Trvalo takřka rok, než se dočkal rozřešení detektivní případ z vědeckého prostředí. Počátkem dubna 2012 upozornila ČESKÁ POZICE na kauzu špičkového biochemika Karla Bezoušky, kterého jeho kolegové v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR (MBÚ) přistihli – a kamery nahrály – při neoprávněné manipulaci s cizími výzkumnými vzorky. Z šetření vyšlo najevo, že pochyby o etice Bezouškovy práce existovaly již v předchozích případech – například u článku v časopise Nature z roku 1994, kdy britská vědkyně Ten Feizi stáhla (retrahovala) své spoluautorství.
Etický panel MBÚ a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) dnes oficiálně představil svůj nález. Vedení obou institucí „s politováním oznamují, že v minulých letech docházelo s největší pravděpodobností opakovaně ze strany profesora Bezoušky k takzvanému scientific misconduct (porušení etiky vědecké práce). S Bezouškou obě instituce ukončily pracovní poměr a spoluautoři všech prací jsou vyzváni k přehodnocení uskutečněných experimentů a jejich interpretací,“ uvádí se v tiskové zprávě, jež hovoří nejméně o pěti přestupcích proti zásadám vědecké práce.
Už loni v prosinci jsme informovali o přípravě rozhodnutí etického panelu, v němž zasedali profesor Karel Štulík (předseda), svolavatelem byl proděkan PřF UK pro výzkum Jan Černý a dalšími členy profesorka Helena Illnerová (expředsedkyně Akademie věd ČR), Jiří Gabriel z MBÚ a také známý profesor Stanislav Komárek. Sám Bezouška již dříve opakovaně sdělil, že se k věci nebude mediálně vyjadřovat a odvolal se na své písemné stanovisko, v němž aféru označil za „vědecký spor“ se svým kolegou.
Co se loni stalo v laboratořích?
Pro připomenutí. Podezření, že se v laboratoři Akademie věd děje něco zvláštního, pojaly tři studentky konfrontované s nekonzistentními daty. Následně byl špičkový vědec Karel Bezouška loni 21. března přistižen a nafilmován kolegy z týmu profesora Vladimíra Křena, když v noci neoprávněně manipuloval s cizími vzorky.
Detaily jedinečného případu, v němž jde o inhibiční vazebný experiment NKR-P1 a interakci mezi zkoumanými ligandy, jsme přinesli v podrobném článku – včetně dostupných dokumentů v PDF. Přírodovědec, jenž publikoval i v prestižním časopise Nature, byl zapojen do řady mezinárodních spoluprací – od Hamburgu přes Kiel až po Grenoble a Aarhus –, měl mnoho spolupracovníků a s kolegy čerpal granty za úhrnem desítky milionů korun, možná i pár set milionů.
„Nebezpečné a nezodpovědné odchylky“
Etická komise nyní dospěla k závěru, že se Bezouška nejspíše dopouštěl „nebezpečné nebo nezodpovědné odchylky od přijaté praxe, jak provádět výzkum“. Co je však podstatné (a nepříjemné), je důraz na slova „s největší pravděpodobností“, neboť prověření experimentů nebude nikdy stoprocentní. Opakovat po dlouhých letech identické podmínky je nemožné, a jak už ČESKÁ POZICE uvedla, očekávaný nezávislý přezkum vzorků z dotyčného inhibičního vazebného experimentu NKR-P1 se nezdařil, neboť obě oslovené laboratoře – v USA a v Evropě – na žádost nereflektovaly.
Etická komise dospěla k závěru, že se Bezouška nejspíše dopouštěl „nebezpečné nebo nezodpovědné odchylky od přijaté praxe, jak provádět výzkum“
Komise ve zprávě lituje, že porušení etiky nastalo právě u tak „vynikajícího biochemika, jednoho ze zakladatelů proteomiky v českých zemích, výborného přednášejícího a obětavého pracovníka“. Na Bezouškově kontě je více než sto článků v mezinárodních časopisech a mnoho experimentální práce.
Připomenuto je ale rovněž „ztracené stanovisko“ britského Medical Research Council (MRC) z roku 1999, který zkoumal manuskript dalšího článku pro časopis Cell, a již tehdy byly nálezy podobné jako nyní u české komise. Nicméně tehdejší panel MRC nepochopitelně zaslal svůj report v režimu „in strictest confidence“ přímo Bezouškovi, jenž měl o obsahu informovat své zaměstnavatele. Neinformoval je.
V tajném dokumentu z MRC, který ČESKÁ POZICE získala a jenž byl autorům článku odeslán 28. ledna 1999, se píše: „Podle názoru komise nebyl dr. Bezouška schopen přinést uspokojivé odpovědi, když byl tázán a nebyl schopen rozptýlit pochyby, že mohlo dojít k úpravě nebo falzifikaci.“
Zaměstná někdo padlého chemika?
Co bude následovat nyní, v roce 2013? Bezouškovy přešlapy u klíčového experimentu vrhají neblahý stín – často nevinně – na desítky spolupracovníků, studentů či doktorandů. Rada MBÚ se dohodla na následujícím postupu. „Dojde k uveřejnění zprávy v zahraničním odborném periodiku, optimálně v Nature, kde vše vlastně začalo,“ řekl ČESKÉ POZICI ředitel ústavu Martin Bilej.
Následovat má i analýza všech publikací, u nichž byl Bezouška spoluautorem. Analýzu provedou spoluautoři a zaměří se na věrohodnost primárních dat. V případě nutnosti ověřovacích experimentů nabídne ústav vzorky NKR-P1. Pakliže nastanou pochybnosti, budou články staženy nebo uveřejněny jejich opravy. „Vzhledem ke značnému rozsahu – jde o nutnost dohledat data stará až dvacet let, do roku 1993 – předpokládáme ukončení této fáze v červnu 2013. U některých prací již tento proces začal,“ říká Bilej.
„Etická komise vyslovuje své uznání zejména třem studentkám pracujícím v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, které jako první přinesly důkazy o možném scientific misconduct,“ uvádí společná tisková zpráva obou institucí, které Bezouškův případ řadu měsíců prověřovaly.
Proděkan PřF UK a člen panelu Jan Černý věří, že „tato kauza zůstane ojedinělou událostí v české vědě a nebude se již opakovat“. Podle informací ČESKÉ POZICE už několik vědeckých pracovišť v Česku – i přes známé okolnosti – zvažovalo angažování usvědčeného profesora Bezoušky, ač jsou si vědoma jeho stigmatu a děsivé pověsti. Znají však i jeho přednosti a nelehký životní příběh.
Související články:
