S přípravou na čerpání peněz z EU fondů jsme na tom špatně

Jan Havránek, odborník na problematiku EU fondů, který radí hned třem státním institucím, hodnotí v rozhovoru přípravu čerpání 650 miliard korun z Bruselu následovně: „Nemáme vyhlášené výzvy ani funkční monitorovací systém. Považoval bych za úspěch, kdyby první peníze byly na účet příjemců připisovány koncem roku 2016.“

Rozhovor vyšel v Lidových novinách 4. května.

ČESKÁ POZICE: Jak si vede Česko v přípravě čerpání peněz na období 2014 až 2020?

HAVRÁNEK: Formálně jsme ve stavu, kdy máme jeden operační program schválený a tři další těsně před schválením. Ostatní ještě hotové nejsou. V porovnání s minulým obdobím nabíráme větší skluz, než jsme měli v roce 2007. S přípravou jsme tedy na tom špatně.

ČESKÁ POZICE: Popisujete formální stav, jak je to ve skutečnosti?

HAVRÁNEK: Ve skutečnosti je to ještě horší, než se navenek prezentuje. V letošním roce se budou všichni snažit dočerpat prostředky ze současného programového období. Všichni budou pod velkým tlakem, aby byla co nejnižší ztráta. Úředníci, kteří se mají věnovat vyhlašování výzev a hodnocení žádostí v novém období, na to nebudou mít čas. Do konce roku musejí pracovat na schvalování výdajů z minulého období.

ČESKÁ POZICE: V co to může vyústit?

HAVRÁNEK: Formálně se vyhlásí první výzvy k předkládání žádostí o dotace, aby to vypadalo dobře. Veřejný tlak na start čerpání z nového období je enormní. Teoreticky může být v létě zahájen příjem projektů, ale jejich hodnocení začne nejdříve počátkem příštího roku.

Rozhodnutí o poskytnutí dotace úřady vydají v prvním či druhém čtvrtletí 2016. Úspěšní žadatelé tak budou reálně čerpat první peníze až koncem příštího roku. To už nabereme tři roky zpoždění. Opět budeme řešit stejný problém jako dnes, a sice že ke konci programového období budeme dohánět tříletou ztrátu ze začátku.

ČESKÁ POZICE: Proč se bavíme o termínu startu čerpání eurodotací na období 2014 až 2020 v dubnu 2015?

HAVRÁNEK: Příčin je hned několik. Příprava operačních programů začala pozdě, ale hlavně trvá nepředstavitelně dlouho, což je odpovědnost jednotlivých ministerstev. Nepříliš dobrou roli sehrál Národní orgán koordinace (NOK) na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR), který by měl celou přípravu nového programovacího období metodicky vést a vyjednávat s Evropskou komisí (EK).

Jejich tlak však nebyl dostatečně důrazný. Úředníci z NOK se soustředili především na dočerpání peněz z minulého období. A to navíc spíše jen administrativně, formou tvorby reportů. Žádnou konkrétní účinnou pomoc jsem nezaznamenal.

ČESKÁ POZICE: Jak zvládá zajistit co nejrychlejší start čerpání ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová?

HAVRÁNEK: Je to po dlouhé době první ministr pro místní rozvoj, který do problematiky evropských fondů šlape do hloubky. Předchozí ministři se věnovali tématu fondů nejčastěji politicky a povrchně, přičemž nebyli důslední ve faktické implementaci. Z mého pohledu ale ministryně příliš nevnímá politické souvislosti a potřebu najít kompromis s ostatními ministerstvy.

ČESKÁ POZICE: Zmínil jste, že NOK neuhlídal přípravu operačních programů. To je ale i odpovědnost ministryně Šlechtové.

HAVRÁNEK: To máte pravdu. Operační programy schvalovala vláda v červnu 2014. To je už rok zpátky a my máme teprve tři programy před schválením EK a pouze jeden čerstvě schválený. Dost dobře proto nerozumím tomu, co se tu uplynulých dvanáct měsíců dělo. Argumentace, že se vypořádávali předběžné podmínky EK mi nepřijde korektní. I tento proces byl nadmíru a naprosto zbytečně prodlužován nečinností zodpovědných resortů.

ČESKÁ POZICE: Kdy se tedy mohou žadatelé těšit na první peníze z EU?

HAVRÁNEK: Je polovina roku 2015 a Česko jako poslední země EU má schválený teprve první operační program. Nemáme vyhlášené výzvy. Nemáme funkční monitorovací systém. Náš informační systém je zároveň nejdražší ze všech členských zemí unie. Považoval bych za úspěch, kdyby první peníze byly na účet příjemců připisovány koncem roku 2016.

ČESKÁ POZICE: Proč nemáme více schválených operačních programů?

HAVRÁNEK: Česká republika nemusí čekat na schválení operačních programů EK. V okamžiku, kdy víme, že daná oblast je již s EK předjednaná, můžeme vyhlašovat výzvy i z neschváleného operačního programu. V minulém období se tak postupovalo.

Nerozumím proto, proč se u nás v uplynulých týdnech mluvilo o potřebě technického schválení operačních programů. Zdá se mi, že se hraje jen o čas, protože není připravený monitorovací systém či není nastavená dostatečná administrativní kapacita poskytovatelů dotací.

ČESKÁ POZICE: V uplynulém měsíci gradoval spor o připravenost a způsob vysoutěžení monitorovacího systému MS 2014+, kterým Brusel podmiňuje start dotačních toků. Jak moc ohrožuje tato záležitost spuštění fondů?

HAVRÁNEK: Podle mě jde o dost významný problém. Kvůli nefunkčnosti systému nemohou být vypisované výzvy. Oficiální argumentace MMR nicméně zní, že systém plně funkční je.

Z každodenních rozhovorů s lidmi takřka ze všech řídících orgánů jednotlivých operačních programů však vím, že systém funkční není. Neumožňuje, aby byly výzvy a projekty plně administrované. Po technické stránce prostě nefunguje. Neprošel ani důkladným zátěžovým testem, což by vzhledem ke své důležitosti a komplexnosti zcela jistě měl.

ČESKÁ POZICE: Je tu i nejasnost ohledně transparentnosti tendru na IT zakázku, o niž se kromě EK zajímá i protikorupční policie. Jak se díváte na okolnosti zadání zakázky?

HAVRÁNEK: Za prvé se upřímně domnívám, že tento systém, stejně jako předchozí, bude opět hrazen ze státního rozpočtu. Pochybnosti o smysluplnosti a transparentnosti celého tendru jsou příliš velké.

Co se funkčnosti systému týče, domnívám se, že v dané věci bude zahájen ještě následný audit. Nejsem si ale jistý, jestli jím systém úspěšně projde. Pokud však EK neuzná monitorovací systém MS 2014+ funkčním, zpozdí se nám celé spuštění fondů. A to výrazně. Nebudou se tím pádem vypisovat první výzvy v květnu, jak avizovala vláda.

ČESKÁ POZICE: Co přesně v MS 2014+ nefunguje?

HAVRÁNEK: Do systému budou vstupovat žadatelé i poskytovatelé dotace. Měl by umožnit příjem projektů, jejich hodnocení, administraci monitorovacích zpráv a žádostí o platbu, v souhrnu veškerou správu všech projektů v ČR. V současnosti plně nefungují části systému, které následují po podání žádosti. Umožní se sice žadatelům projekt podat, ale dál s ním pracovat nikdo nebude moci.

ČESKÁ POZICE: Jak je to možné, když byl systém vysoutěžen v roce 2013?

HAVRÁNEK: Systém měl být hotový už v létě 2014. Z toho vyplývá, že buď byla zakázka zadaná špatně, což by znamenalo, že se nepopsaly všechny souvislosti a náročnosti systému, nebo byla zadaná správně, ale selhala implementace u zadavatele. Ve stručnosti selhal odpovědný projektový manažer.

ČESKÁ POZICE: Podle MMR systém prošel 23 kontrolami a audity. Až letos v březnu však auditoři ministerstva financí přišli se zásadním závěrem, že tendr nebyl transparentní. Čím si to vysvětlujete?

HAVRÁNEK: Potíže monitorovacího systému byly zřejmé od začátku. O tom, že soutěž nebyla korektní, se mluví od vypsání tendru. Dopředu se vědělo, že jej nikdo jiný než Tesco SW nemůže vyhrát. V podstatě se chtěl jen legalizovat způsob, jak hradit náklady Tesco SW z technické pomoci, když to u prvního tendru na systém v minulém období nevyšlo. Když to pak tato firma vyhrála, spekulace jen zesílily.

ČESKÁ POZICE: Jak to, že na chyby při zadání nepřišly dvě desítky předchozích kontrol?

HAVRÁNEK: Jestliže je MS 2014+ pro Česko klíčový systém, dokážu si představit, že existoval v minulosti nevyřčený tlak na příslušné kontrolní skupiny, aby výsledek nebyl negativní, protože by to mělo za důsledek ohrožení čerpání stovek miliard korun. Obecně platí, že byrokratický systém svou moc přirozeně neoslabuje.

Poslední audit byl ale vyžádán EK, realizovali ho jiní auditoři a dopadl odlišně. Domnívám se, že komise měla k systému od počátku výhrady, a to jak k jeho nadbytečnosti – v současném období podobné systémy již fungují –, tak z hlediska způsobu zadání a nepřiměřenosti ceny. Je to veliká ostuda.

ČESKÁ POZICE: Byl podle vás audit proveden dostatečně kvalitně?

HAVRÁNEK: Je zajímavé sledovat, jakou diskusi to vzbudilo. Jednou se audit odliší, a ministryně Šlechtová hned kompetenci auditního orgánu zpochybní. Navíc se kritika zaměřuje na formální aspekty auditu, nikoliv na podstatu nálezu. Myslím si, že v tom je něco špatně.

Audit by neměl být podrobován takové veřejné kritice, neměl být pranýřován, když najde něco, co se nám nelíbí. Podotýkám, že EK má o ČR velmi dobré informace. Dostává i různé zprávy od anonymů či lidí, kteří v systému přerozdělování dotací pracují. Brusel se neptá jen náhodou, unijní úředníci mají zpravidla dostatek důvodů, proč požadují nějaký konkrétní audit či chtějí provést šetření. Reakce na audit jen dokládá nepochopení na české straně.

ČESKÁ POZICE: Je podle vás představitelné, aby MMR kvůli auditu například vypovědělo smlouvy s Tesco SW a vysoutěžilo nového provozovatele systému MS 2014+?

HAVRÁNEK: Původní systém na monitoring byl historicky zadán v rozporu se všemi zákony. Zakázku tehdy získala společnost Tesco SW. Zakázku na nový informační systém, který vychází z původní technologické základny, shodou náhod znovu vyhrála firma Tesco SW.

Teď bychom vypsali výběrové řízení na provozování. Kdo to asi může vyhrát? Asi Tesco SW, akorát to uděláme formálně tak, abychom tentokrát měli náklady zaplacené z EU. To je podle mě nepřípustné. Navíc by to zcela jistě v EK opět prokoukli.

ČESKÁ POZICE: Jak by se to tedy mělo vyřešit?

HAVRÁNEK: Každý řídící orgán má v současné době funkční informační systém. Podle mě se proto měla řešit jen integrace dat, která by měla být v jeden čas na jednom místě. Místo provedení jednoduchého řešení funkční informační systémy vyhodíme a nahradíme jedním zcela novým.

Ve chvíli, kdy jednotlivé řídící orgány vznesou na systém specifické požadavky, se budou objednávat u jednoho privilegovaného dodavatele, a to nejspíše v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez tendru. S ohledem na akutní nedostatek času zbývá jediné logické řešení – zaplatit nový systém z českého státního rozpočtu a provozovat jej. Zejména pak, je-li dle MMR naprosto funkční a připraven k okamžitému provozu.

ČESKÁ POZICE: Premiér Bohuslav Sobotka říká, že spory o audit MS 2014+ neohrožují čerpání. Sdílíte jeho klid?

HAVRÁNEK: Otázkou je, jestli pan premiér dostává od MMR správné informace. Nemá totiž tuto agendu plně v gesci. Kdybych ale měl odhadnout, je-li pan premiér klidný, řekl bych, že z témat evropských fondů klidný rozhodně není.

ČESKÁ POZICE: Často slýchávám příběhy o nesmyslných projektech, na které putují dotace. Důvodem je, že se úřady snaží vyčerpat maximální částku. Jaké to má důsledky?

HAVRÁNEK: Strukturální fondy nabízejí ČR mnoho finančních prostředků. Ty jsou často vynaloženy na investice, které by měly být financované z národního rozpočtu. Evropské prostředky však mají spíše sloužit ke strukturálním a systémovým změnám. Jenže k těm nedochází. Fakticky neexistují ani použitelné dopadové studie, jaký efekt evropské peníze přinesly. Mnoho studií na toto téma slouží jen svému účelu, tedy aby to vyšlo dobře.

ČESKÁ POZICE: Chcete říct, že nikdo po sedmi letech čerpání například nevyhodnotil, kolik bylo díky fondům vytvořeno nových pracovních míst?

HAVRÁNEK: EU fondy se zabývám 15 lét, ale žádnou věrohodnou studii na toto téma jsem neviděl. Pravda, v rámci operačních programů se dělají povinné evaluace. ale když se na ně podíváte, uvidíte, že mnohdy jde o velmi akademické texty nepodložené reálnými daty a praktickým pohledy.

Kdyby se někdo skutečně zeptal, k čemu přispěly fondy v různých strategických oblastech, nebyli bychom schopní odpovědět. Existuje pouze neuvěřitelný tlak na fyzické utracení peněz. Reálně tedy nejde o to, aby se prostředky čerpaly efektivně, aby bylo dosaženo konkrétného cíle. Často to přirovnávám k situaci, jako bychom stříleli na terč brokovnicí. Prostě jeden brok terč trefí, mnoho však nikoli.

ČESKÁ POZICE: Čím to je?

HAVRÁNEK: Česká republika nemá dobře postavené strategické cíle. Nevíme pořádně, co chceme. Máme neuvěřitelné množství různých vládou schválených strategií a koncepcí, které ale nemají jasně popsané cíle a indikátory, vzájemně se vylučují, nejsou v nich stanovené jasné odpovědnosti za jejich naplňování.

Pokud na jedné straně nemáte jasnou strategii, cíl, taktiku ani odpovědnost, ale na druhé disponujete fondy, tyto strany se fakticky neprotnou. Pak nemůžete ani říct, jestli díky evropským fondům vzrostlo například HDP o 0,5 procent, či jestli se díky evropským fondům u nás snížila nezaměstnanost a zvýšila konkurenceschopnost.

ČESKÁ POZICE: S dopady fondů na zaměstnanost je to podobné?

HAVRÁNEK: Evropské fondy přispěly k vytvoření několika desítek tisíc pracovních míst. Mnohdy jde ale o místa, která vznikla účelově a na časově omezenou dobu na základě podané žádosti. Nedozvíme se už, kolik míst se udrží, až podpora projektu skončí. Víme jen, že se do ekonomiky mezi spotřebitele dostanou miliardy korun. Mají sice vliv na spotřebu a zprostředkovaně i na růst HDP, ale systémově to zemi dál neposune.

Jako občanovi ČR by mi nevadilo, nevyčerpali-li bychom všechny peníze z fondů, kdybych věděl, že peníze byly utracené smysluplně a efektivně. To ale rozhodně neplatí například o investicích do vědy a výzkumu.

ČESKÁ POZICE: Co máte na mysli?

HAVRÁNEK: Vybudovali jsme za evropské dotace vědeckou infrastrukturu za několik desítek miliard korun, přičemž není spočítané, jaká je udržitelnost těchto vědeckých center po konci projektu. Nevíme, kolik budou stát výzkumná centra na provozních nákladech. Nevíme, jaký konkrétní smluvní výzkum budou mít a jaký finanční efekt přinese. Nevíme ani, jaký bude mít dopady do státního rozpočtu. Jediné, co víme je, že jsme prostavěli excelentní infrastrukturu.

Jestli za deset let budou tato centra prázdná a budou se prodávat, pak zřejmě vypukne třetí vlna privatizace a vstup spekulativního zahraničního kapitálu do Česka na sebe nenechá čekat. A nelze se tomu divit, bude to dobrý obchod. Prodejní cena bude násobně nižší než pořizovací.

Jsem bytostně přesvědčen, že tak, jak jsou centra postavená, je nejsme schopní financovat a provozovat. Osobně vůbec nechápu, že se v minulosti tyto projekty v takovém rozsahu schválily. Česká republika je malá země, těchto center by stačilo výrazně méně, za to mnohem důsledněji vytěžovaných.

ČESKÁ POZICE: Proč nejsou vládní strategie s operačními programy a jednotlivými výzvami provázané a nesleduje se smysluplnost miliardových investic?

HAVRÁNEK: V čistě teoretické rovině to všechno popsané je. Když se ale řídící orgány dostanou pod tlak čerpat rychleji, pak se od základní vize odchylují. Jede se pak jen na fyzické vyčerpání peněz. Všechny dobré myšlenky o synergických kulatých stolech, multiplikacích, propojení veřejné a soukromé sféry a plánování společných výzev odpadnou.

Každé ministerstvo to pak řeší separátně, a jen proto, aby ministr nebyl na vládě peskován, že je nejhorší, že nečerpá. Každý politik chce být znovu zvolen, rozhodně není rád, když se o něm píše, že jeho ministerstvo fondy čerpá pomalu nebo málo. Přesně do této situace se však opožděným startem čerpání z nového programovacího období opět dostáváme.

ČESKÁ POZICE: Kdo za to nese odpovědnost?

HAVRÁNEK: Jde o zásadní chybu MMR a NOK. Ten je pověřen, aby koordinoval řídící orgány. Je to odpovědnost posledních ministrů pro místní rozvoj. Potíž je v tom, že MMR nemá na ostatní ministerstva účinný vliv. Fakticky je to velmi slabé ministerstvo, které kdyby nemělo v gesci evropskou agendu, pak nemá důvod k existenci.

Ministři jsou na stejné úrovni, ale ministr pro místní rozvoj by měl kolegy v oblasti čerpání dotací řídit. O tomto problému se hovořilo již nejméně od roku 2009. Tehdy se debatovalo o tom, že by NOK přešel pod Úřad vlády, aby byl v gesci premiéra, a tím nadřízen ostatním ministrům. Domnívám se, že kdyby se to stalo, nebyli bychom v dnešním stavu.