Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Roubini versus Bremmer II: Recese určitě bude a na Čínu se nespoléhat!

  19:00

Americký měsíčník Foreign Policy se podruhé zeptal na budoucí vývoj dvou významných ekonomických a politických prognostiků globálních trhů.

Jaké jsou příčiny protestů na Wall Streetu? Jsme již ve druhé hospodářské recesi? Pomůže Čína zachránit eurozónu? To jsou některé otázky, na něž se americký měsíčník Foreign Policy zeptal dvou významných ekonomických a politických prognostiků – profesora ekonomie na Newyorské univerzitě Nouriela Roubiniho a prezidenta Eurasia Group Iana Bremmera. Časopis se na ně s podobnými otázkami ohledně budoucího vývoje poprvé obrátil na začátku srpna.

Objevují se špatné zprávy, říká Roubini, známý také jako Dr. Zkáza, protože předpovídal finanční krizi v letech 2007 až 2008. Dle něho je ve světě mnoho hněvu a přichází další hospodářská recese. Bremmer zase tvrdí, že v případě záchrany eurozóny by se na Čínu nemělo spoléhat. Číňanům by nejvíc vyhovoval bankrot Řecka, aby poté mohli koupit jeho aktiva.

První prognózy Nouriela Roubiniho a Iana Bremmera jsme zveřejnili v článku:

Iniciativa Obsaďte Wall Street

Roubini: Iniciativa Obsaďte Wall Street je důsledkem ekonomických problémů, které zasáhly nejen USA, ale i celý svět. Začalo to arabským jarem. Chudoba, nezaměstnanost, korupce a nerovnost nakonec vedou k nepokojům.

Izraelská střední třída prohlašuje, že nedokáže zaplatit nájmy. Chilští studenti ze střední třídy tvrdí, že nemají na školné. Odehrály se i násilné nepokoje ve Velké Británii. V německých městech, například v Berlíně a ve Frankfurtu, lidé demolují mercedesy a BMW bohatých. V Indii vzniklo hnutí proti korupci.

Je zřejmé, že nevraživost vůči finančnímu odvětví narůstá

Protesty mají různou formu. Žijeme ve světě, jemuž vládne značná ekonomická nejistota a obavy z budoucnosti, nerovnosti, chudoby a ze ztráty zaměstnání. Iniciativa Obsaďte Wall Street je jejich projevem v USA.

Bremmer: Je zřejmé, že nevraživost vůči finančnímu odvětví narůstá. To platí pro USA i pro Evropu. Ekonomické demonstrace budou pokračovat, přestože jsou špatně organizované a nemají jasný cíl ani program. USA čeká volební rok, a protože demokrati i republikáni mají dostatek financí i zájmů, budou se snažit různými nabídkami demonstrantům využít jejich hněv ve svůj prospěch.

USA nejsou totéž co Egypt. Nezaměstnanost je v nich sice vysoká, ale jejím důsledkem nebude hlad. V USA stále převládá politická apatie. Proto se finanční odvětví nedostane pod takový tlak, aby muselo změnit své způsoby chování.

Druhá hospodářská recese

Roubini: Zatím sice nejsme v recesi, ale USA, eurozóna a Velká Británie nakonec v hospodářském útlumu skončí. Určitě už v něm jsou státy na periferii eurozóny a brzy se do něj dostanou i její nejdůležitější země. Téměř v něm je Velká Británie. Údaje USA o tom sice zatím jasně nevypovídají, ale ekonomický útlum v nich nepochybně nastane.

Zatím sice nejsme v recesi, ale USA, eurozóna a Velká Británie nakonec v hospodářském útlumu skončí

Recese určitě bude. Otázkou pouze zůstává, bude-li mírná, nebo stejně tvrdá jako nedávná finanční krize. Odpověď závisí na tom, zda bankroty či odchody periferních států eurozóny budou řízené, nebo neřízené.

Bremmer: Otázkou je, odkud se vezmou finanční prostředky na evropské záchranné fondy, a zda je bude možné v případě propadu trhu použít dostatečně rychle. To je současně s likviditou evropských bank problém a reálné riziko. Politická rozhodnutí se totiž mohou odehrávat mnohem pomaleji než propad trhu. Často se mluví o tom, že je ekonomika nemocná, nedostatečně však o tom, že to platí i pro politiku.

Bylo by nesmírně obtížné vytvořit mechanismus pro odchod Řecka z eurozóny. Vyžadoval by totiž souhlas parlamentů všech členských států. A kdyby byl schválen, musel by se vytvořit mechanismus pro další země. O to však nemá nikdo zájem.

Neměla by se ale podceňovat schopnost evropských institucí provádět politická rozhodnutí navzdory polickým překážkám v jednotlivých členských zemích Evropské unie. Tyto instituce jsou silné a v minulosti nebraly žádné ohledy na voliče.

Čínská finanční pomoc Evropě

Roubini: Pokaždé, když nějaká evropská země začne mít finanční problémy – Řecko, Irsko, Portugalsko nebo Itálie –, objeví se spekulace, že Čína nakoupí její dluhopisy. Pokud se v minulosti dostaly do finančních potíží například Mexiko nebo Jižní Korea, mohly se obrátit na USA. Ty však dnes nemají finanční prostředky ani politickou vůli na podporu eurozóny, což svědčí o tom, že se časy mění. Proto tyto evropské země žádají o pomoc Čínu.

Evropa není místo, na němž se Čína náhle objeví, aby v ní zaujala roli, kterou v ní až dosud hrály USA

Bremmer: V uplynulých měsících Číňané tvrdili, že mají mimořádný zájem o finanční pomoc Evropě. Několik lidí včetně mne se však nedomnívá, že nakoupí velké množství dluhopisů evropských zemí v krizi. Čína je sice autoritativní stát, ale k takovému rozhodnutí potřebuje politický konsensus. Mnohem větší zájem Číňané projeví až po případném bankrotu Řecka. Poté začnou nakupovat všemožné druhy jeho aktiv.

Čína mnoho lidí z hlediska vůdčí globální role zklamala. Částečně proto, že dosud není na tuto roli připravená, dílem proto, že je stále rozvojovou zemí. Evropa není místo, na němž se Čína náhle objeví, aby v ní zaujala roli, kterou v ní až dosud hrály USA.