Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Rusko je klíčem k řešení problému Podněstří

Evropa

  20:24

Se „zamrzlým konfliktem” zvaným Podněstří prozatím nedokážou pohnout ani gradující události v Moldavsku. Vše záleží na Rusku.

Moldavané slaví 16. března v metropoli Kišiněvě poté, co se po třech letech podařilo v parlamentu zvolit nového prezidenta. Pohne zkušený soudce Nicolae Timofti s problémem Podněstří? foto: © ReutersČeská pozice

Kolem Moldavska je cítit závan změn. Vše začalo pro Moskvu možná trochu nečekanou výměnou v čele separatistické Podněsterské moldavské republiky, jež si už dobře dvacet let za vydatné pomoci Ruska úzkostně střeží svoji nezávislost, přestože ji dosud neuznala žádná země světa. Po dlouhém období vlády Igora Smirnova zvítězil v prosincových volbách se suverénním náskokem Jevgenij Ševčuk (před kandidátem Kremlu Anatolijem Kaminským), který tak získal mandát k podnikání změn.

Následně poté se po tři roky trvající agónii podařilo v březnu zvolit prezidenta v osobě Nicolae Timoftiho také v Moldavsku, které je v současnosti v tomto postsovětském regionu favoritem Západu, což by mohlo napomoci přiblížení této republiky k Evropské unii. Vytyčený cíl v podobě integrace je ovšem nepředstavitelný bez toho, aby byla obnovena územní celistvost země.

Přiblížení Moldavska Evropské unii je nepředstavitelné bez toho, aby byla obnovena územní celistvost země

Situaci dělá ještě zajímavější, že to vše se odehrává uprostřed zvýšeného zájmu rumunské zahraniční politiky. Bukurešť „rumunské bratry“ v Moldavsku všemožně podporuje: od masového vydávání dvojího občanství přes vysílání poradců až po finanční pomoc, a tak není divu, že někteří odvážlivci už dokonce sní o sjednocení „obou rumunských států“.

Události nabraly spád a je otázkou, zda je před dalším kolem jednání ve formátu 5+2 (Moldavsko, Podněstří, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Rusko a Ukrajina plus EU a USA jako pozorovatelé), jež se koná tento týden ve Vídni, na potenciální změny připravena rovněž regionální mocnost, které se podněsterský „zamrzlý konflikt“ bezprostředně dotýká, totiž Rusko.

Podněsterská moldavská republika vyhlásila nezávislost v roce 1990, přičemž konflikt s Moldavskem v roce 1992 přerostl v ozbrojený střet. Republiku mezinárodně neuznal žádný členský stát OSN a z hlediska mezinárodního práva je stále územní součástí Moldavska. Pro Rusko má Podněstří strategický význam a na jeho území je v současnosti dislokováno zhruba 500 ruských vojáků. Rusové tam jako mírové síly oficiálně působí od roku 1992.

K velkému sjednocení je ještě daleko

Přestože prozápadně orientovaní vedoucí představitelé Moldavska opatrně zdůrazňují význam další spolupráce s Moskvou, nelze si nevšimnout, že se snaží vystoupit ze stínu Ruska, které celou oblast považuje za sféru vlastního vlivu. Povzbuzením pro novou vládu je jednoznačná podpora Západu v čele s Rumunskem a Polskem. To vše je zřejmé ze snahy o „zmezinárodnění“ ruských mírových sil i opatření s cílem oslabení pozic ruštiny. V budoucnu tak například mohou počítat s přísným trestem ti, kteří v reklamě a jiných vizuálních formách informací nezobrazí cizí (ruský) text i v moldavštině.

Ačkoliv už všichni mluví o rumunštině, vládnoucí moc evidentně nechce provokovat Moskvu tím, aby přistoupila ke změně pojmenování i v ústavě. Vědomé posilování rumunštiny a její prosazování beztak neznamená, že by ruština v dohledné době zcela ustoupila do pozadí. Zatím se tedy není třeba obávat, že by docházelo ke zhoršování situace rusky mluvícího obyvatelstva. Kulturní nadřazenost pojící se k jazyku už ovšem nebude automatická a Moskva bude muset v zájmu zachování tohoto nezanedbatelného vlivu svádět boj.

V Podněstří by tato otázka nebyla příliš aktuální ani v případě změny současné situace, což se však v blízké budoucnosti beztak nedá očekávat. Moskvě však jistě neušlo, že ani zde nelze dlouhodobě udržet klid jen pomocí dosavadního systému bezprostřední pomoci a úlev. Obyvatelé Podněstří se budou i nadále cítit Moskvě zavázáni, nic jiného jim koneckonců ani nezbývá. Ševčukovo drtivé vítězství však naznačuje, že se časy mění a místo proslovů o nezávislosti touží i místní po lepším živobytí a prolomení izolace. Ševčuk tyto nároky svou politikou malých krůčků uspokojuje, když usnadňuje přecházení hranic, snižuje cla nebo obnovuje železniční spojení s Moldavskem.

Pokud bude Kreml na „rumunizaci“ Moldavska reagovat posílením snah o vytvoření enklávy podobné Kaliningradu, dostane se jen do slepé uličky

Moskva jistě vidí také to, že možnost vstoupit přes Moldavsko na evropský trh si nechtějí nechat ujít nejen místní, ale ani oligarchové, kteří zde investují. Ševčuk je sice současnému ruskému vedení zavázán, nicméně je si rovněž vědom toho, že bez efektivnějšího ekonomického modelu a posílení důvěry vůči sousedům bude nezávislost území jen velmi křehká.

Moskvě je jasné, že se bez ní „zamrzlý konflikt“ nepohne z mrtvého bodu, což by bránilo evropské integraci Moldavska i v případě úspěšného provedení reforem. Právě to mělo podle mnohých částečně signalizovat nedávné jmenování Dmitrije Rogozina známého jako „jestřáb“ prezidentským zmocněncem pro Moldavsko (a Podněstří). Na druhou stranu jeho vliv nabízí také možnost řešení celého konfliktu zrychlit. Moskva tedy dala na vyostřené události potenciálně dobrou odpověď. Kreml však musí cítit dynamiku vývoje, a pokud bude na „rumunizaci“ reagovat posílením snah o vytvoření enklávy podobné Kaliningradu, dostane se jen do slepé uličky.

Reálně se nejeví ani oprášení takzvaného Kozakova memoranda (Moskva v roce 2003 požadovala, aby se Podněstří stalo rovnocenným státem ve federaci s Moldavskem a zároveň neutrální a demilitarozovanou zónou; tehdejší moldavský prezident Voronin ruský návrh odmítl), neboť postsovětským integračním plánům by Moldavsko nebylo příliš nakloněno ani v případě, že by Podněsterskou republiku obětovalo.

Moskva musí bezpochyby najít něco nového, nicméně ve skutečnosti není proč spěchat, protože Západ Rusku nenabízí žádnou reálnou alternativu. Moldavsko tak zůstane spíše prostředkem k vyvíjení geopolitického tlaku. Právě kvůli Podněstří nemíní velké sjednocení uspěchat ani jinak tak horlivé Rumunsko. „Zamrzlý konflikt“ tedy zatím Moskvě vyhovuje. Ani led však nevydrží věčně, a tak je třeba neustále dávat pozor na to, jestli nezačíná tát.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.