Rušení stanic monitorujících ovzduší: Vyšší nemocnost obyvatel měst

Dle statistiky Českého hydrometeorologického ústavu za rok 2012 přestaly existovat desítky stanic měřících množství polutantů ve vzduchu.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) právě zveřejnil statistické údaje o znečištění ovzduší v České republice za rok 2012. A jsou z měřících stanic v celé ČR. ČHMÚ sice dosud nezpracoval meziroční srovnání vývoje znečištění ovzduší, ale jednu politováníhodnou skutečnost lze zaznamenat již nyní: stanic na měření znečištění ovzduší výrazně ubylo.

V případě základních polutantů počet stanic měřících hladinu prachových částic PM10 v roce 2012 oproti předchozímu roku poklesl ze 169 na 127. Letos jich dle internetových stránek ústavu do současnosti ubylo dalších sedm. A to navzdory tomu, že v lednu, kdy ministr životního prostředí Tomáš Chalupa představoval plán úspor, sliboval, že se budou týkat především byrokracie, ale nikoliv informační a předpovědní služby.

Počet stanic měřících částice PM2,5 se pak v roce 2012 oproti předchozímu roku snížil z 49 na 43 a rakovinotvorný benzo(a)pyren měřilo místo 33  pouze 29 stanic.

Komplikovanější srovnání

Snížením počtu stanic monitorujících ovzduší, které poskytují důležité informace, se sice nyní peníze ušetří, ale z dlouhodobého hlediska se tento pokles může projevit ve vyšší nemocnosti obyvatel měst, protože nebudou včas informovaní o nadlimitních situacích. Díky informacím o smogových situacích lze také vyvíjet tlak na státní správu, aby se zajímala o čistý vzduch pro obyvatele.

Díky informacím o smogových situacích lze také vyvíjet tlak na státní správu, aby se zajímala o čistý vzduch pro obyvatele

Negativní dopad rušení stanic spočívá také v tom, že klesá možnost srovnání stavu ovzduší s předchozími roky, což neumožňuje zjistit účinnost některých opatření na snižování emisí. Při takovém výrazném snížení počtu měřích stanic totiž srovnání nemá stejnou vypovídací hodnotu a paradoxně může vzniknout dojem, že se ovzduší zlepšuje. Například průměrné roční množství polutantu PM10 bylo v roce 2011 překročeno na 18, v roce 2012 však už „jen“ na 15 stanicích. Kvůli meziročnímu úbytku stanic se však procentuálně situace nezlepšila, ale naopak zhoršila.

Zcela nesmyslné je pak rušení stanic v místech s velkým znečištěním vzduchu. Například ve Stehelčevsi u Kladna byla v roce 2011 naměřena nejvyšší průměrná roční koncentrace PM10 v celé ČR – 55,1 ug/m3. A o rok později? To se už nedozvíme. Měřící stanice, jež v tomto případě patří Zdravotnímu ústavu, již neexistuje. 

Počet příspěvků: 1, poslední 15.6.2013 08:32 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.