Ruské „Silicon Valley“, nebo potěmkinovská vesnice?

U Moskvy vyrůstá za miliardy rublů vědecko-technické centrum Skoltech, kde se bude ve spolupráci s americkým MIT bádat v angličtině.

Autorem architektonického návrhu je světoznámé studio Herzog & de Meuron z Basileje. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Autorem architektonického návrhu je světoznámé studio Herzog & de Meuron z Basileje. | foto: © Herzog & de MeuronČeská pozice
Autorem architektonického návrhu je světoznámé studio Herzog & de Meuron z Basileje.

Medveděvova „hračka“ a nejen tak byl přezdíván ambiciózní projekt vědeckého městečka Skolkovo, které má vyrůst nedaleko Moskvy. Se štědrým rozpočtem, na nějakou tu miliardu rublů se tolik nehledělo. Úkol zněl jasně: zbudovat ruské Silicon Valley, které by po kalifornském vzoru „nakoplo“ ruské inovace, aplikovaný výzkum a budoucí prosperitu velké země na východě, jež je dnes z velké části závislá na svém surovinovém bohatství. Jenže k Rusku neodmyslitelně patří i fanfarónství. A také všudypřítomná korupce.

Velkolepý projekt – budoucí výkladní skříň ruského výzkumu a vývoje, jež vzniká už od roku 2009 – pronásledovaly v poslední době pohromy a lapsy. Objevily se pochyby o účelnosti utrácených miliard, v únoru byli manažeři Skolkova obviněni ze zpronevěry v přepočtu asi patnácti milionů korun a v dubnu se ukázalo, že měla být nezákonně vyplacena podobná částka.

Projekt, za nímž stojí nezisková nadace Skolkovo, ztratil navíc v květnu jednoho ze svých hlavních zastánců – vicepremiéra Vladislava Surkova, jenž rezignoval a jehož profil přinesla ČESKÁ POZICE. Ruská média následně psala, že jeho pád je příznakem ztrácející se politické podpory Skolkova od mocného prezidenta Vladimira Putina, který Dmitrije Medveděva loni na jaře v Kremlu vystřídal.

Medveděvův oživený hi-tech sen

Do všech těch zpráv, které jako by byly Čechům povědomé, ale přece jen umocněné tušenou duší široširé Rusi, přišly počátkem srpna i lepší zvěsti. Přímoskevskému Naukogradu neboli městu vědy (Vědohradu) svitlo na časy, neboť agentura RIA Novosti přinesla zprávu, že rozklížený projekt Skolkovo může do roku 2020 počítat s postupnou injekcí 502 miliard rublů, což je zhruba 295 miliard korun. A to je i na Rusko slušná částka!

S podporou Skolkova, jež má výhledově zaměstnávat přes třicet tisíc (chytrých) lidí, počítá vládní podprogram Výstavba a rozvoj inovačního centra Skolkovo, jak uvedl v první srpnový den Alexej Uljukajev, ruský ministr pro ekonomický rozvoj. Finanční podpora hi-tech městečku s vlastní univerzitou měla původně klesat; loni na něj šlo podle ruských médií „jen“ 15,5 miliardy korun a v roce 2015 to měla být už jen asi třetina.

Nové vládní rozhodnutí je pro vznik města klíčové, i když ze státních zdrojů má jít pouze čtvrtina z astronomické částky – dalších 366 miliard rublů zajistí dle Uljukajeva privátní sektor. „S jistou troufalostí to můžeme označit za historické rozhodnutí. Je to víra v budoucnost projektu Skolkovo,“ nechal se slyšet miliardář Viktor Vekselberg, prezident nadace Skolkovo a tvář, kterou si veřejnost spojuje s tímto technologickým „zázrakem“.

Co je to Skolkovo? A Skoltech?

Skolkovo, jež užívá marketingovou i webovou zkratku SK.ru, má posílit inovační potenciál Ruska a sblížit výzkum s novátorskými firmami. Součástí plánu byly třeba i zvláštní zákony umožňující několikaleté daňové prázdniny pro zúčastněné společnosti nebo vízová pravidla pro pracující výzkumníky, uvádí web TechCrunch. V rámci inovačního parku má hrát prim pětice klastrů, do nichž se mají zapojit stovky inovativních firem, jež podepsaly smlouvy o spolupráci:

  • Informační technologie
  • Efektivní energetika
  • Jaderný výzkum
  • Biomedicínské technologie
  • Kosmonautika a telekomunikace

Aby byl vědní komplex, onen Naukograd z Moskevské oblasti, úspěšný, počítá nejen s technologickým parkem, firemními start-upy, ale i s vlastní univerzitou. Jmenuje se OpUS (zkratka z Open University Skolkovo). K dnešku má jen pár set studentů, kteří se vzdělávají v pětici hlavních specializací, aby byli ideálními adepty dalšího studia v jiné technické škole: v budovaném Skoltechu, který ve spolupráci s americkým MIT rozvíjí magisterské a doktorské programy. Není to vůbec zdarma; podle neoficiálních údajů platí Rusové do USA za partnerství s jednou z nejlepších univerzit světa stamiliony dolarů...

Nová líheň ruských vědců?

Vznikajícího města vědy na 400 hektarech si nedávno všiml i magazín Nature. Hodně jej zaujal Skoltech. „Elitní výzkumná univerzita s angličtinou jako jednacím jazykem cílí na výchovu nové generace skvělých ruských vědců a inženýrů znalých výzkumu stejně jako podnikání, což by mělo pohánět systém inovací, který země bolestně postrádá,“ píše časopis, jenž pečlivě „hlídá“ hlavní dění ve světové vědě.

Skoltech, elitní výzkumná univerzita, cílí na výchovu nové generace skvělých ruských vědců a inženýrůVe Skoltechu bude prý v roce 2020 působit dvě stě vědců a pedagogů, tři stovky „postdoků“ a odhadem asi 1200 studentů. Podle proděkana Konstantina Severinova, publikačně velmi úspěšného vědce, už zde bude koncem letošního roku učit 35 lidí.

Ale jsou tu zase menší obtíže. První budova pro Skoltech bude otevřena až příští rok, takže lidé z MIT a další partneři pracují rozeseti na různých místech. „Nové budovy potřebujeme co nejdříve,“ říká Severinov k provizornímu startu „superškoly“, která má mít celkem patnáct výzkumných center excelence.

Kromě MIT, které pomáhá Rusům rozjet studijní a vědecké programy, má centrum Skolkovo asi 28 velkých průmyslových partnerů, mezi nimiž nechybí giganti jako Siemens, IBM, Intel nebo Microsoft; Cisco Systems zde otevřelo v červnu své korporátní středisko. Do Skolkova se má rovněž zapojit 960 menších technologických firem a centrum je i v hledáčku šedesátky venture kapitalistů, kteří mohou nadějné věci financovat.

Posun od vládního a vojenského výzkumu

Od vědeckého městečka, kde má v budoucnu trvale žít dvacet tisíc lidí, se zkrátka čekají velké věci. „Zvláště výstavba Skoltechu je přesně tou správnou věcí,“ řekl magazínu Nature Leonid Levitov, ruský fyzik z MIT, který ovšem není s projektem spojen.

Prostřednictvím takové spolupráce, důrazem na špičkovost a napojením na inovativní průmysl se prý může postsovětská věda, jež druhdy sázela na vládní základní a vojenský výzkum, proměnit. Dostali by šanci i mladí výzkumníci, kteří by nemuseli odcházet za lepší šancí.

Na projekt Skolkovo je nutno hledět s velkou obezřetností, protože některé věci, jež se dělají v Rusku, se mohou lehce stát potěmkinovskými vesnicemi...Jenže jsme v Rusku. Jak v dubnu uvedl komentátor Českého rozhlasu: „Pochybovači mají obavu, aby se nejdřív nezbudovala slupka, do níž by se teprve dodatečně pumpovala příslušná vědecká a technologická dřeň. Je tu jediná útěcha: ať už projekt Skolkovo dopadne jakkoliv, ani zdaleka nebude tak drahý jako olympijský Putinograf v Soči. Ten bude stát nejméně padesát miliard dolarů a jeho využití, na rozdíl od moderního vědecko-výzkumného pracoviště, bude vždycky jen nárazové.“

Realisticky se k báječným ruským plánům staví i profesor Vladimír Majer, jenž pro francouzské Národní centrum pro vědecký výzkum (CNRS) několik let mapoval situaci v postsovětských zemích a tamní vědě. „U Moskvy vzniká obrovský technologický park Skolkovo, ovšem je nutno na něj hledět s velkou obezřetností, protože některé věci, které se dělají v Rusku, se mohou stát lehce i potěmkinovskými vesnicemi,“ říká Majer v interview o postsovětské vědě pro ČESKOU POZICI.

Počet příspěvků: 3, poslední 6.9.2013 07:12 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.