Další společenský „viník“ byl pojmenován. Jsou to vědci, hlavně tedy z Akademie věd ČR (AV), kteří plýtvají penězi nás všech. Tak nějak se totiž v důsledku vyjádřil premiér v demisi Jiří Rusnok ve středečním rozhovoru pro Hospodářské noviny.
„Podle mých analýz je ve vědě peněz dost, jen se využívají strašně špatně. Čest výjimkám. Podívejte se třeba, jaké příjmy generuje Akademie věd, která má přes padesát ústavů. Devadesát osm procent všech nerozpočtových příjmů akademie pochází z patentů Antonína Holého. Tedy z jeho ústavu. Nikdo jiný neprodukuje prakticky nic,“ řekl doslova Rusnok, bývalý ministr průmyslu a obchodu.
A na otázku, zda je to na zrušení Akademie věd, neřekl ano, ani ne, ale toto: „Minimálně na velkou revizi. Výsledky jejich práce převedené do praxe, které by přinesly peníze, jsou žalostné. Česko dává na vědu solidní množství peněz i z mezinárodního pohledu. Velký problém je, že nefunguje propojení soukromé a akademické sféry. Lidé z byznysu vám řeknou, že mnohokrát měli poptávku, ale že nebyla vyslyšena,“ doplnil Rusnok. To je možná pravda, ale hlavní účel základního výzkumu (který hlavně kritizuje) je prostě jiný než firemní inovace.Hlavní účel základního výzkumu, který Rusnok hlavně kritizuje, je prostě jiný než firemní inovace
Končící premiér otevřel pár týdnů před volbami citlivé téma, kolem nějž se vedou letité války. Po vzoru prezidenta Miloše Zemana, jenž už předhodil davu „zbytečné“ kulturní antropology a nověji i právníky a kosmetičky, zabrnkal Rusnok na strunu pravdy, jenže nedohrál celou písničku. V zemi, kde se plýtvá všude (od zdravotnictví po stavby dálnic a nesmyslné dotace do „zlepšováků“), zacílil výhradně na jednu instituci, která nám „ujídá“ ročně asi 4,5 miliardy.
Mnohem tvrdší hodnocení výzkumu...
Když Rusnok v HN líbivě volá po „mnohem tvrdším hodnocení výsledků výzkumu“, jakoby už zapomínal na vývoj v posledních několika letech a stále těžší souboje o peníze z Grantové agentury ČR (u základního výzkumu), kdy případný neúspěch v žádosti o podporu může zničit kontinuitu celého týmu. Premiér v demisi by rád viděl jen třicet místo padesáti ústavů akademie, volá i po sankcích pro průměrné a podprůměrné, ale nějak už nepřemýšlí o tom, z jaké půdy ty nejsladší plody v koruně stromu vyrůstají...
„Pan premiér notoricky opakuje názory průmyslové lobby. Když mluví o Holého úspěších, zapomíná, že by kdy něco takového vzniklo bez desítek let základního výzkumu,“ řekl ČESKÉ POZICI předseda AV Jiří Drahoš, jenž pro zmíněný deník chystá reakci. Pro českou vědu a výzkum je určeno 26,6 miliardy na rok. Vláda odmítla další navýšení rozpočtu o 1,3 miliardy na excelenci, která měla jít podle informací ČESKÉ POZICE na konkrétní ideu, jež právě elitnost a navázanost na zahraniční financování mohla zajistit.
„Dnes jsme na radě pro výzkum (vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace, RVVI – pozn. red.) jednomyslně odmítli snížený rozpočet Rusnokovy vlády na vědu. Ohrožují rozvoj českého výzkumu,“ uvedl v pátek na svém twitterovém účtu exministr školství Petr Fiala, který přidal tweet s údaji, o kolik „vláda odborníků“ ubere české vědě v následujících letech oproti návrhu té Nečasovy: „2014: -1,3 mld., 2015: -1,5 mld., 2016: -1,7 mld.“Jiří Drahoš: Pan premiér notoricky opakuje názory průmyslové lobby
Pro zajímavost: nedávné vydání časopisu Nature velebí německý důraz na rozvoj vědy, když se od roku 2005 zvedly federální investice do vědy a výzkumu o plných 60 procent! Z devíti miliard eur až na letošních 14,4 miliardy. „Je to velká zásluha kancléřky Merkelové, že ukotvila vědu jako pilíř našeho národního bohatství a inovativní síly,“ řekl Peter Gruss, prezident Společnosti Maxe Plancka, která spravuje 82 výzkumných institutů nejzákladnějšího výzkumu.
Trochu zjednodušené Rusnokovo pojetí
Rusnokova kritika „neplodných“ akademiků, hlavně těch v základním výzkumu, vypadá trochu jako předvolební agitka expertů SPOZ: jasná, tvrdá – a bez souvislostí. „Plýtvá se skutečně všude: jak ve výzkumu na vysokých školách, tak v aplikovaném výzkumu. Ovšem kritika pouze Akademie věd mi přijde tentokrát nespravedlivá. Snažíme se to v RVVI postupně zlepšovat,“ řekl ČESKÉ POZICI profesor Vladimír Mařík z ČVUT, jenž se v předloňském rozhovoru vyjádřil, že se v českém výzkumu promrhá až čtvrtina prostředků.
Další člen vládní rady, Jaroslav Doležal ze společnosti Honeywell, doplnil, že kritika měla zaznít v širším kontextu financování vědy a výzkumu. „Nesouhlasím, že je ve vědě peněz dost,“ míní Ivo Vondrák, rektor Vysoké školy báňské, když připomíná vznik mnohých výzkumných infrastruktur. A jako člen rady dodává, že rozdělení peněz bylo připravováno přes tři čtvrtě roku a „velmi pečlivě zvažováno na lékařských vahách“. Co česká věda velmi potřebuje, jsou jasná pravidla a stabilní výhled alespoň na více let dopředu.
Když loni ČESKÁ POZICE vydala článek, v němž jsme se ptali „Jak špatně na tom musíme být, aby začala být věda drahá?“, spekulovali jsme o společenském vývoji a napětí, které budou čím dál více vyžadovat po vědcích viditelné výsledky, patenty a nápady – nejlépe ihned, žádné lelkování!
Té situaci jsme zase o kousek blíže. Rusnokův výběrově vedený úder není tím, co by naší štěpící se společnosti prospělo. Když kritika, tak kompletní. Takhle jde jen o věc, kterou ocení občané vyžadující jednoduché recepty na zářnou (inženýrskou) budoucnost a někteří našeptávající průmyslníci.