.
Míry nezaměstnanosti pod osmi procenty se už letos s největší pravděpodobností nedočkámeV první polovině týdne bylo zveřejněno několik zajímavých statistik z domácí ekonomiky. Poprvé od ledna vzrostla meziměsíčně míra nezaměstnanosti, a sice o 0,1 procentního bodu na 8,2 procenta. Důvodem byl především příliv absolventů na úřady práce. Vyvstává otázka, zda bude počet nezaměstnaných nadále ubývat, tak jak tomu bylo v posledním roce. Pravděpodobněji se jeví varianta, že nikoli.
Příčiny lze najít v české ekonomice i v zahraničí. Slabá domácí poptávka je utlumena fiskálními úsporami ze strany vlády a nárůst nových zakázek u výrobních podniků není takový jako v předchozích měsících. Navíc vzrůstá riziko zpomalování globální ekonomiky. Další příliv absolventů na pracovní trh se očekává po skončení letních prázdnin, a míry nezaměstnanosti pod osmi procenty se tak letos s největší pravděpodobností nedočkáme. Z dalších dat byla mimo jiné zveřejněna míra inflace za červenec. Spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 1,7 procenta. Průmyslová produkce v červnu meziročně vzrostla reálně o 7,4 procenta.
Horké léto ve Francii
V úterý zasedala americká centrální banka. Nové kolo kvantitativního uvolňování se zatím nekoná, ale měnová politika USA zůstane extrémně uvolněná minimálně do poloviny roku 2013. Důvodem téměř nulových sazeb je nízký růst americké ekonomiky a vysoká míra nezaměstnanosti, která neklesá.
Horké léto zažívají i ve Francii. Země galského kohouta se potýká se spekulacemi, že může přijít o nejvyšší AAA rating, podobně jako USA. To přinutilo Nicolase Sarkozyho k přerušení dovolené a návratu do Paříže. Francie chce najít ve svém rozpočtu další úspory, tak aby snížila deficit veřejných financí a tlak na francouzské dluhopisy.
Růst francouzské ekonomiky se navíc v letošním druhém čtvrtletí překvapivě zastavil, i když ještě na začátku roku ekonomika vykazovala nejlepší výsledky za posledních skoro pět let. Statistický úřad v pátek ve své předběžné zprávě uvedl, že růst hrubého domácího produktu Francie za duben až červen byl nula procent.