Proč se Rusku nelíbí unipolární světový řád? Proč svět Rusy nechápe a co nabízí Kreml Západu? Proč je Vladimir Putin stále populárnější u evropských konzervativců, kteří už mají dost jednostranné americké interpretace světa? Tyto otázky se občas objevují na setkáních Valdajského klubu a nejinak tomu bylo i letos, kdy se konal 19. až 21. října v Soči.
V rozhovoru se na ně pokouší odpovědět i jeden z členů klubu, mladý ruský spisovatel, novinář a šéfredaktor portálu Svobodnaja pressa Sergej Šargunov, jenž do veřejného života vlétl jako kometa a od té doby sbírá úspěch za úspěchem.
ČESKÁ POZICE: Svět opět mluví o studené válce. Důvodem kromě rétoriky připomínající bipolární svět snad také je, že se Západ nedokáže dívat na Rusko ruskýma očima. Již celé čtvrtstoletí si buduje falešné mýty a na Rusko pohlíží ve zcela jiných souřadnicích, v zásadě proto, že nezná, ani nechce poznat ruskou mentalitu. V jakém je dnes Rusko duševním rozpoložení a co vlastně chce?
Sergej Šargunov, ruský spisovatel, novinář a šéfredaktor portálu Svobodnaja pressa.
ŠARGUNOV: Rusko je dnes ve svém živlu, je dynamické, sebevědomé a neočekává nic než úctu a respektování svých zájmů. Ani v Sýrii nedělá nic jiného, než chrání své zájmy, když zasahuje proti džihádistům, kteří představují nebezpečí i pro něho, a brání svého spojence.
Moskva je v zájmu rozdrcení svého úhlavního nepřítele – Islámského státu – připravena spojit se i s koalicí vedenou USA, ale až dosud byla odmítána. Vypadá to, že boj proti terorismu je pro USA jen rétorikou.
ČESKÁ POZICE: Potvrzujete tezi, že politika uplynulých let založená na síle a vlastenecké ideologii byla v poslední době nahrazena konstruktivnějším přístupem. Rusko dnes balancuje mezi pocitem obležené pevnosti a otvíráním se Západu. Co Moskva Západu nabízí?
Rusko je dnes ve svém živlu, je dynamické, sebevědomé a neočekává nic než úctu a respektování svých zájmů |
ŠARGUNOV: Spolupráci založenou na vzájemném respektu, jež nijak nenarušuje suverenitu, a současně doufá, že Západ zanechá naduté povýšenosti, smíří se s existencí Ruska, bude počítat s jeho zájmy a nebude se ho snažit izolovat.
ČESKÁ POZICE: Veškerá pozornost je momentálně soustředěna na Sýrii, zatímco ukrajinská krize se odsouvá do pozadí, přičemž se zdá, jako by se i z kremelského slovníku pomalu vytratil onen „ruský svět“, zatímco o Novorossiji už není slyšet...
ŠARGUNOV: Pouze zdánlivě. Úspěchy v Sýrii, obecně vzato, upevňují ruské pozice, proto není důvod, aby Rusko měnilo svá stanoviska, co se týče Krymu nebo Donbasu. Z hlediska příslušnosti Krymu nadále není nadále o čem vyjednávat, zatímco s představiteli východní Ukrajiny se musí dohodnout Kyjev.
ČESKÁ POZICE: Vůbec tedy nejde o to, že by Moskva ponechala Doněck svému osudu?
Úspěchy v Sýrii, obecně vzato, upevňují ruské pozice, proto není důvod, aby Rusko měnilo svá stanoviska, co se týče Krymu nebo Donbasu |
ŠARGUNOV: Vůbec ne. V těchto dnech jsem se vrátil z východní Ukrajiny, kde jsem viděl, že i zde jsou hospodářské problémy, ale vůbec je nelze srovnat s obecnou situací na Ukrajině. Lidé dostávají včas platy i důchody a život se pomalu vrací do starých kolejí. Na univerzitu se třeba letos hlásil skoro stejný počet uchazečů jako před válkou. O dřívější Ukrajinu už nemají zájem...
ČESKÁ POZICE: Ale ani Rusko je nevolá. Vývoj událostí dává tušit spíše další zamrzlý konflikt. Donbas není Krym! Mám pravdu?
ŠARGUNOV: Myslím si, že je třeba respektovat vůli místních a o příslušnosti tohoto regionu rozhodnout referendem.
ČESKÁ POZICE: V čem jsou osudy urovnání syrské a ukrajinské krize spjaté?
Rusko ukázalo, že ho nelze izolovat, že je globálním hráčem |
ŠARGUNOV: Každopádně v tom, že Rusko ukázalo, že ho nelze izolovat, že je globálním hráčem. A to je jiná situace než třeba před rokem nebo dokonce ještě před pár měsíci. Nyní je jednoznačné, že je nutné počítat s ruskými zájmy.
ČESKÁ POZICE: Nejenže se Rusko vrací na mezinárodní scénu, ale Vladimir Putin je také stále populárnější. To je nezanedbatelný faktor v situaci, kdy se Evropa nachází ve vážné morální krizi a ve světě se odehrává nejen boj civilizací, ale i idejí. Co může Rusko nabídnout třeba Evropě místo unaveného liberalismu?
ŠARGUNOV: Nemohu mluvit jménem celého Ruska, spíše bych upozornil na to, že často zmiňované pojmy demokracie, svoboda slova nebo lidská práva jsou dnes bohužel značně devalvované. Na každém kroku se setkáváme s dvojím metrem, kdy například Saúdská Arábie může budovat autoritářský systém, zatímco Baššár Asad nikoliv.
Čím dál více evropských konzervativců pohlíží na Rusko s rostoucími sympatiemi |
Domnívám se, že jedinou schůdnou cestou pro Rusko je demokracie.Nechci se však vyhýbat otázce a vidím, že čím dál více evropských konzervativců pohlíží na Rusko s rostoucími sympatiemi. Vidí v něm myšlení založené na zdravém rozumu a suverenitě oproti nemohoucímu a vyprázdněnému politicky korektnímu postoji, a tento markantně konzervativní přístup může být v důsledku krize, která doléhá na Evropskou unii, obzvlášť přitažlivý.
ČESKÁ POZICE: Rusko a Putin jsou populární obzvlášť u voličů extremistických a populistických stran sílících kvůli unavenosti velkých stran a politické korektnosti, která nedokáže dát uspokojivou odpověď na jejich obavy. Jim podobné radikální síly jsou však v samotném Rusku paradoxně marginální. Nevadí vám tato situace?
Odmítám jakýkoliv radikalismus, který je, jak ukazuje i případ Ukrajiny, velmi nebezpečný |
ŠARGUNOV: Odmítám jakýkoliv radikalismus, který je, jak ukazuje i případ Ukrajiny, velmi nebezpečný. Proto mám radost, že je ruská cesta stále populárnější u německých, italských nebo francouzských umírněných konzervativců. Především proto, že je čím dál méně přijímána jednostranná americká interpretace světa a monopolizace názorů.
