V celé Evropě máme rondelů doloženo a ověřeno asi 150, ale s dalšími výzkumy jich přibývá,“ řekl LN Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze. Patří k nemnoha evropským expertům, kteří se na sídliště z doby kultury s vypíchanou keramikou (na nichž jsou pozůstatky rondelů odkrývány) specializuje.
Není divu: má zde dostatek materiálu ke zkoumání: v Čechách je dosud známo 28 rondelů, na Moravě dalších dvanáct a lze očekávat i nové nálezy díky leteckému prohledávání krajiny.
Od Německa po Maďarsko
„Pro mě je nejzajímavější zjištění, že na tak velkém území od západního Německa až po Maďarsko a od Polska, Slovenska až na jih k Dolnímu Rakousku mají objekty tak podobný, až unifikovaný tvar s kruhovým půdorysem a všude se objevují rondely se dvěma až čtyřmi vstupy – v plus minus světových stranách,“ vypráví Řídký, podle nějž se museli pravěcí tvůrci držet nějakých obecně známých pravidel pro výstavbu.
Mohlo jít o svatyně, kultovní shromaždiště nebo o vojenská refugia „posledního odporu“, rituální výrobny, chráněná tržiště, nebo dokonce i o pradávná hřiště |
Teorií, proč rondely vznikly, je řada. Mohlo jít o svatyně, kultovní shromaždiště (kde vchody směřovaly k deklinacím vesmírných těles, například Slunce během slunovratů) nebo o vojenská refugia „posledního odporu“, rituální výrobny, chráněná tržiště, nebo dokonce i o pradávná hřiště.
Každopádně již tehdy musela existovat nějaká moc, která složitou stavbu zadala, řídila a zorganizovala. „Trvalo dlouho, než rondel vznikl, takže tam musel být někdo, kdo si stavby objednal, dokázal je naplánovat, rozměřit a donutil obyvatele, aby se na tom podíleli. Je to jedno z nejstarších svědectví, že společnost byla v Evropě před téměř sedmi tisíci lety hierarchizována,“ míní.
Zřejmě doklad pravěkých elit
Sám se přiklání k sociorituálnímu funkčnímu modelu: „Tehdejší sídliště s rondely mohla být centry celých oblastí a vlastní rondely byly pravděpodobně nástroji moci, neboť nějaká autorita – možná silou či tehdejší vírou – ovládla obyvatele, aby se na jejich zbudování podíleli.“ Starší odborná literatura spíše předpokládala existenci rovnostářských společenství, nikoliv elit nebo kněží.
Jak vypadaly? Počítačová rekonstrukce rondelu o průměru více než 200 metrů z výzkumu před výstavbou silničního obchvatu Kolína.
Řídký, jenž má za sebou výzkumy v Čechách, Turecku nebo Súdánu, se rondely zabývá od své disertační práce a konference z roku 2004; ke studiu jej inspirovali Ivan Pavlů a Marie Zápotocká – experti, kteří se věnovali i výzkumu světově proslulé neolitické lokality v Bylanech u Kutné Hory.
Řídký detailně mapuje jednu z českých lokalit: Vchynice u Lovosic, kde před sedmi lety objevil Marek Půlpán z Ústavu archeologické památkové péče v Mostě rondel starý asi 6700 let. „Má hodně výhod. Není poškozen mladšími zásahy z neolitu, tamní nálezy, třeba keramika, jsou zachovalé a dá se studovat i širší kontext. Ve Vchynicích byla nalezena spousta artefaktů: mlýnků, drtidel v různých fázích výroby,“ upozorňuje.
S kolegy též zjišťuje, jak se rondely stavěly. Rakouští vědci experimentálně vyzkoušeli, že podobný útvar (o průměru padesáti metrů) vznikal asi rok. „Zkoušeli i kopie původních nástrojů – rýče, parohové kopáče. Ukázalo se, že naši předci mohli pracovat jednoduchým dřevěným rýčem skoro stejně rychle jako dnešní dělníci s lepším nářadím. I tehdy už bezpochyby existovali kutilové, kteří si uměli práci urychlit,“ doplňuje.
S mecenášskou podporou
I díky tříletému grantu Neuron Impuls může Řídký zaplatit část nákladů na geofyzikální průzkum, povrchovou prospekci, přesnější datování vzorků radiokarbonovou metodou a přípravy na vydání monografie |
I díky tříletému grantu Neuron Impuls v hodnotě 683 088 korun může Řídký zaplatit část nákladů na geofyzikální průzkum, povrchovou prospekci, přesnější datování vzorků radiokarbonovou metodou a přípravy na vydání monografie, jež má shrnout dosavadní poznatky o tvarech a rozměrech rondelů, ale i zjištění o jejich dávných uživatelích a také analýzy kamenné industrie (nástrojů).
„Kniha vyjde pochopitelně v angličtině. Pokusím se zacílit na prestižní britská vydavatelství pro co nejširší vědeckou obec,“ plánuje archeolog, podle nějž nebyl onen mecenášský impulz na rozdíl od jiných grantových soutěží zatížen časově náročným vyplňováním formulářů nebo zdlouhavým hodnoticím procesem.
Loni Neuron ocenil pět špičkových mladých vědců. Kromě Řídkého dostali po zhruba milionu korun Zuzana Libá (medicína), Tomáš Mančal (fyzika), Michal Otyepka (chemie) a Jan Šťovíček (matematika).