Rumunsko, které spolu se sousedním Bulharskem již osmým rokem tvoří součást evropské osmadvacítky, se stále potýká s vysokou mírou korupce nejen ve státní správě, ale též v každodenním životě. Čísla v souvislosti s úplatkářstvím na různých úrovních patří stále mezi nejvyšší v rámci Evropské unie.
Jako jedna z podmínek přijetí Rumunska a Bulharska do EU bylo stanoveno důsledné potírání korupce v obou zemích. Úspěšnost boje s tímto tradičním společensko-politickým nešvarem je však u obou zemí rozdílná. Zatímco Sofie je v tomto ohledu oprávněně kritizována za nedůslednost a značnou laxnost, v případě Bukurešti se situace vyvíjí o poznání nadějněji.
Soudy s politiky
Výtky z Bruselu ohledně míry korupčního prostředí v Rumunsku sice přetrvávají, nicméně v posledních pěti letech lze pozorovat značné pokroky v podobě intenzivnějšího potírání korupce, především té na nejvyšší úrovni. Důležitým znakem posunu vpřed jsou snahy rumunských úřadů o dotažení případů do konce, tedy především o odsouzení osob spojených s velkými skandály. V nedávné době bylo za nezákonné obohacení potrestáno v Rumunsku již několik čelných politiků.
Doposud největším „úlovkem“ Národního protikorupčního úřadu je zřejmě odsouzení bývalého premiéra a někdejšího předsedy Sociálnědemokratické strany Adriana Năstaseho. |
Doposud největším „úlovkem“ Národního protikorupčního úřadu (DNA) je zřejmě odsouzení bývalého premiéra a někdejšího předsedy Sociálnědemokratické strany (PSD) Adriana Năstaseho. Ten čelí obvinění z korupce již od roku 2006. Tehdy kvůli tomu rezignoval na post předsedy dolní komory parlamentu. Roku 2012 byl odsouzen nejprve na dva roky za zneužití peněz z veřejných fondů na jeho kampaň před prezidentskými volbami z roku 2004, v nichž neuspěl. Na jaře 2013 byl propuštěn, nicméně v lednu loňského roku si vyslechl další rozsudek. Byl mu udělen trest v rozsahu čtyř let nepodmíněně za nezákonné obohacení se částkou sta tisíc dolarů a za pochybné nabytí finančních prostředků v hodnotě přibližně 300 tisíc eur na rekonstrukci svých domů, kdy nebyl schopen prokázat původ peněz. Dále byl odsouzen ještě na tři roky podmíněně kvůli vydírání bývalého konzula Hongkongu v Bukurešti.
V březnu letošního roku rezignoval kvůli korupční aféře další čelný rumunský politik, sociálnědemokratický ministr financí Darius Vâlcov. Následně jej zákonodárci vydali k trestnímu stíhání kvůli zneužití pravomocí z doby, kdy byl starostou jihorumunského města Slatina. V letech 2010–2013 měl bez výběrového řízení zařídit zakázky firmě na rekonstrukci budov a veřejných prostor nejen ve svém městě, ale i v dalších obcích v župě Olt, za což inkasoval dva miliony eur.
Počátkem dubna byl ze své funkce odvolán starosta města Constanţa Radu Mazăre, taktéž z řad PSD. Přijal tučný úplatek ve výši devíti milionů eur za to, že pomohl dvěma soukromým stavebním společnostem rychle vyřídit vydání a schválení nezbytné dokumentace ke stavbě několika obchodních center. Podobně jako v případě Vâlcova, ani soud s Mazărem ještě neskončil.
Nejbohatší Rumun v problémech
Korupce se ale netýká jen politiků. Příkladem je odsouzení podnikatele Ioana Niculaeho, nejbohatšího Rumuna. Niculae je zakladatelem a majitelem gigantického holdingu InterAgro, zabývajícího se podnikáním především v zemědělství. Kromě toho také vlastní prvoligový fotbalový klub Astra Giurgiu. Od něj přijal 150 tisíc eur předseda PSD v župě Brăila Gheorghe Bunea Stancu, prostředky následně využil na podporu prezidentské kampaně levicového kandidáta Mircei Geoany ve volbách v roce 2009. Geoana však nakonec volby prohrál, byť velmi těsně. Proces s Niculaem a Stankem, který se táhl již od roku 2012, tento měsíc skončil vynesením rozsudku 2,5 roku vězení pro podnikatele a 3 roky pro župního lídra, obojí nepodmíněně.
I přes skutečnost, že většina afér s úplatkářstvím je spojena s levicí (byť ani pravicové a středové strany zdaleka nejsou čisté), si socialistická vláda Victora Ponty vede prozatím dobře. |
Nekompromisní postup proti korupčnímu jednání byl i jedním z bodů kampaně obou hlavních kandidátů na prezidenta před loňskými volbami, tedy Victora Ponty a Klause Iohannise. Intenzivnější potírání korupce však zahájila již administrativa bývalého prezidenta Băseska.
I přes skutečnost, že většina afér s úplatkářstvím je spojena s levicí (byť ani pravicové a středové strany zdaleka nejsou čisté), si socialistická vláda Victora Ponty vede prozatím dobře. Rumunský prezident, který disponuje důležitými pravomocemi při jmenování osob do klíčových úřadů zabývajících se korupčními kauzami, může také ledacos ovlivnit. Novou hlavou státu byl loni v listopadu zvolen kandidát pravice Iohannis, který se zdá být v oblasti boje proti korupci ještě důslednější, než premiér. Výhled do budoucna se proto zdá být pozitivní.
