Lidovky.cz

Šance na přijetí na vysokou školu jsou v Česku v poslední době velké

  12:17
Přihlášky k přijímačkám musejí studenti na většině vysokých škol podat do konce února a března, někde i později. Největší zájem bývá o lékařské fakulty. Velký nápor uchazečů bývá i na právnické fakulty, některé obory filozofických fakult a umělecké školy. V roce 2020 se zvýšil podíl přihlášek na technické obory.

Vysoká škola ekonomická v Praze. foto: Wikimedia/Awagon

Od prvního uzavření škol v České republice kvůli covidu-19 za chvíli uplyne rok – a pandemie stále zasahuje do jejich fungování. Národní srovnávací zkoušky, které velká část univerzit využívá pro přijímací řízení, už začaly probíhat online formou, stejně jako přípravné kurzy. Na řadě fakult se po síti konají také dny otevřených dveří. Přihlášky k přijímačkám musejí studenti na většině vysokých škol podat do konce února a března, někde je přijímají i později.

Šance na přijetí na vysokou školu jsou v Česku poslední dobou celkem velké – loni i předloni se úspěšnost uchazečů pohybovala okolo 84 procent. Maturantů (tedy těch, kteří se na vysokou hlásí nejčastěji) je už několik let poměrně málo a populační křivka se zatím stále neodrazila ode dna.

Prognózy demografů ukazují, že začne růst až v roce 2022, takže i letos se k přijímacím zkouškám chystá početně slabý ročník a nabídka vzdělávacích míst prakticky neklesá. Studenti budou moci opět vybírat z 26 veřejných vysokých škol, více než tří desítek soukromých, dvou státních škol a několika zahraničních.

Vyšší zájem o studium na technikách

Největší zájem bývá o lékařské fakulty Univerzity Karlovy, brněnské Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci – loni přijímali mezi 14 a 45 procenty zájemců. I když v roce 2020 zájem o lékařské a zdravotnické obory oproti roku 2019 poklesl o sedm procent, v absolutních číslech je stále obrovský.

Velkou naději na přijetí mají studenti na fakultách zemědělských, lesnických, teologických nebo přírodovědeckých. Poměrně dostupnou volbou bývají i technické univerzity (ČVUT v Praze, Technická univerzita v Liberci či VUT v Brně), ovšem právě na technikách zájem o studium loni mírně vzrostl.

Velký nápor uchazečů bývá také na právnické fakulty v Praze, Brně a Olomouci, na některé obory filozofických fakult a na umělecké školy (pražská AMU, AVU, UMPRUM), kde se zpravidla skládají talentové zkoušky a procento úspěšnosti se pohybuje mezi 16 a 19 procenty.

Velkou naději na přijetí mají studenti na fakultách zemědělských, lesnických, teologických nebo přírodovědeckých. Poměrně dostupnou volbou bývají i technické univerzity (ČVUT v Praze, Technická univerzita v Liberci či VUT v Brně), ovšem právě na technikách zájem o studium loni mírně vzrostl. Dle Jana Šimrala, mediálního zástupce společnosti Tutor zaměřující se na vzdělávací expertizu, se zvyšuje zájem především o obory, jako je informatika či strojírenství.

Celkově se podíl přihlášek na technické obory v roce 2020 zvýšil o devět procent. Roli v tom může hrát nejen zrušení přijímacích zkoušek na některých školách a fakultách či zmírnění podmínek pro přijetí kvůli epidemii covidu-19, ale také fakt, že pandemie s sebou přinesla větší důraz na používání informačních technologií.

Zájem o medicínu covid nezmenšil

Epidemie koronaviru se už delší dobu podepisuje na chodu celého resortu školství. Nezdá se, že by covid odrazoval mladé lidi od studia medicíny, říká v rozhovoru děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martin Vokurka.

LIDOVÉ NOVINY: Předpokládáte, že se pod vlivem zkušeností s pandemií bude zájem o studium medicíny zvyšovat, nebo snižovat?

VOKURKA: Doufáme, že si všichni uvědomili, jak je to povolání důležité a jak velký má vliv na životy lidí. Za jisté plus považujeme, že pandemie snad trochu zreálnila barvotiskovost televizních seriálů z lékařského prostředí. Pro mladé lidi je medicína výzva – a mladí lidé mívají výzvy rádi.

Den otevřených dveří, který se konal 9. ledna distanční formou, tedy po internetu, jsme zaznamenali téměř tři tisíce návštěvníků, což je trojnásobek počtu, který zaznamenáváme v jiných letech při osobních návštěvách v rámci této akce. Otázky, které by naznačovaly nějaké obavy z práce v tomto oboru, nebyly. Zájemci se ptali především na technikálie přijímacího řízení.

LIDOVÉ NOVINY: Lékařské fakulty dostaly před dvěma lety vládní finanční dotaci, přesněji 15 procent rozpočtu navíc, aby zvyšovaly počty přijímaných. Zvyšujete je?

VOKURKA: Ano, počty přijímaných, které, mimochodem, schvaluje akademický senát, jsme zvýšili už před dvěma lety. Loni jsme dokonce brali dalších 30 studentů, které nevzala kvůli problémům s akreditací Ostravská univerzita.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik studentů máte v současném prvním ročníku?

VOKURKA: Teď necelých pět set.

LIDOVÉ NOVINY: Bývaly doby, kdy se bralo víc uchazečů. A říkalo se, že počet těch, kteří studují zadarmo v češtině, začal klesat s tím, jak stoupal počet platících studentů v anglickém programu.

VOKURKA: Já bych to s anglickým programem nespojoval. Ten tu máme 30 let a vámi zmíněné vyšší počty přijímaných do českého programu byly souběžné. Nezapomeňte, že jsme v Česku měli, nebo ještě máme, demografický pokles, celkově slabší populační ročníky.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik máte aktuálně v prvním ročníku studentů v anglickém programu?

VOKURKA: Přibližně 150, když připočítáme zubaře, pak 170.

LIDOVÉ NOVINY: Lze říct, odkud především?

Teď je jich dost z Izraele, z Indie, ale někteří přicházejí například i z Norska nebo Německa.

LIDOVÉ NOVINY: Projevila se pandemie ve sníženém zájmu cizinců studovat u nás?

VOKURKA: Na zájmu ani ne, spíš jsme měli obavy, jak to bude s jejich nástupem. Ten byl během podzimu trochu pozvolnější.

LIDOVÉ NOVINY: Říkáte, že v českém programu přijímáte víc uchazečů. Přitom právě zájemců bylo loni o pár procent méně než rok předtím. Znamená to, že teď mají šanci třeba i dvojkaři a trojkaři?

VOKURKA: Na všeobecné lékařství a na fyzioterapii bereme bez přijímacích testů čerstvé maturanty, kteří mají na všech středoškolských vysvědčeních platných v ČR průměr známek do 1,15. Ostatní musejí soutěžit o místa v testech. Na stomatologii jsme od přijímání na základě vysvědčení museli upustit, protože jedničkářů bylo příliš, takže tam se testy dělat musejí.

LIDOVÉ NOVINY: Jak koronavirus ovlivňuje výuku na vaší fakultě?

VOKURKA: Kombinujeme distanční výuku s praktickou, na kterou existuje výjimka, takže je možné ji na základě daných pravidel uskutečňovat. V pitevně zkrátka nemůže být najednou půl ročníku, ale třeba jen 30 lidí.

LIDOVÉ NOVINY: Jak budete zkoušet?

VOKURKA: Zkoušet budeme prezenčně, po malých skupinách – jak to pravidla umožňují. Na jaře jsme také zkusili zkoušet distančně, ale přednost dáváme prezenční formě.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké předpokládáte přijímací zkoušky? Budou se konat v distanční podobě?

VOKURKA: Zatím i tam doufáme v prezenční formu. Loni jsme ji zvládli, i když to bylo náročnější na prostor kvůli rozestupům.

LIDOVÉ NOVINY: Vaši studenti teď vypomáhají v nemocnicích. Nebrzdí je to ve studiu?

VOKURKA: Děkani lékařských fakult apelovali na nemocnice, aby přizpůsobovaly pracovní vytížení studentů studiu, a většinou to dělají. Chtěli jsme také, aby medici mohli aspoň trochu využít svých kompetencí. I tady vidíme snahu. Samozřejmě, že nejvíc se naučí na JIP – a údajně tam bývají po týdnu nebo dvou docela platní. Teď ovšem studenti pomáhají především při odběrech pro testování.

Radka Kvačková

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.