Rusko se dnes soustřeďuje na globální úkoly. Nic jiného o něm momentálně ve světě nelze slyšet, nicméně i v samotném Rusku jsou v centru pozornosti médií témata, jako je přítomnost v Sýrii, ukrajinská krize a průběžné vzájemné napadání se Západem. Globální ambice Ruska ovšem ovlivňují především jeho domácí slabiny, společenská transformace a pomalá modernizace.
Ředitel státního Všeruského centra pro výzkum veřejného mínění Valerij Fjodorov v rozhovoru mimo jiné říká: „Lidé poslouchají Putina, ostatním částem politické elity nedůvěřují. A snaží se mu své problémy naznačovat – nikoliv prostřednictvím zastupitelského systému, ale přímo. Jako když psávali báťuškovi carovi. Takovým vzkazem budou i blížící se volby. Jak Putin zareaguje, například zda vymění vládu, bude záležet na tom, jak bude tento signál silný.“
Valerij Fjodorov, ředitel státního Všeruského centra pro výzkum veřejného mínění.
ČESKÁ POZICE: Momentálně to vypadá, jako by v Rusku neexistovala domácí politika. Zatímco před lety se nemluvilo o ničem jiném, dnes je v centru pozornosti role země na mezinárodní scéně, její úspěchy a potíže i poněkud napjatý vztah se Západem. Rusko se téměř nepozorovaně připravuje na zářijové parlamentní volby. Možná proto, že toto klání není z hlediska budoucnosti země vůbec důležité. Mají tyto volby nějaký význam?
FJODOROV: Navzdory všem protichůdným zdáním tyto volby význam mají. Už proto, že toto klání bude generálkou před prezidentskými volbami za 1,5 roku. Stejně je zajímavé, že po dlouhé době budou Rusové volit v situaci zhoršujících se hospodářských trendů.
Navzdory všem protichůdným zdáním ruské parlůamentní volby v září význam mají. Už proto, že toto klání bude generálkou před prezidentskými volbami za 1,5 roku. |
Naposledy se při takovém poklesu konaly volby v roce 1995. Dokonce i v roce 1999 byl po finančním kolapsu v předcházejícím roce cítit pozitivní trend. Třetím důležitým momentem je, že ve staronovém systému opět nastává změna, jež spočívá v návratu jednomandátových obvodů, což poskytuje možnost výměny elit nebo alespoň nastartování tohoto procesu.
ČESKÁ POZICE: To je důležitý moment, neboť Vladimir Putin sedí na trůně již 17 let, v čemž se skrývá nebezpečí ustrnutí systému. Mnozí západní analytici dokonce srovnávají dnešní Rusko s obdobím brežněvovské stagnace. Lze zemi přirovnat ke stojatým vodám nebo v ní naopak čile působí podzemní proudy?
FJODOROV: Rusko dospělo na rozcestí. Elita, která si dlouhou dobu hlídá klíčové pozice, průběžně stárne, přičemž dorůstají děti, a mnozí si přejí, aby zaujaly jejich místo. V Dagestánu nebo v Čečensku se to stalo, když otcovo místo převzal syn, a podobnou cestu by si přáli mnozí vládci.
Elita, která si dlouhou dobu hlídá klíčové pozice, průběžně stárne, přičemž dorůstají děti, a mnozí si přejí, aby zaujaly jejich místo |
Současná elita by tímto způsobem ráda ustálila dočasnost a stala se aristokracií. To však znamená pro zemi vážný problém, neboť tato třída představuje zhruba pět procent obyvatel. A co si pak počít se zbývajícími 95 procenty? Ty mají děti, mezi kterými je spousta talentů a sympatických tváří.
ČESKÁ POZICE: Známý proces... Poklesne-li sociální mobilita, jsou široké společenské třídy v podstatě odsouzeny k neúspěchu. Vraťme se však k Rusku. V čem spatřujete rozdíl mezi stárnoucí dosavadní a nastupující novou elitou?
FJODOROV: To je jednoduché. Velcí otcové se silnou vůlí mají vždy slabé syny. Každá elita se proto potřebuje inovovat, vytvořit kanály, které zajistí průchod čerstvých sil, a uplatňuje sociální mobilitu. V opačném případě zakrní a zanikne.
ČESKÁ POZICE: Kde se v tomto ohledu nachází současné Rusko, fungují tyto kanály?
Ve vertikálním systému, ve kterém je hlavní místo obsazeno, se lze i na nižších místech pohybovat pouze horizontálně nebo si udržovat své pozice. To ovšem dříve, či později skončí – a spíše dřív než později. |
FJODOROV: Ano, ale slabě. Jak si s tímto problémem poradí, v zásadě závisí budoucnost země – do značné míry její životaschopnost a konkurenceschopnost. Situace je v podstatě daná tím, že Putin je u moci již 17 let, a ve vertikálním systému, ve kterém je hlavní místo obsazeno, se lze i na nižších místech pohybovat pouze horizontálně nebo si udržovat své pozice. To ovšem dříve, či později skončí – a spíše dřív než později.
Řeknu jeden příklad. Z postu ředitele Federální ochranné služby odpovědné za bezpečnost ruské vlády byl poslán do důchodu generál Jevgenij Murov považovaný za nedotknutelného, nicméně mu již bylo 70 let. A loni odešel ze svého postu mocný ředitel státních železnic Vladimir Jakunin.
Stará elita se pokouší ze všech sil udržet na svých židlích, výměna se však odehrává, i když pouze pomalu. Tento proces mohou urychlit nové tváře, které do systému proniknou v jednomandátových obvodech.
ČESKÁ POZICE: Zmínil jste, že poprvé po 20 letech bude Rusko volit ve zhoršujících se hospodářských podmínkách. Jak tuto situaci prožívá společnost?
Společnost vysílá vládnoucí moci signál týkající se především její životní situace a na něj musí prezident reagovat. Uvidíme, jak bude tato nespokojenost silná |
FJODOROV: Tak, že vládní strana Jednotné Rusko dostane méně hlasů než v předchozích volbách.
ČESKÁ POZICE: Pokud tomu dobře rozumím, společnost problém vnímá, nicméně například kvůli úspěchům, kterých bylo dosaženo na světové scéně, mlčí?
FJODOROV: Toto nejsou prezidentské volby, takže globální úspěchy v podstatě nehrají roli. Společnost vysílá vládnoucí moci signál týkající se především její životní situace a na něj musí prezident reagovat. Uvidíme, jak bude tato nespokojenost silná.
ČESKÁ POZICE: Co se toho týče, poměr sil se v podstatě nezměnil, neboť podle vašeho posledního průzkumu se Jednotné Rusko pohybuje těsně pod 50 procenty, komunisté a strana Vladimira Žirinovského by dostali po deseti procentech, Spravedlivé Rusko zhruba pět porocent, zatímco ostatní strany v zásadě nejsou vidět. Co je s mimoparlamentní opozicí?
FJODOROV: To jsou pouze malé kroužky a tím, že jednu z těchto skupin vede bývalý premiér Michail Kasjanov, se z ní ještě nestane opozice. Navzdory tomu se na tyto skupinky soustřeďuje velká pozornost, protože přední ruští novináři uvažují podobně a zbožňují je také západní liberálové. Nemají však peníze, vliv, představu ani organizační strukturu, přičemž ani nechtějí si nějakou vybudovat.
ČESKÁ POZICE: Klíčovou otázkou tedy je, jak lid zareaguje na hospodářskou situaci...
Společnost čeká, že jí Putin řekne, kdy se její osud zase obrátí k lepšímu, a co pro to má udělat |
FJODOROV: Společnost čeká, že jí Putin řekne, kdy se její osud zase obrátí k lepšímu, a co pro to má udělat. Lidé poslouchají Putina, ostatním částem politické elity nedůvěřují. A snaží se mu své problémy naznačovat – nikoliv prostřednictvím zastupitelského systému, ale přímo. Jako když psávali báťuškovi carovi. Takovým vzkazem budou i blížící se volby. Jak Putin zareaguje, například zda vymění vládu, bude záležet na tom, jak bude tento signál silný.
