Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Ruská diplomacie začíná uplatňovat jemnou sílu

Evropa

  7:28

Dle šéfa federální agentury Rossotrudničestvo Kosačova je dnes obraz Ruska stejně důležitý jako vojenský potenciál nebo nerostné bohatství.

foto: © Reuters, ČESKÁ POZICE, UrbČeská pozice

Obraz, který se o Rusku vytvořil v zahraničí, není skutečným odrazem reality, prohlásil 9. července Vladimir Putin během tradičního letního setkání ruských velvyslanců. „Podíl na tom máme také my, protože svůj postoj nevysvětlujeme dostatečně přesvědčivě,“ shrnul Putin. Diplomaté dle něho musejí rovněž využívat možností, které se jim nabízejí díky novým technologiím, aby tuto situaci změnili. A dodal, že tradiční způsoby jsou diplomatům dokonale známé, nicméně co se týče využití takzvané jemné síly (soft power), v této oblasti se mají nad čím zamýšlet.

Putin zdůraznil, že tyto prostředky upevňují zájmy země prostřednictvím přesvědčování a sympatií a výrazně se opírají o duchovní, kulturní a intelektuální sféru. A zejména podtrhl roli ruštiny v tomto procesu. Slova ruského prezidenta přesně odrážejí změnu, která je v nedávné době citelná v uvažování moskevské diplomacie a jejíž podstatou je pochopení skutečnosti, že v 21. století už nehýbou světem ani tolik rakety jako diplomacie – jemná síla.

Počáteční stadium

To je čím dál jasnější i ruské diplomacii. A také o tom svědčí, že do čela federální agentury Rossotrudničestvo, do jejíž agendy spadají záležitosti týkající se území Společenství nezávislých států (SNS), krajanů žijících v zahraničí a mezinárodní humanitární spolupráce, se dostal Konstantin Kosačov, skutečný zahraničněpolitický kádr.

Dle Kosačova Evropa dnes trpí krizí multikulturalismu, zatímco v Rusku je tato otázka navzdory různorodosti kultur a náboženství vyřešená

„Po dlouhé době začínáme chápat, že obraz země je dnes z hlediska uplatňování zahraničněpolitických zájmů stejně důležitý jako její vojenský potenciál nebo nerostné bohatství, ne-li důležitější. Jsme teprve v počátečním stadiu, již teď je však jasné, že nás stát maximálně podpoří v našem úsilí udělat Rusko přitažlivější,“ prohlašuje šéf agentury Kosačov. Současně však upozorňuje, že tato atraktivita není pouze otázkou peněz a blahobytu.

Jako příklad uvádí, že Evropa dnes trpí krizí multikulturalismu, zatímco v Rusku je tato otázka navzdory různorodosti kultur a náboženství vyřešená. „Do ideálního stavu máme sice daleko, nicméně 20 let se odehrává transformace politického systému, za uplynulých deset let se země stabilizovala a výrazně vzrostla i životní úroveň. Mnohým také může být sympatické, že jsme, poučeni chybami devadesátých let, opatrnější, co se týče změn, a nekopírujeme slepě společenské modely,“ říká Kosačov

Jak odstranit předsudky o ruštině

Podle něho Rusko hledá zlatou střední cestu. Jeho politický systém se sice liberalizuje, ale zůstává efektivní a životaschopný. Kosačov se domnívá, že pokud vládnoucí moc provede nejdůležitější úkoly, které před ní stojí v oblasti transformace, bude schopná rostoucí atraktivitu opřít o naši hlubokou a uznávanou kulturu i o sílu ruštiny, jež je čtvrtým nejrozšířenějším jazykem na světě.

To vše je logické, neboť dnes sice svět mluví anglicky, ale bylo by přirozené, kdyby například zprostředkovacím jazykem postsovětské oblasti zůstala ruština. Podle Kosačova je však třeba nejdřív odstranit předsudky o ruštině, jež je pro mnohé dosud znakem imperialismu. „Bylo například směšné, když se na mne v Radě Evropy obraceli zástupci pobaltských zemí výhradně v angličtině, zatímco moji ázerbájdžánští nebo gruzínští kolegové se mnou mluvili rusky,“ připomíná jeden z typických příkladů z nedávné minulosti.

Ze stejného důvodu rozjela Moskva loni státem podporovaný program popularizace ruštiny v zahraničí, jehož ústřední bod tvoří jazykové kurzy pořádané v kulturních centrech. Kosačov také prohlásil, že však systém potřebuje zdokonalit a podle jeho představ by mohl být dalším krokem Puškinův institut fungující po vzoru Goethe-Institutu, Cervantesova nebo Konfuciova institutu.

Skutečné sjednocení Evropy

Někteří analytici spatřují vzor pro založení ruské federální agentury Rossotrudničestvo v Americké agentuře pro mezinárodní rozvoj (USAID). Kosačov v souvislosti s tím poznamenává, že je příznivcem toho, aby jeho úřad podobně jako USAID zastával i úkoly spojené s podporou mezinárodních vztahů a společenského rozvoje a aby se činnost, kterou v současnosti provádí několik různých institucí, soustředila pod touto agenturou.

Takzvaná jemná síla může připravit podmínky pro hospodářskou integraci postsovětského prostoruTakzvaná jemná síla může připravit podmínky pro hospodářskou integraci postsovětského prostoru, která je v centru zahraniční politiky staronového prezidenta Vladimira Putina, a vytvoření Eurasijské unie, jež si právě tuto integraci vytkla za cíl. Aktuálnost těchto integračních představ je podle Kosačova neoddiskutovatelná, neboť tuto oblast spojuje kromě geografických daností i kultura a jazyk a také výzvy geopolitických hráčů, kteří z tohoto regionu nepocházejí.

Kosačov však poznamenává, že Evropská unie si ve svém sousedství nepřeje jiné integrační organizace a na základě vlastních podmínek a pravidel raději bilaterálně jedná s jednotlivými zeměmi tohoto regionu a blokuje užší spolupráci postsovětské oblasti. „Skutečné sjednocení Evropy zahrnující celý tento kontinent by přitom bylo vítězstvím pro všechny. K tomu je však třeba jiné než současné myšlení,“ upozorňuje Konstantin Kosačov. A dodává, že rozdrobenost eurasijské geopolitické oblasti ve skutečnosti pouze nahrává třetím mocnostem, neboť i EU je čím dál méně schopná konkurovat USA nebo asijským tygrům.

Autor: