Lidovky.cz

Rozšíření pravomocí NKÚ neprošlo. Podaří se zvolit jeho prezidenta?

  15:58

Aktualizováno: Dle očekávání Senát neschválil ústavní změnu, která měla rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Aktualizováno: Dle očekávání Senátem ve středu 30. ledna neprošla ústavní změna, která měla rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Návrh počítal s tím, že by NKÚ mohl kontrolovat hospodaření krajů, obcí, či firem, v nichž má účast stát nebo územní samosprávní celky.

V rozpravě, která trvala více než 2,5 hodiny, odpůrci návrhu kritizovali především možnost kontroly NKÚ v obcích. Dle jejich mínění je hospodaření obcí již nyní pod enormní kontrolou a prověřování ze strany NKÚ je proto zbytečné. Navíc nevěří tomu, že by rozšíření pravomocí NKÚ znamenalo omezení prostoru pro korupci. Senátoři, kteří nesouhlasili s ústavní změnou, byli ze všech politických stran.

(Rozbor, který jsme zveřejnili ve středu ráno ještě před rozhodnutím Senátu, ponecháváme v původním znění.)

Dva nesplněné politické sliby se stále vznášejí kolem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Výsledkem je, že jedna z nejdůležitějších státních institucí v zemi zůstává již téměř rok bez prezidenta, navíc stále nemůže kontrolovat hospodaření krajů, obcí či firem se státní účastí a do její kompetence spadá jen prověrka hospodaření se státním majetkem.

Zatímco první slib – volba prezidenta úřadu – by se mělo podařit splnit během příštího týdne, druhý – rozšíření kontrolních pravomocí – se patrně odsune.

Nový prezident

Křeslo šéfa NKÚ je prázdné od 20. února 2012, kdy toto místo musel opustit František Dohnal poté, co byl pravomocně odsouzen kvůli tomu, že odmítl vydat kontrolnímu orgánu Poslanecké sněmovny podklady umožňující audit hospodaření úřadu. Koaliční politici tehdy veřejně prohlašovali, že chtějí nalézt nového prezidenta úřadu co nejdříve. Hledá se prý „nepolitik“ – odborník s morálním kreditem, který vrátí této instituci důvěryhodnost.

V programu jednání sněmovny byla volba nového prezidenta naplánovaná několikrát, vše se ale odehrálo jen v teoretické roviněJenže skutečností je, že koalice se dosud na nikom nedohodla. V programu jednání sněmovny byla volba nového prezidenta naplánovaná několikrát. Vše se ale odehrálo jen v teoretické rovině.

V médiích se objevovala jména nejrůznějších kandidátů. Spekulovalo se například o Miloslavu Vaňkovi, šéfovi Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), poslankyni za ODS Zdeňce Horníkové, bývalém šéfporadci premiéra Nečase Martinu Římanovi či o exministru zemědělství Ivanu Fuksovi. Začátkem dubna loňského roku usilovaly dle informací ČESKÉ POZICE o post prezidenta NKÚ Věci veřejné. Jejich kandidátem měl být předseda strany Radek John.

Pozornost k prázdné židli šéfa NKÚ upoutal o víkendu nově zvolený prezident Miloš Zeman. V rozhovoru, který poskytl České televizi v sobotu 26. ledna, vyjádřil nespokojenost s tím, že nejvyšší post v NKÚ je neobsazený. Zeman chce politické strany přimět k tomu, aby se co nejrychleji shodli na osobě budoucího šéfa úřadu.

„Říkejte tomu vyjádření přání prezidenta, aby se laskavě tento ctihodný, zákonodárný sbor ráčil konečně dohodnout na tom, koho mně navrhne. A pokud sami kandidáta mít nebudou, tak se velmi rád sejdu s předsedy poslaneckých klubů a budeme diskutovat o někom, kdo opravdu té korupci dokáže vzdorovat,“ prohlásil Zeman. V této souvislosti ho prý napadal senátor Libor Michálek, který „prokázal určitou míru statečnosti a nezkorumpovanosti“.

Michálek sice v úterním vyjádření pro média uvedl, že by případnou nabídku na funkci šéfa NKÚ přijal, problém je ale v tom, že si jej v čele úřadu nepřejí ODS ani TOP 09. A ačkoli má Zeman právo uvádět jména lidí, které by si na tomto postu představoval, dle zákona nedisponuje v této otázce žádným faktickým vlivem. Šéfa NKÚ totiž jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. Hlasuje se v tajné volbě jednokolově a vítěz musí získat nadpoloviční většinu přítomných poslanců. Aby byl kandidát zvolen, je vzhledem k mechanismu hlasování nutná dohoda uvnitř koalice.

Kandidátem, o němž uvažuje ODS, je současný šéf Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslav Vaněk, člověk blízký Miroslavu KalouskoviNejbližší schůze Poslanecké sněmovny začne v úterý 5. února. Na programu je i volba prezidenta NKÚ. Plán schůze byl na internetu zveřejněn ještě před zahájením druhého kola prezidentské volby, tedy dříve, než Miloš Zeman hovořil o svých představách, kdo by měl Nejvyšší kontrolní úřad řídit.

Dle informací ČESKÉ POZICE je kandidátem, o němž uvažuje ODS, současný šéf ÚZSVM Miloslav Vaněk, člověk blízký ministru financí Miroslavu Kalouskovi. Vaněk se mezi kandidáty neobjevuje poprvé. Informaci, že by se mohl dostat do čela NKÚ, zveřejnila ČESKÁ POZICE již v lednu 2011, tedy v době, kdy bývalý prezident Dohnal čelil soudním žalobám. „O této spekulaci, která běží v kuloárech, jsem už slyšel, ale nepřikládám jí důležitost. Oficiálně mi nikdo nic nenabídl,“ řekl tehdy Vaněk. Dodal, že kdyby mu post šéfa NKÚ nabídli, taková funkce se neodmítá.

O to, zda může Vaněk potvrdit kandidaturu na prezidentský post v NKÚ, se redakce zajímala i v pondělí 28. ledna 2013. Na zaslanou sms zprávu však dosud nereagoval. „Jméno Vaněk zaznělo, názor Starostů je opatrný, ale mírně pozitivní. Tento typ kandidáta je lepší než nějaký zasloužilý politik,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Stanislav Polčák, poslanec a první místopředseda hnutí Starostové a nezávislí.

Server iDnes.cz uvedl, že jednou ze zvažovaných osob na prezidentskou funkci v NKÚ je také zástupce Česka v Evropském účetním dvoru Jan Kinšt, který už v NKÚ působil. I Kinštovo jméno se mezi potenciálními uchazeči objevilo již dříve.

Rozšíření pravomocí

Ještě komplikovanější než s výběrem nového prezidenta NKÚ to může být se slibovaným rozšířením kontrolních pravomocí úřadu. V koaliční smlouvě se vládní strany zavázaly, že předloží „novelu Ústavy a novelu zákona o NKÚ, které umožní kontrolu nakládání s majetkem územních samospráv a dalších veřejnoprávních korporací“ a navrhnou „způsob kontroly nakládaní s majetkem právnických osob ovládaných státem nebo územními samosprávnými celky“.

Během přípravy legislativních změn se ale ukázalo, že dohoda uvnitř koalice nebude tak snadná. ODS se totiž stavěla proti tomu, aby NKÚ mohl kontrolovat státní nebo obecní firmy. Začátkem prosince loňského roku se podařilo dosáhnout kompromisu a sněmovna schválila novelu zákona o NKÚ, která navázala na ústavní změnu.

Dle těchto norem by mohli kontroloři prověřovat společnosti s vyšším než padesátiprocentním podílem úřadů veřejné správy. Výjimkou jsou firmy obchodované na burze, tedy například ČEZ. Legislativní změny rozšiřují pravomoci NKÚ také na kraje, obce a na veřejnoprávní subjekty.

I když ve sněmovně prošla novela zákona o NKÚ lehce, výsledek hlasování v Senátu bude pravděpodobně opačnýVe vládní novele je uvedeno, že NKÚ bude moci kontrolovat zdravotní pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, regionální rady regionů soudržnosti, Českou televizi, Český rozhlas, Českou tiskovou kancelář, veřejné vysoké školy a Českou národní banku. Prověrky centrální banky by se týkaly jen dodržování právních předpisů při nákupech majetku a při výdajích na její provoz.

I když ve sněmovně prošly obě novely – zákona o NKÚ i související změna Ústavy – lehce, výsledek hlasování v Senátu bude pravděpodobně opačný. Jednaní o rozšíření pravomocí NKÚ má Senát na programu schůze, která začíná ve středu 30. ledna.

O větších kompetencích NKÚ jednaly dva senátní výbory, a to ústavně-právní a výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Zatímco prvně jmenovaný doporučil návrhy schválit, druhý nepřijal žádné usnesení.

Další byrokracie?

Většinu z 81 senátorů – přesně 46 křesel – má opoziční ČSSD, která je v otázce rozšíření kompetencí NKÚ rozštěpená. Kritici návrhu se ale najdou napříč politickým spektrem. Odpůrci změn tvrdí, že kontrola samospráv je zbytečná, protože mají vlastní kontrolní mechanismy, například interní audit. Jenže ten je standardně součástí všech úřadů a ministerstev, které již dnes NKÚ kontroluje. Z výsledků kontrol je patrné, že interní audit nedokáže odhalit všechna pochybení.

Dalším argumentem kritiků rozšíření pravomocí NKÚ je zvýšení administrativní zátěže územně samosprávních celků. Senátor Jaroslav Kubera (ODS) pro server Lidovky.cz uvedl, že jde o populistický návrh. „Samosprávy jsou kontrolovány tolika orgány – krajem, ministerstvem, že nic jiného nedělají, než že jsou stále k dispozici nějakým kontrolám. A pokud si někdo myslí, že více kontroly přinese více užitku, tak to nepřinese,“ konstatoval Kubera.

NKÚ tvrdí, že by se do konkrétní obce dostal jednou za několik let, což lze jen těžko pokládat za zničující tlak na zvýšení administrativyNKÚ oponuje, že by se do konkrétní obce dostal jednou za několik let, což lze jen těžko pokládat za zničující tlak na zvýšení administrativy. A důkaz můžeme najít v sousedním Slovensku. Tamní Nejvyšší kontrolní úřad má pravomoc kontrolovat hospodaření obcí, měst a krajů již sedmým rokem. Ze statistik vyplývá, že vyšší územní celky a krajská města jsou prověřovány každé tři až čtyři roky, okresní města mají čtyřletý kontrolní cyklus a města a obce s počtem nad tři tisíce obyvatel jsou kontrolovány každých sedm let.

Dodejme, že pravomoc kontrolovat firmy s majetkovou účastí státu mají nejvyšší kontrolní instituce ve všech sousedních zemích. Národní ekonomická rada vlády uvádí umožnění kontroly v těchto firmách mezi dvanácti protikorupčními opatřeními ve svém doporučení z června 2011. Ke kontrole samosprávy pak Českou republiku váže mimo jiné Limská deklarace, která shrnuje základní principy kontroly ve veřejné správě a postavení nejvyšších kontrolních institucí. Česko se k ní sice připojilo, ale fakticky ji nedodržuje.

Aby se pravomoci NKÚ skutečně rozšířily, je nutné přijmout v Senátu novelu Ústavy a novelu zákona o NKÚ. Na znění změny Ústavy se musejí shodnout obě komory parlamentu. Dle právníků může nastat několik scénářů:

  • Novela Ústavy „padá pod stůl“, pokud Senát návrh zamítne nebo se jím vůbec nebude nezabývat.
  • V případě, že Senát vrátí novelu sněmovně s pozměňovacími návrhy, bude sněmovna hlasovat o senátním znění návrhu. Jestliže ho schválí, novela Ústavy platí.

Na všechna tato hlasování se vztahuje podmínka ústavních většin v obou komorách parlamentu – tedy ve sněmovně tři pětiny všech poslanců a v Senátu tři pětiny přítomných senátorů.

Co se týká novely zákona o NKÚ, je situace jednodušší. I když ji Senát odmítne, sněmovna jej může přehlasovat.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.