Lidovky.cz

Rusnokova pravá ruka – příběh fluktuanta

Zprávy z EU

  23:46

Nový šéf premiérského kabinetu Karel Štogl prošel ČSSD křížem krážem, nakonec ale zakotvil u vlády Miloše Zemana.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto www.vlada.czČeská pozice

Jana Nagyová odešla z Úřadu vlády ČR a s ní minimálně dočasně zmizel i titul Vrchní ředitelka sekce kabinetu předsedy vlády. Její nástupce Karel Štogl, kterého si do Strakovy akademie přivedl nový premiér Jiří Rusnok, má u svého životopisu na stránkách vlády uvedeno: Vrchní ředitel sekce odborných agend.

Štogl je pro Rusnoka evidentně klíčovým mužem. Byl prvním a donedávna jediným významným úředníkem, kterého nový předseda vlády do svého okolí instaloval. Podle hlasů z Úřadu vlády je Štogl tím, kdo za Rusnoka řeší značnou část běžné agendy úřadu.

Čerstvý čtyřicátník je, podobně jako někteří členové vlády Miloše Zemana, dlouholetým členem ČSSD – ovšem na rozdíl od Marie Benešové nebo Jana Kohouta své členství ve straně nepozastavil. Do stranické buňky v Mikulově vstoupil v roce 1997 a o rok později byl zvolen do tamního zastupitelstva (v roce 2002 svůj mandát obhájil). V té době působil jako koncipient v břeclavské Advokátní kanceláři Jaroslava Celnara. Brzy začal ve stranické hierarchii stoupat. A jak říkají někteří jeho kolegové a známí, také těkat a hledat, jaká práce by ho uspokojovala na delší časový úsek.

S Tvrdíkem se rozhádal

Zdroje ze sociální demokracie tvrdí, že Tvrdík se Štoglem se rozhádali natolik, až se první jmenovaný snažil svého exporadce vykreslit jako zcela nezaměstnatelného

Během roku 2001 krátce působil na brněnském magistrátu a zhruba od té doby se datují jeho kontakty na dnešní špičky ČSSD se základnou v témže městě – Bohuslava Sobotku, Michala Haška nebo Jeronýma Tejce. Na sklonku téhož roku už ale poskočil rovnou na vládní úroveň. Na ministerstvo obrany si ho vytáhl tehdejší šéf resortu Jaroslav Tvrdík. Štogl pro něj pracoval jako poradce až do ministrova odvolání.

Kontakty s významnou šedou eminencí ČSSD Tvrdíkem však Štoglovi následně nijak zvlášť nepomohly. Zdroje ze sociální demokracie dokonce tvrdí, že Tvrdík se Štoglem se rozhádali natolik, až se první jmenovaný snažil svého exporadce před stranickými kolegy vykreslit jako zcela nezaměstnatelného.

„Pokud s někým pracujete, je velmi pravděpodobné, že se občas v některých otázkách názorově rozejdete,“ vyhýbá se přímé odpovědi Štogl. „Je to velmi zdravé a je to otázka kvality a jistoty vlastního názoru a postoje. Je jen důležité udržet to v profesionální rovině, která nijak zásadně nezasahuje do osobních vztahů, a to se nám víceméně podařilo. Máme spolu neutrální vztah,“ napsal Štogl ČESKÉ POZICI.

Nijak zvlášť se o svém bývalém poradci nechtěl bavit ani sám Tvrdík, který je stále významnou postavou v zákulisí ČSSD a ve straně lobbuje za prvního místopředsedu Michala Haška. Na dotaz, co říká na to, že jeho někdejší kolega dostal tak významný post, odpověděl exministr třemi slovy: „Přejme mu to.“

Angažmá u Sobotky

Štogl přesto nestrádal. Za prvé se v této době seznámil s Jiřím Rusnokem, který ve vládě Vladimíra Špidly zastával post ministra průmyslu a obchodu. A Tvrdíkův nástupce Miroslav Kostelka vyslal Štogla na začátku roku 2004 do Vídně na diplomatickou misi při OSN a mezinárodní bezpečnostní organizaci OBSE. „Ministr obrany znal dobře mou práci a věděl o mém zájmu o získání zkušeností z diplomacie,“ popisuje Štogl.

Jenže ani tento zájem Štoglovi příliš dlouho nevydržel. Po roce a půl už byl zpátky v Praze, jen místo na ministerstvo obrany začal na podzim 2005 docházet na resort financí. „Práce ve Vídni mě příliš neuspokojovala, což věděl tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka, a nabídl mi nově zřízenou pozici osobního tajemníka se zajímavou pracovní náplní,“ řekl Štogl.

Ani u Sobotky však nejspíš nebyla pracovní náplň natolik zajímavá, aby Štogl na ministerstvu financí vydržel. Ještě před koncem Sobotkova mandátu odešel a začal se věnovat podnikání v oboru poradenství, PR a marketingu. Jeho poslední vládní „zaměstnavatel“, současný předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, hodnotí spolupráci s odstupem času kladně, nad jeho současným angažmá však pozdvihuje obočí.

Ani v soukromém sektoru se však Štogl zřejmě necítil natolik komfortně, aby se někde usadil na delší dobu

„S prací Karla Štogla jako poradce jsem byl na ministerstvu financí v zásadě spokojen. Jeho nové působiště mě překvapilo, měl jsem za to, že se dlouhodobě věnuje práci v privátním sektoru,“ sdělil ČESKÉ POZICI Sobotka s tím, že v posledních letech se se Štoglem stýkají jen příležitostně.

Diplomat a správce evropských fondů

Ani v soukromém sektoru se však Štogl zřejmě necítil natolik komfortně, aby se někde usadil na delší dobu. Jeho zaměstnavatelé z tohoto období se o něm příliš bavit nechtějí. „Karel Štogl pro nás pracoval několik měsíců na přelomu let 2007 a 2008 jako konzultant v oblasti marketingu a rozvoje byznysu. Po čase jsme se dohodli na ukončení spolupráce,“ napsala ČESKÉ POZICI Vladimíra Glatzová z advokátní kanceláře GLATZOVA & Co.

Dané období bylo také jediným, kdy se Štogl nepokoušel kandidovat do politické funkce. Po úspěšných kandidaturách do mikulovského zastupitelstva v letech 1998 a 2002 si dal několik let pauzu, až v roce 2009 se neúspěšně pokoušel dostat do Evropského parlamentu. O rok později ještě kandidoval do městského zastupitelstva v Praze 13, kam „přestoupil“ z mikulovské buňky strany, ani tehdy ovšem neuspěl.

Na sklonku roku byl už Štogl opět zpátky ve veřejné sféře – na Úřad regionální rady Střední Čechy nastoupil jako vedoucí oddělení regionálních fondů. A stejně jako u jeho předchozího působiště, i v tomto případě hovoří někteří Štoglovi straničtí kolegové o tom, že se zrovna nepohodl s hlavou Středočeského kraje Davidem Rathem.

Na rozdíl od předchozího dotazu na vztah s Tvrdíkem tentokrát Štogl tuto informaci popírá. „S bývalým hejtmanem Rathem jsem prakticky nepřišel do kontaktu. Důvodem odchodu byla zajímavá nabídka od KPMG,“ řekl Štogl.

Prezidentská kampaň: Od Dienstbiera k Zemanovi

V této firmě působil (kromě krátkého intermezza v Deloitte Advisory) až do letošního června, firma KPMG však odmítá upřesnit, co přesně zde Štogl dělal. Mezitím se člen ČSSD stále snažil stranicky angažovat – například nabízel své poradenské a PR služby volebnímu štábu kolem prezidentského kandidáta ČSSD Jiřího Dienstbiera. Tam na něj ovšem nečekali s otevřenou náručí.

„Zájem byl vlažný, ale i přesto jsem Jiřího Dienstbiera v prvním kole volil. Cítil jsem to jako určitou pozornost, nabídnout jeho štábu své služby. Ale naprosto chápu, že každý má ve svém okolí lidi, kterým důvěřuje, a na ty se spoléhá, zvlášť v prezidentské kampani,“ komentuje tuto epizodu Štogl. Podle některých svých kolegů z ČSSD pak „natruc“ odešel do konkurenčního štábu Miloše Zemana.

To však Štogl odmítá. „Nebyl jsem členem volebního štábu, pouze jsem se jako divák zúčastnil dvou televizních prezidentských duelů.“ Připouští ovšem, že ve prospěch Zemanovy kandidatury nějakou práci odvedl. „Rozhodl jsem se ve druhém kole volit Miloše Zemana a přesvědčoval sociální demokraty a veřejně známé osobnosti pro jeho podporu.“

„Chtěl bych panu premiérovi zajišťovat profesionální odborný servis jiného typu než paní Nagyová“Uvnitř ČSSD má Štogl pověst člověka, který se rychle nadchne pro nejrůznější projekty, avšak málokdy u nich vydrží do konce. Popsané peripetie by tomu celkem nasvědčovaly. Na druhou stranu nikdo z oslovených socialistů nemá za to, že by se Štogl věnoval dohadování nějakých „obchodů“ či zákulisních dohod, většinou nabízí své služby v oblasti PR.

Pokud se bude stejného scénáře držet i na Úřadu vlády ČR, bude to oproti jeho předchůdkyni Janě Nagyové, která se naopak snažila kontakt premiéra Nečase s vnějším světem osekat na minimum a do většiny jeho rozhodnutí promlouvala silným hlasem, značný rozdíl. Ostatně právě vůči ní se Štogl při popisu své spolupráce s předsedou vlády jasně vymezuje. „Chtěl bych panu premiérovi zajišťovat profesionální odborný servis jiného typu než paní Nagyová.“

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.