Rozpočtové provizorium: Prezident Zeman srovnává hrušky s jablky

„Země, která nemá schválený rozpočet, není politicky stabilní.“ Řekl Miloš Zeman v roce 1999. Dnes provizorium bagatelizuje.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, foto ReutersČeská pozice

Česká republika se na počátku příštího roku nejspíš nevyhne rozpočtovému provizoriu, jak již ČESKÁ POZICE tento týden podrobně popsala. V nedělním vystoupení prezidenta Miloše Zemana v Otázkách Václava Moravce nás však zaujal ještě jeden „detail“, který si zaslouží hlubší prozkoumání. A sice že srovnávat rozpočtové provizorium, v němž hospodařila Zemanova vláda zhruba první tři měsíce roku 2000, s provizoriem, které podle všeho čeká zemi nyní, je naprosto mimo mísu. Důvody jsou minimálně dva:

  • hospodaření státu se tehdy řídilo zcela jinými pravidly;
  • dnešní omezení, která zákon stanovuje pro dobu provizoria, v té době neexistovala.

Pikantní je, že Miloš Zeman, který se nemístného srovnání dopustil, by to měl dobře vědět. Zákon o rozpočtových pravidlech, který mimo jiné stanovuje zásady pro rozpočtové provizorium dnes, totiž prosadila jeho vláda. Předloha platí od roku 2001 – do té doby se státní finance řídily zákonem o hospodaření s rozpočtovými prostředky.

Všechno je jinak

V otázce rozpočtového provizoria je přitom rozdíl zásadní. Starý zákon situaci řešil tak, že pokud vláda předloží sněmovně rozpočet, a ta ho neschválí před 1. lednem daného roku, postupuje se podle tohoto návrhu rozpočtu. Kdyby tomu tak bylo dnes, Česko by v příštím roce hospodařilo podle rozpočtu, který navrhla Rusnokova vláda, ale sněmovna jej dosud neměla šanci projednat.

Nyní by se postupovalo podle starého rozpočtu, což vzhledem k inflaci, nárůstu důchodů a dalších aspektů znamená, že by na spoustu výdajů nebyly penízeVláda Miloše Zemana tehdy předložila rozpočet, který sněmovna odmítla, a tudíž se první tři měsíce roku postupovalo podle tohoto návrhu rozpočtu, dokud poslanci nepřijali kompromisní návrh. Do té doby utracené a vybrané peníze se pak zaúčtovaly do již schváleného rozpočtu.

„Tehdy se jelo podle zatím neschváleného návrhu rozpočtu, nyní by se postupovalo podle starého rozpočtu, což vzhledem k inflaci, nárůstu důchodů a dalších aspektů znamená, že by na spoustu výdajů jednoduše nebyly peníze. Tehdejší pozice tedy byla výrazně jednodušší a žádné komplikace kromě určité nejistoty provizorium nevyvolávalo,“ popsal pro ČESKOU POZICI situaci té doby tehdejší ministr financí Pavel Mertlík.

Přijde snížení ratingu?

Rozdíl je podle jeho mínění i v dalších okolnostech – tehdy bylo evidentní, že vláda nepadne a že rozpočet nakonec sněmvona v nějaké podobě schválí. V současné nejisté situaci všechno vypadá o dost hůře. „Být v pozici nějaké ratingové agentury, tak bych zdejší dění bedlivě sledoval a připravoval bych se na snížení ratingu,“ dodal Mertlík, který dnes pracuje v akademické sféře – je rektorem Bankovního institutu vysoké školy.

Jinými slovy, tehdejší znění zákona teoreticky vybízelo k nezodpovědnosti. Vláda mohla předložit rozpočet, o němž věděla, že sněmovnou neprojde, a v následném zmatku utratit spoustu peněz. Jakmile byl zákon o rozpočtu přijat, mohla zaúčtovat již uskutečněné výdaje a poslat bilanci do červených čísel. Tento scénář sice nenastal, ale jelikož reálně hrozil, změnil se zákon do dnešní podoby.

Jestliže Miloš Zeman tvrdí, že za jeho vlády platilo rozpočtové provizorium, a nic hrozného se nestalo, je jeho argumentace nesmyslnáNavíc přibyla další ustanovení, která rozpočtové provizorium znepříjemňují. Například fakt, že vláda smí každý měsíc utratit jen dvanáctinu výdajů roku předchozího. Tehdejší zákon tuto problematiku vůbec neřešil a vláda měla prakticky volné ruce. Problém spočívá hlavně v investičních akcích, kdy je třeba jednorázově vynaložit větší objem peněz. V současné podobě rozpočtového provizoria to zpravidla prostě není možné.

Jestliže tedy Miloš Zeman tvrdí, že za jeho vlády platilo rozpočtové provizorium, a nic hrozného se nestalo, je jeho argumentace nesmyslná. Jednoduše proto, že oba případy nelze srovnat.

Jiná optika

Miloš Zeman nyní také bagatelizuje možné reakce investorů na rozpočtové provizorium, když prohlašuje: „Já sám jsem měl za jedné ze svých vlád (…) rozpočtové provizorium asi tři měsíce. Víte, co se stalo? Nestalo se nic. A ani světová ekonomika si toho prakticky nevšimla.“

Stačí se ovšem podívat do archivu Poslanecké sněmovny, abychom zjistili, že coby premiér obhajující vládní návrh rozpočtu se Zeman na provizorium díval poněkud jinou optikou.

Premiér Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně , 8. prosince 1999

„Závěrem mi dovolte už jenom několik málo slov, kterými patrně některé z vás nepotěším. Pokud někdo naivně doufá, že po případném neschválení druhé verze státního rozpočtu v prvním čtení tato vláda podá demisi, mýlí se. Tato vláda nepodá demisi, ač by si to někteří nesporně přáli. Bude vládnout na základě rozpočtového provizoria.

Bude vládnout o něco obtížněji, a já doufám, že ministr financí vysvětlí i těm, kdo se z důvodu své odlišné specializace zabývají jinými problémy než ekonomickými, že rozpočtové provizorium, pokud netrvá zrovna 14 dní jako loni, přináší nemalé ekonomické náklady, o nichž, jak jsem měl z rozhovorů s poslanci možnost vypozorovat, většina z nich ani nemá tušení. (...)

Poslední aspekt rozpočtového provizoria je, kolegové, neměřitelný. Za naší vlády se objem zahraničních investic přibližně zdvojnásobil a každý zahraniční investor, který se mnou nebo s mými kolegy ve vládě jedná, jasně uvádí vedle systému investičních pobídek, průmyslových zón a celkové hospodářské politiky této vlády jako podstatný faktor pro své rozhodnutí také politickou stabilitu v této zemi. Země, která nemá schválený rozpočet, není politicky stabilní. Politicky nestabilní země odrazuje zahraniční investory, a pokud někdo z vás tuto elementární abecedu nechápe, prosím, aby se s tímto faktem a s touto závislostí seznámil.

To znamená, že neschválení státního rozpočtu a následné prodlužování rozpočtového provizoria sníží kredibilitu České republiky, sníží příliv zahraničních investic, které zde vytvářejí i nové pracovní příležitosti, a sníží rating České republiky, což ve svých důsledcích znamená zvýšení úrokových sazeb při poskytování zahraničních úvěrů, a tedy další finanční náklady pro tento rozpočet.

Počet příspěvků: 2, poslední 31.10.2013 04:22 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.