Už to nejsou jen německé firmy, kdo v Česku upozorňuje na rychlý nástup digitalizace a automatizace v průmyslu. Také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se začalo téhle oblasti s velkým potenciálem věnovat.
„Česko nemůže dál sázet na nízké mzdy coby svou konkurenční výhodu,“ říká v rozhovoru pro LN výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) Bernard Bauer. Místo toho je podle něj potřeba zaměřit se na digitalizaci průmyslu a inovovat tradiční obory.
LN: Na jaře jste představili letošní téma ČNOPK „Průmysl 4.0 – rEvoluce probíhá“, tehdy v tuzemsku ještě téma neznámé. Od té doby se ale hodně změnilo a nyní se tím zabývá i MPO. Jak to vnímáte?
BAUER: Naprosto pozitivně. Ještě na začátku roku bychom si ani ve snu nedokázali představit, že i svazy a političtí lídři s rozhodovacími pravomocemi tak rychle rozpoznají potenciál digitálního propojení v průmyslu a do tématu se zapojí. Dosáhli jsme většího úspěchu, než jsme doufali. Tím myslím rozjezd dynamické debaty o šancích i rizicích a také vznik první politické iniciativy v oblasti digitálního průmyslu. Nyní bude záležet na tom, jak se podaří tento začátek dál podporovat a rozvíjet.
LN: Nedávno vytvořilo MPO pracovní skupinu, která připravuje státní strategii pro Průmysl 4.0. Je to správný krok?
Ještě na začátku roku bychom si ani ve snu nedokázali představit, že i svazy a političtí lídři s rozhodovacími pravomocemi tak rychle rozpoznají potenciál digitálního propojení v průmyslu |
BAUER: Mezioborová pracovní skupina je podle mě na začátek správný krok. Ale to platí jen tehdy, pokud do ní budou skutečně zapojeny všechny zainteresované strany, tedy firmy, svazy, důležité výzkumné instituce, univerzity, ale i sociální partneři. Když mluvíme o komplexní strategii, je jasné, že se do jednání musejí přizvat i další klíčové resorty, jako je ministerstvo školství, spravedlnosti, práce a sociálních věcí a stejně tak i vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace.
LN: Jaká opatření byste doporučoval, aby Česko přijalo?
BAUER: Pokud MPO spojí všechny tyto hráče, může se podařit vytvořit pro iniciativu širší politický a sociální základ. Je ale pravda, že zároveň s tím musejí probíhat i další kroky. Především je zapotřebí podpora klíčových oborů budoucnosti. Ne tak, že každý dostane trochu podpory, místo toho se musí jasně určit, kde je potenciál největší, a na ten se soustředit. Stejně tak jsou potřeba rámcové podmínky, které ulehčí přenos technologií z vědy do ekonomiky.
LN: Proč je tak důležité, aby se Česko věnovalo digitalizaci a automatizaci průmyslu? Nepřijdou tyto věci postupně automaticky i sem?
BAUER: Přijdou. Automaticky a postupně. Ale je to podobné jako na velmi konkurenčním trhu s chytrými mobily. Buď můžu čekat na novou generaci svého smartphonu a pak se seznámím s novou technologií, nebo se zapojím do vývoje a výzkumu a mohu určovat, jakým směrem se nové technologie vyvíjejí, a zároveň tak mohu i spolunastavovat nové standardy.
Pohybujeme se ve světě, který je velice konkurenční. Jeden dostane zakázku, jiný vyjde naprázdno. |
Pohybujeme se ve světě, který je velice konkurenční. Jeden dostane zakázku, jiný vyjde naprázdno. Česko se svým robustním a vitálním průmyslem a úzkou spoluprací s Německem musí i do budoucna o zakázky usilovat a získávat je. To znamená nečekat, až něco přijde, ale být iniciativní. Jak je to důležité, ukazuje i náš průzkum, který jsme mezi podniky v Česku provedli letos v březnu. Ukázalo se, že víc než polovina firem považuje digitální propojení ve výrobě za rozhodující nebo velmi důležité. Nakonec nejde jen o dlouhodobý růst, ale o práci a blahobyt.
LN: Jak vypadá v Německu podpora těchto trendů od vlády nebo ministerstev?
BAUER: Nejprve spolková vláda vytvořila vlastní strategii pro hi-tech. Potom převzali štafetu pro další kroky v oblasti průmyslu 4.0 důležité hospodářské svazy. A letos v dubnu pod vedením ministerstva hospodářství vznikla rozšířená platforma Průmysl 4.0, do které jsou zapojeny nejen klíčové resorty, ale i špičkoví zástupci průmyslu a průmyslových svazů, vědecké Frauenhoferovy společnosti a průmyslových odborů. Digitální propojení je komplexní, a proto musí být komplexní i jeho strategie.
LN: Jaké jsou tam již vidět výsledky?
BAUER: Příklad konkrétního výsledku je ve velmi důležité oblasti. Před dvěma měsíci vznikla na spolkovém ministerstvu hospodářství iniciativa Malé a střední firmy 4.0, digitální výrobní a pracovní procesy. V jejím rámci bude po celé zemi pět kompetenčních center podporovat malé a střední firmy i řemeslníky při digitalizaci a využívání průmyslu 4.0. Takové iniciativy jsou potřebné.
Velcí zahraniční investoři jsou samozřejmě důležití, to je bez debaty, ale musí jít i o to, podpořit hlavně český Mittelstand. |
I když je takzvaný Mittelstand (malé a střední firmy – pozn. red.) v Německu obzvlášť důležitý, nesmíme zapomínat, že právě malé a střední firmy mají velkou roli i tady. Jejich podíl na českém hrubém domácím produktu je okolo 40 procent, a na zaměstnanosti dokonce okolo 50 procent. Velcí zahraniční investoři jsou samozřejmě důležití, to je bez debaty, ale musí jít i o to, podpořit hlavně český Mittelstand.
LN: Není to ale chybný směr? Pokud bude v továrnách víc robotů, nepřijdou lidé o práci?
BAUER: Obavy, že posilující digitalizace průmyslu povede k rušení pracovních míst, jasně vyvrací náš průzkum. Víc než tři čtvrtiny podniků totiž říkají, že neočekávají žádnou změnu v počtu svých zaměstnanců. Výzvy, které se týkají lidského faktoru, jsou někde jinde. Zaměstnanci totiž budou potřebovat nejen znalosti ve výrobě samotné, ale i v oblasti digitálních řídicích systémů. To bude představovat pro zastaralý vzdělávací systém v Česku obrovskou výzvu. Vždyť už dnes při současném stavu techniky tu chybí dobře kvalifikovaná pracovní síla. Jak to bude vypadat za pět nebo deset let?
LN: Právě odborné technické vzdělávání v Česku s nedostatkem praxe ČNOPK dlouho kritizuje. Není ale nesmyslné chodit například na střední průmyslovou školu, když se dnes systém průmyslu tak rychle mění a automatizuje?
Je důležité, aby Česko nesázelo dál na nízké mzdy coby svou konkurenční výhodu. |
BAUER: Ne, to vůbec ne. Odborní pracovníci v technické oblasti potřebují kvalitní a moderní školní vzdělání. Ale co potřebují stejně tak nebo možná ještě víc, to je praxe přímo v jednotlivých firmách. Když se bavíme o průmyslu 4.0, musíme si uvědomit i to, že bez užití mechanického základu nikdy žádný digitálně řízený robot pracovat nebude.
LN: Co tedy český průmysl potřebuje nejvíc, aby byl z dlouhodobého pohledu konkurenceschopný?
BAUER: Cílem musí být propojení velkého českého potenciálu v oblasti průmyslu a informačních technologií a vytvoření společné synergie. Stejně tak je důležité, aby Česko nesázelo dál na nízké mzdy coby svou konkurenční výhodu. Potřebuje velmi dobře vzdělané technické pracovníky, tak aby tu investoři nacházeli vynikající prostředí pro svou činnost ve výzkumu a vývoji. To jsou hlavní jmenovatele konkurenceschopnosti.
