Ruský národní mobilní operační systém? Ne tak zcela

Do médií prosákly zprávy o plánu vývoje ruského národního mobilního operačního systému. Věc se však má jinak. Na vlastní vývoj nové platformy nedojde, ale duopol Androidu a iOS bude čelit výzvám nejen v zemích seskupení BRICS.

Svět se změnil a dřívější ambice politiků v oblasti desktopů se přesunuly na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Svět se změnil a dřívější ambice politiků v oblasti desktopů se přesunuly na... | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Svět se změnil a dřívější ambice politiků v oblasti desktopů se přesunuly na...

Národní operační systémy se dostávají do hledáčku politiků v řekněme „nezápadních“ zemích od konce devadesátých let minulého století. Zejména Čína a Rusko v této oblasti avizovaly, ale málokdy již odstartovaly několik projektů. Většinou sázely na lokální distribuce operačního systému Linux, které lze relativně snadno rozvíjet i kontrolovat. Asi největší popularity dosáhl RedFlag Linux, o jehož oživení se v čínských akademických a vládních kruzích údajně opět hovoří.

Jde to i bez Microsoftu...

Mezi lety 1995 až 2010 měly ambiciózní vlády – zejména asijských států – spadeno v prvé řadě na dominantní postavení společnosti Microsoft a jejích produktů Windows a Office. I rozvinuté země jako Jižní Korea nebo Japonsko avizovaly, že redmondský software vystrnadí ze škol a z veřejné správy. Svou vizi zcela nenaplnily, ale minimálně tyto projekty ukázaly, že to bez Microsoftu jde.

Na obranu firmy Microsoft lze podotknout, že její softwarový ekosystém patřil ještě v minulém desetiletí k největším

To samé si mysleli i zastupitelé německého Mnichova. Obecní systémy zhruba od roku 2003 převáděli na řešení s otevřeným kódem. Před dvěma lety provozovali 15 tisíc stanic na operačním systému LiMux, což je klon Ubuntu. Vloni na podzim se však starosta Mnichova nechal slyšet, že projekt nepřinesl očekávané úspory, uživatelé mají nižší produktivitu práce, objevily se problémy s kompatibilitou, a naznačil možný návrat do lůna Microsoftu. Šéf mnichovského městského IT sice nedostatky zpochybnil, ale celý projekt měl projít auditem. Dodejme, že Microsoft hodlá od roku 2016 přestěhovat svou německou centrálu právě do bavorské metropole, třetího největšího města v zemi.

Na obranu firmy Microsoft lze podotknout, že její softwarový ekosystém patřil ještě v minulém desetiletí k největším. Participovaly na něm lokální firmy, hovořilo se o synergiích a symbióze. Ač tato slova vyznívají mírně ironicky, jsou míněna vážně a analytické firmy dokázaly rozměr i strukturu ekosystému alespoň rámcově kvantifikovat a strukturovat. Otázkou je, nakolik se situace změnila s příchodem cloudových řešení a mobilních platforem. V prvním případě se nejspíše významně zredukovala role partnerů, ve druhém Microsoft nepatří mezi „hybatele“ segmentu.

Svět se změnil

A stejně jako i v jiných zemích se ruským politikům nelíbí, že z obrovského byznysu těží v podstatě jen americké firmy

Open source zaujal různé obory v mnoha zemích. Část čínské vládní administrativy využívá lokální linuxovou distribuci Kylin, za jejíž komunitou stojí firma Canonical. Francouzská vojenská policie provozuje operační systém GendBuntu, jenž opět zastřešuje Canonical a jeho komunita. Naši jižní sousedé koketovali s projektem Wienux, podobně jako Španělé ze Zaragozy se systémem AZLinux.

Svět se ovšem změnil a dřívější ambice politiků v oblasti desktopů se přesunuly na mobilní zařízení. Zprávy z předminulého týdne hovořily o tom, že Rusko chce snížit penetraci telefonů platforem iOS a Android v zemi. Jeho politickou reprezentaci k tomu vede nejen národní hrdost, ale i bezpečnostní obavy. A stejně jako i v jiných zemích se ruským politikům nelíbí, že z obrovského byznysu těží v podstatě jen americké firmy.

Mobilní dezinformace

Avizovaný vývoj ruského národního mobilního operačního systému se ovšem nekoná. Situaci objasnil Antti Saarnio, předseda představenstva finské společnosti Jolla, která se na projektu údajně měla podílet. Podle jeho slov nedává smysl, aby vznikal národní operační systém. To si uvědomují i zástupci ruských vládních kruhů a jejich iniciativa směřuje spíše k rozvoji alternativních open source platforem. Konkrétně byly zmiňovány Sailfish OS z dílny firmy Jolla a Tizen, za nímž stojí společnosti Samsung a Intel.

Projekt vývoje vlastní mobilní platformy, jejž média považovala za hotovou věc, bude mít v případě realizace mnohem pragmatičtější podobu

Již zmiňovaný duopol (forma oligopolu) platforem iOS (Apple) a Android (Google) ovládá podle informací serveru Statista zhruba 90 procent ruského trhu mobilních telefonů, respektive jejich operačních systémů. Avizované snížení tohoto podílu na 50 procent do roku 2025 už nejspíše nepochází z oficiálních zdrojů. Informaci přinesl server RBC. Stejně tak zpráva o zapojení dalších zemí skupiny BRICS měla v oficiální podobě pouze charakter výzvy, nikoli uzavřených dohod nebo jednání.

Projekt vývoje vlastní mobilní platformy, jejž média považovala za hotovou věc, bude mít v případě realizace mnohem pragmatičtější podobu. Ruský ministr komunikací Nikolaj Nikiforov již dříve naznačil, že prostřednictvím grantů podpoří portaci (přenos) aplikací na alternativní operační systémy typu Sailfish nebo Tizen. První uvedený navíc již dnes umožňuje provoz programů pro Android. A právě o možnostech lokalizace a rozvoje menších otevřených mobilních platforem jednali v Moskvě Nikolaj Nikiforov s Anttim Saarnim z firmy Jolla.

Spolupráce Finů, odpadlíků z Nokie, kteří navázali na projekt MeeGo, a ruských poskytovatelů internetových služeb už funguje delší čas. Například výchozím vyhledávačem v telefonech Jolla je v Rusku populární Yandex. Samotný operační systém Sailfish by mohli využít i ruští producenti mobilního hardwaru. I u nás se prodávají, či prodávaly, přístroje Yota a TeXet. Společnost Jolla je zjevně ochotna svůj mobilní operační systém licencovat, neboť rozšíření uživatelské báze má pro ni existenční význam. Sialfish je postaven na otevřeném kódu, ale jistá omezení panují i v této oblasti, zejména v případě unikátních doplňků nebo funkcí, jež bývají proprietárním kódem.

Nic jednoduchého

Rozjezdy nových mobilních platforem nezvládají ani silní hráči. Nokia se o uvedení modernějšího operačního systému pokoušela s nepříliš velkým úsilím hned dvakrát. V případě platformy Maemo na trh dorazil jeden přístroj, o něco novější systém MeeGo, na jehož vývoji participoval Intel, nikdy do fáze komerčního prodeje nepřešel. Pokus HP o vstup do mobilního světa s vlastním operačním systémem WebOS (původně z dílny firmy Palm) rovněž ztroskotal, ve zpětném pohledu však spíše manažersky. Dnes WebOS pohání chytré televizory značky LG.

Analytici vytýkají novým mobilním operačním systémům nejen pochopitelný nedostatek nativních aplikací, ale i řadu chyb, které vyspělejší Android, iOS nebo Windows Phone řešily ve svých počátcích

Velmi pomalu se rozvíjí i platforma Tizen, za níž stojí korejský Samsung a opět Intel, mimo jiné. Tento počin navazuje na někdejší projekt LiMo – Linux Mobile, jenž se s částečným úspěchem rozvíjel především v Asii. První mobilní přístroje s operačním systémem Tizen se měly na trhu objevit již v roce 2012. Ale teprve letos v lednu, opomineme-li chytré hodinky Galaxy a avizovanou přítomnost v televizorech, se „snad“ začal prodávat Samsung Z1 v Indii. A platforma Samsung Bada rovněž skončila v zapomnění.

Oboroví analytici vytýkají novým mobilním operačním systémům nejen pochopitelný nedostatek nativních aplikací, ale i řadu chyb, které vyspělejší Android, iOS nebo Windows Phone řešily ve svých počátcích. Běžní uživatelé hodnotí přístroje s alternativními platformami často jako nepoužitelné. Kritika se snáší na rozvíjející se Ubuntu Mobile nebo Firefox OS, které mají směřovat do levnějších přístrojů a na méně solventní trhy. V případě systémů Sailfish OS nebo Blackberry (od verze 10) mají kritici méně výhrad, ale tržní penetrace těchto platforem nepatří k nejvyšším. Obě navíc do jisté míry obcházejí nedostatek vlastních aplikací kompatibilitou s programy pro Android.

Zadní vrátka pro špionáž...

Obvykle nadějné technologické projekty financují nejrůznější investoři. V případě minoritních mobilních platforem se do jejich role může pasovat i stát, respektive konkrétní vládní strategie. A důvody nemusejí mít pouze podobu národní hrdosti nebo odporu vůči všemu „západnímu“.

Události spojené s činností agentury NSA minimálně naznačily, že pro bezpečnou komunikaci a správu dat běžná ochranná řešení nepostačují. Na internetu lze dohledat mnoho rozpracovaných teorií o takzvaných povinných zadních vrátkách, která americké technologické firmy do svých produktů integrují právě pro špionážní účely.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.