Rozhodují hormony

Každý poradce ve finančních záležitostech se čas od času setká s klientem, který přímo a zcela vážně položí otázku: „Bude válka?“ Odpověď „ne, v žádném případě, není se čeho bát, máme přece Evropskou unii“ bývá považována spíše za žert, který předchází skutečné odpovědi. V seriálu ČESKÉ POZICE na téma „válka“ pokračuje ekonom Pavel Kohout.

Pavel Kohout 7.8.2014
Mladí Palestinci v Gaze. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mladí Palestinci v Gaze. | foto: Reuters
Mladí Palestinci v Gaze.

Vznik válek má tři základní společné faktory: mládí, chudobu a nedostatek informací. Společnost demograficky mladší bude vždy agresivnější, tolerantnější vůči riziku a radikálnější než demograficky relativně stará. Chudý člověk se ochotněji přihlásí jako dobrovolník ať už do regulérní armády, nebo do teroristické organizace. 

Války provázely lidstvo od jeho vzniku právě proto, že nikdy netrpělo nedostatkem mladých chudých mužů, kteří si neuměli představit hrůzy války. Vstoupit do armády bylo vítanou alternativou k pracnému, nudnému a finančně neuspokojivému životu sedláka, řemeslníka nebo dělníka. Bylo tomu tak i před sto lety, kdy začínala první světová válka. 

Může za to protekcionismus

Jsme-li u první světové války, nelze nezmínit její prapůvodní příčinu. Bývalý britský premiér lord Salisbury koncem 19. století vyčítal francouzskému velvyslanci: „Kdybyste nebyli takoví vytrvalí protekcionisté, nebyli bychom tak zapálení pro získávání dalších území!“ 

Představa, že Britové a Francouzi pustí na svá území dobrovolně německou konkurenci, byla před sto lety nemyslitelná

Britské impérium vzniklo především kvůli obchodu – odbytu pro britské zboží. Velmoci tehdy považovaly za přirozené, že na svém území prodávají své zboží a konkurenty zvenku nepustí „domů“ buď vůbec, anebo s vysokou celní zátěží. Proto vznik impérií a boj o území. 

V roce 1913 mělo Německo 60 tisíc vysokoškolských studentů, zatímco Velká Británie jen devět tisíc. Dle historika D. J. Goodspeeda tři tisíce mladých Němců studovalo inženýrské obory, zatímco mladých Britů jen 350. 

Německý průmysl překonával britský v kvalitě i kvantitě, ale chyběla odbytiště. Německo začalo s kolonizací pozdě a jeho zámořská teritoria byla malá a chudá. Představa, že Britové a Francouzi pustí na svá území dobrovolně německou konkurenci, byla tehdy nemyslitelná. Logicky se nabízelo donutit je k tomu silou. Atentát na arcivévodu Ferdinanda byl jen vítanou záminkou.

Dřívější původci válek zkrotli 

Dnes můžeme s ulehčením konstatovat, že imperiální rozdělení sfér volného obchodu je věcí minulosti. V rámci Evropské unie existuje úplná volnost pohybu zboží a kapitálu, mimo EU jsou celní a podobné bariéry odbourány do značné míry. Díky Světové obchodní organizaci zmizela jedna z hlavních příčin konfliktu mezi velmocemi. Němci dnes smějí prodat v Británii tolik aut, kolik jsou schopni. Britové na oplátku smějí Němcům poskytovat bankovní služby a Londýn může být světovým finančním centrem prakticky pro všechny.

Žádné opakování první nebo druhé světové války Evropě nehrozí. Ale jsou části světa, kde je všechno jinak.

Vrátíme-li se ke třem prapůvodním příčinám válek, pak západní Evropa je poměrně starý a velmi bohatý kontinent, který je dobře informován o hrůzách válek. Žádné opakování první nebo druhé světové války jí tedy nehrozí. Ale jsou části světa, kde je všechno jinak. 

Kongo, Zimbabwe, Jemen, Gaza, Somálsko, Afghánistán, Eritrea, Libérie, Rwanda, Sierra Leone, Keňa, Nigérie, Západní břeh Jordánu, Irák, Pákistán, Sýrie – to je jen pár zemí, jejichž mediánový věk mužské populace nepřesahuje 22 let. Vysoký počet mladých chudých mužů s vysokou hladinou testosteronu (hormonu stimulujícího agresivitu), zato bez valného vzdělání a uplatnění je zaručený recept na problém. 

Sýrie, Alžírsko, Tunisko, Egypt, Západní břeh Jordánu, Pásmo Gazy – tam všude byla nezaměstnanost mladých v roce 2007 přes 20 procent. Následovala vlna revolucí a násilností.

Oproti tomu mezi demograficky nejstarší státy na světě patří Rakousko, Německo, Japonsko a Itálie. Dřívější původci válek se stali nejmírumilovnějšími zeměmi. A chtělo to jen maličkost - svobodný obchod a méně hormonů.