Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Rusko, plyn, ukrajinská krize aneb Na cestě k Ferdinandovi…

USA

  23:32
Jak dlouho vydrží Evropa bez ruského plynu? Jak dlouho vydrží Ruská federace bez příjmů z prodeje ropy a plynu? Jak se jmenoval ruský nešťastník, jehož zabil zbloudilý granát letící z ukrajinského území? Kdo sestřelil malajsijské letadlo?

Vladimir Putin na návštěvě města Južno-Sachalinsk na Dálném východě. foto: © REUTERSČeská pozice

Až do tohoto týdne ukrajinské téma jakoby pozvolna vysychalo z českých médií. Ještě tak nějaké nové kolony tanků bloudících z území „nevměšujícího se“ Ruska, nějaký chudák zabitý na ruské straně hranic zbloudilým granátem, který vystřelil bůhví kdo – a jinak celkem nic. O plynu sem tam noticka. Vysvětlení by mohla být dvě:

  • Buď byla média přesvědčena, že toto téma české čtenářstvo, diváctvo či posluchačstvo už příliš nezajímá.
  • Nebo – což by bylo mnohem horší – působíl nějaký zákulisní vliv české zahraniční politiky, která sice Ukrajinu verbálně podporuje, ale nechce si současně příliš pohněvat ruské bratry v obchodě.

V prvém případě by šlo o ignorantství, ve druhém o zradu demokratických ideálů. Tak si vyberte.

Až opravdový a jen stěží předvídatelný šok, jímž bezesporu je sestřelení civilního letadla Malaysia Airlines nad ukrajinským územím je, vrátil téma Ukrajiny do médií. Nevím však, zda se to mělo stát natolik strašlivým způsobem. Pro další vývoj na Ukrajině, zejména pak pro separatisty podporované a vybavované Kremlem, to bude mít nepochybně zásadní následky – svět nemá rád lidi, kteří sestřelují civilní letadla.

Fakta

Jako každý švec se však budu raději držet svého kopyta, tedy plynárenství. Nejprve stručný výčet fakt:

  • Ruský Gazprom zastavil Ukrajině dodávku zemního plynu, aniž by byla přerušena tranzitní přeprava pro ostatní části Evropy.
  • Ukrajina podepsala druhou – ekonomickou – část asociační dohody s Evropskou unií.
  • Bulharsko na nátlak EU pozastavilo výstavbu nového ruského plynovodu South Stream.
  • Naopak rakouská společnost ÖMV (o jejímž úzkém propojení s Gazpromem se šušká již hodně dlouho) projevila zájem na účasti při výstavbě onoho plynovodu.
  • Srbsko poněkud polevilo v odporu vést přes své území plynovod South Stream.
  • Maďarsko by jej velice chtělo (vždyť nejenom hospodářské vztahy s Ruskem se den ode dne zlepšují).
  • Slovensko a Ukrajina zahájily výstavbu prodloužení plynovodu z elektrárny Vojany do Mukačeva. Obcházejí se tím oba měřící body na tranzitní trase plynovodu z Ruska do Evropy – Ruská na Slovensku a Užhorod na Ukrajině.
  • Evropa je po dostavbě propojení (tedy ještě před letošní zimou) technicky schopná dodávat Ukrajině až 15 miliard metrů krychlových plynu ročně, což je zhruba 50 procent dovozu z Ruska.
  • Energetický eurokomisař Günther Oettinger vyzval Ukrajinu, aby před letošní zimou naplnila co nejvíce své podzemní zásobníky plynu.
  • Členské země EU mají v tomto období uskladněno v zásobnících nejvíce plynu v celé své historii.
  • Na podzim bude dokončen a do provozu uveden polský terminál pro příjem kapalného plynu ve Svinoústí.
  • Polsko i Ukrajina zahájily prospekci očekávaných a rozsáhlých zásob břidlicového plynu. Abych zamezil nesčetným ekologickým diskusím o škodlivosti frakování plynu z břidlic na kvalitu podzemních vod: nebude využíváno žádných chemických látek, jako je tomu v USA; břidlice bude narušována vysokotlakou vodou obsahující drobné keramické kuličky – funguje jako „podzemní brokovnice“. Ze zkušeností v USA je přitom zřejmé, že od zahájení průzkumu do zahájení masivní těžby plynu není třeba příliš času.
  • Velice bude záležet na teplotním průběhu příští zimy, a to na celém území Evropy včetně Ruska a Ukrajiny. Bude-li pokračovat řada mírných zim (s krátkými mrazivými epizodami), potom by Ukrajina – bude-li disponovat plnými zásobníky plynu – mohla díky dodávkám plynu ze západu zimní období hospodářsky přestát bez významnějších regulací odběru.
  • Je zajímavé, jak letošní evropské plynárenské vyhlídky komentují někteří politici a podnikatelé – od hrůzostrašných prognóz šéfa francouzského Totalu Christopha de Margerieho (u jeho vyjádření bych ale bral v úvahu konkurenční postavení jeho firmy vůči GDF Suez) až po naprostou bezstarostnost většiny evropských vládních představitelů v čele s Němci. Jasné snad pouze je, že případné omezení ruských dodávek plynu zasáhne Evropu v ose východ-západ/jih. Čím východněji, tím hůře (o Balkánu nemluvě). Jde o situaci obecného omezení či zastavení dodávek plynu z Ruska do Evropy, nikoli o tu současnou. Kdo v minulosti diverzifikoval import plynu, má dnes celkem vystaráno.

Zločinná smlouva

Řada lidí nedokázala pochopit, proč Ukrajina odmítla ruskou nabídku slevy na plyn ve výši sto dolarů za dodávku tisíce metrů krychlových a proč se neustále dožaduje zásadní změny smluvního vztahu na import plynu uzavřeného s Gazpromem v roce 2009 Julijí Tymošenkovou. Začal jsem se o to zajímat a dospěl jsem k závěru, že tato smlouva je vskutku zločinná – jakkoliv bych z toho nevinil tehdejší ukrajinskou premiérku.

Doložka „take or pay“ umožňuje Gazpromu libovolně manipulovat cenou plynu s poukazem na pokuty spojené s neodebráním smluvně sjednaného objemu plynu

Ukrajina se dle této dlouhodobé smlouvy zavazuje odebírat od Gazpromu až 59 miliard metrů krychlových plynu ročně, a to s doložkou „take or pay“, přičemž celková ukrajinská spotřeba představuje asi 52 miliard metrů krychlových plynu ročně, z čehož okolo 20 miliard kryje vlastní těžba.

Zmíněná doložka „take or pay“ umožňuje Gazpromu libovolně manipulovat cenou plynu s poukazem na pokuty spojené s neodebráním smluvně sjednaného objemu plynu. To je past, ze které se dnes Ukrajina snaží vyprostit požadavkem na uzavření nové dovozní smlouvy – a tedy i důvod, proč ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk tuto „výhodnou“ nabídku rezolutně odmítl.

Nelze vyloučit, že podpis obou částí asociační dohody mezi Ukrajinou a EU posílí tlak „naší“ Evropy na Rusko, aby alespoň zčásti odstoupilo od flagrantního porušování pravidel mezinárodního obchodu.

Lokální vojenské zásahy

Zatím se zdálo, že si nemusíme dělat žádné „plynárenské“ starosti. Slunce svítí a do zimy je daleko. Ukrajina kryje svoji spotřebu plynu z podzemních zásobníků a částečně z rostoucích dodávek ze západu. Tato situace ale nemůže vydržet věčně.

Jakkoliv je čokoláda ukrajinského prezidenta Petra Porošenka vynikající a jeho taktika vůči proruským vzbouřencům na východě Ukrajiny zatím úspěšná, prohlášení, které bylo – jako testovací balonek – vypuštěno v ruském deníku Komersant, že Rusko je připravené k lokálním vojenským zásahům na Ukrajině, staví vše trochu do jiného světla.

Prohlášení, že Rusko je připravené k lokálním vojenským zásahům na Ukrajině, staví vše trochu do jiného světla

Potom je pro občany EU aktuální tato ekonomická kalkulace – jak dlouho vydrží Evropa bez ruského plynu a jak dlouho vydrží Rusko bez příjmů z prodeje ropy a plynu. Odpověď na tuto otázku se mi zdá mimořádně aktuální a naléhavá.

Opravdu nevím, jak se jmenoval ruský nešťastník, jehož zabil zbloudilý granát letící z Ukrajiny. Toliko úpěnlivě doufám, že to nebyl Ferdinand…