Rosatom politickým turbulencím mezi Ruskem a EU odolá

„Rozhodnutí nevyhlásit výsledek temelínského tendru bylo správné,“ říká v rozhovoru Kirill Komarov, první viceprezident státní korporace Rosatom. Od vrcholného představitele ruské jaderné energetiky to zní překvapivě.

Kirill Komarov, první viceprezident ruské státní korporace Rosatom. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kirill Komarov, první viceprezident ruské státní korporace Rosatom. | foto: Foto Richard CortésČeská pozice
Kirill Komarov, první viceprezident ruské státní korporace Rosatom.

Kirill Komarov, první viceprezident státní korporace Rosatom, který šéfuje ruské jaderné expanzi v zahraničí, v rozhovoru mimo jiné říká: „Jestliže to myslíte se stavbou jaderné elektrárny vážně, je tendr to poslední, co byste měl dělat.“ V případě stavby jaderné elektrárny jde o natolik komplexní rozhodování, že pro něj není možné vytvořit žádnou formální proceduru výběrového řízení. „Nebo by byla tak složitá, že už by nikdo nechápal, podle jakých pravidel vybíráte vítěze,“ dodává Komarov.

Česká vláda Bohuslava Sobotky nyní zkoumá možnosti, jak při výběru dodavatele příštích jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech obejít příslušný zákon o zadávání veřejných zakázek. Jednou z možností je maďarský model mezivládní dohody – Budapešť se na dostavbě elektrárny Paks přímo dohodla s ruskou vládou.

Mnohem kritičtější ke zrušení temelínského tendru byldříveMiroslav Fiala, šéf Škody JS, která se tohoto výběrového řízení účastnila společně s Rosatomem: „Mnoho peněz vylétlo oknem. Nás tyhle pětileté hrátky stály 250 milionů korun.“ Komarov v rozhovoru potvrzuje, že Rosatom stále vidí šanci podílet se na stavbě dalších reaktorů v Dukovanech a Temelíně. Rusové by mohli poskytnout i část potřebných financí. Komarov připouští možnost společného podniku se společností ČEZ, v němž by Rusové byli menšinovým partnerem.

ČESKÁ POZICE: Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem jsou napjaté, což se týká i Česka. Velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška například nepovažuje za možné, aby se Rusko po anexi Krymu účastnilo budoucí soutěže o stavbu nových jaderných reaktorů. Co si o tom myslíte?

V jaderné energetice je třeba zachovávat rozumný, vyvážený přístup. Jde totiž o bezpečnost, která je základním principem tohoto odvětví.

KOMAROV: Jsem přesvědčen, že bez ohledu na všechny komplikace ve vztahu mezi Ruskem a Evropskou unií zůstává jaderná energetika oblastí, která je přece jen nezávislá na politických turbulencích. Myslím, že odpovědní činitele jsou naštěstí dost moudří, aby to chápali.

V uplynulých desetiletích jsme zažili období vřelejších i chladnějších vztahů. Některé zásadní záležitosti se ale nemění. V jaderné energetice je třeba zachovávat rozumný, vyvážený přístup. Jde totiž o bezpečnost, která je základním principem tohoto odvětví.

ČESKÁ POZICE: Očekáváte, že Češi budou chápat jadernou energetiku jinak než další odvětví?

KOMAROV: Vycházím z toho, co je i pro nás nejdůležitější. Pro Rosatom je naprosto zásadní, aby si udržel pověst spolehlivého a žádaného partnera. V tomto roce máme výročí ve vztazích mezi Ruskem a Českem – před 60 lety byla podepsána první mezivládní dohoda o mírové spolupráci v oblasti jaderné energetiky.

Pro Rosatom je naprosto zásadní, aby si udržel pověst spolehlivého a žádaného partnera

Ta šedesátiletá historie se skládá z velmi rozdílných období, ale nenajdete v ní nic, co by svědčilo o tom, že jsme nespolehlivým partnerem pro českou ekonomiku a české jaderné elektrárny. Ani jednou se nestalo, že bychom třeba nedodali palivo. Děláme něco, co by se vám nelíbilo?

ČESKÁ POZICE: Byly tu určité neúspěchy českých firem, které se staly součástí skupiny Rosatomu. Společnost Chladící věže se ocitla v insolvenci.

KOMAROV: To je něco jiného. Nezabýváme se politikou, ale byznysem. Když je byznys ekonomicky efektivní, vzkvétá. Když firma nenachází svého zákazníka, který by kupoval její produkty, je bohužel ekonomicky efektivnější ji zavřít, než vše protahovat. Důležité ale je, že naše spolupráce s celou EU nebyla nijak narušena. Dál plníme všechny naše kontrakty.

Loni jsme naše pozice na evropském trhu posílili. Podepsali jsme kontrakt na stavbu dvou nových bloků v Maďarsku a finský parlament schválil povolení pro jadernou elektrárnu, kterou budeme stavět také my.

Loni jsme naopak naše pozice na evropském trhu posílili. Podepsali jsme kontrakt na stavbu dvou nových bloků v Maďarsku a finský parlament schválil povolení pro jadernou elektrárnu, kterou budeme stavět také my. Vidím stejný přístup k jaderné energetice u našich partnerů, takže jsem optimistou.

ČESKÁ POZICE: V Česku se v minulých letech mnohé nepodařilo. Když jsem s vámi mluvil před více než dvěma lety, vyjádřil jste naději – tehdy také v rozhovoru pro ČESKOU POZICI, že temelínský tendr není pouhou divadelní hrou, která najednou skončí. Právě to se ale stalo, česká společnost ČEZ ovládaná státem brzy poté toto výběrové řízení zrušila.

KOMAROV: To nebylo naše rozhodnutí. Ale neřadím ho mezi neúspěchy. Za prvé jsme neprohráli, protože nikdo nevyhrál. Spíše by se dalo říct, že v daném případě prohráli všichni, kteří vynaložili hodně sil – od zadavatele po všechny účastníky tendru.

Za druhé si ale myslím, že rozhodnutí nevyhlásit výsledek tendru bylo správné. Jestliže to totiž myslíte se stavbou jaderné elektrárny vážně, tendr je to poslední, co byste měl dělat. Nikdo na světě nestaví jadernou elektrárnu na základě tendru a nikdo tímto způsobem nevybírá dodavatele jaderné technologie.

ČESKÁ POZICE: Nabízíte Česku příklad Maďarska, které podepsalo mezivládní dohodu s Ruskem?

KOMAROV: Nejde jen o maďarský příklad. Britové také nedělali tendr, když připravovali stavbu nových bloků v elektrárně Hinkley Point. Každá země si vybírá technologii, kterou považuje za nejvhodnější. Nejde ale jenom o výběr dodavatele této technologie, je nutné vyřešit spoustu dalších záležitostí – financování projektu, maximální zapojení národního průmyslu, přípravu odborníků a spoustu dalších věcí. Patří sem otázka nakládání s budoucím vyhořelým palivem. Chcete ho skladovat v zemi, nebo někam odvézt?

Nikdo na světě nestaví jadernou elektrárnu na základě tendru a nikdo tímto způsobem nevybírá dodavatele jaderné technologie

Jde o natolik komplexní rozhodování, že pro něj nemůžete vytvořit žádnou formální proceduru výběrového řízení. Nebo by byla tak složitá, že už by nikdo nechápal, podle jakých pravidel vybíráte vítěze.

ČESKÁ POZICE: Jste si jisti tím, že se v Česku opravdu budou stavět nové reaktory? Vláda zatím nechce poskytnout ani garanci ceny elektřiny z budoucích reaktorů.

KOMAROV: Na světě existuje mnoho různých modelů, podle nichž může být postavena jaderná elektrárna. Garance budoucí ceny není jediným možným řešením. Jednotlivé státy si vybírají různá řešení podle toho, jakého výsledku chtějí dosáhnout.

ČESKÁ POZICE: Nějaké státní garance ale potřebné jsou...

KOMAROV: Řekl bych to jinak. Je těžké si představit, že by v současnosti mohla být postavena jaderná elektrárna bez zapojení státu. Státní podpora může být přímá, nebo nepřímá, může spočívat třeba už ve vydání licence na projekt. Jaderná elektrárna není jenom zdrojem energie.

Je těžké si představit, že by v současnosti mohla být postavena jaderná elektrárna bez zapojení státu. Státní podpora může být přímá, nebo nepřímá, může spočívat třeba už ve vydání licence na projekt. Jaderná elektrárna není jenom zdrojem energie.

Jakýkoliv projekt takové stavby je obrovským stimulem pro sociální a hospodářský rozvoj země. Vznikají pracovní místa, vytvářejí se zakázky pro národní průmysl, zvyšuje se úroveň vzdělání, roste technologická a vědecká úroveň. Když vláda přijímá rozhodnutí o povolení stavby, může třeba vycházet z toho, že získá elektřinu, kterou bude draze prodávat a vydělávat na tom. Nebo se může rozhodnout, že chce levně vyrábět elektřinu, aby podpořila konkurenční schopnost národního průmyslu.

ČESKÁ POZICE: Jste schopní akceptovat všechny takové modely? V Česku se hodně mluví o tom, že vláda a společnost ČEZ budou hledat strategického partnera, který se bude podílet na financování projektu.

KOMAROV: Jsme připraveni se účastnit různými způsoby. Dnes máme v Evropě dva projekty – ve Finsku a v Maďarsku, které jsou nastaveny zcela odlišně. Ve Finsku jsme menšinovým partnerem finského konsorcia, a to v komerčním projektu. V Maďarsku šli cestou mezivládní dohody. S ruskou finanční podporou tam postaví elektrárnu, která bude zcela v maďarském vlastnictví. A vždy je možné hledat určitý mix těchto modelů.

ČESKÁ POZICE: Co byste říkal modelu společného podniku ČEZ a Rosatomu – nebo spíše jejich dceřiných firem, ve kterém by měli Češi většinu?

KOMAROV: Nechtěl bych přemýšlet za ČEZ. Obecně ale mohu říct, že když nás k tomu přizvou, jsme připraveni v takovém projektu přijmout roli menšinového partnera. Fakticky to znamená, že projevujeme ochotu soustředit se na zájmy zadavatelů. Když elektrárnu jenom stavíte, objektivně vzato ji chcete postavit co nejdráže.

Pokud jste spoluvlastník, máte silnou motivaci, aby elektrárna byla postavena co nejlevněji a aby také byla co nejefektivněji řízena. Tady je možné najít mnoho různých modelů a Rosatom má v tomto ohledu velké zkušenosti.

Pokud jste spoluvlastník, máte silnou motivaci, aby elektrárna naopak byla postavena co nejlevněji a aby také byla co nejefektivněji řízena. Tady je možné najít mnoho různých modelů a Rosatom má v tomto ohledu velké zkušenosti. Ze všech světových firem dnes stavíme nejvíce elektráren v zahraničí, máme dohody o výstavbě 29 bloků.

ČESKÁ POZICE: Právě to ale vyvolává určité pochybnosti, protože víme, že Rusko na tom dnes není ekonomicky nejlépe. A vy jste státní korporace. Jste si jistí, že můžete nabídnout vše, co budou chtít vaši partneři?

KOMAROV: Plníme veškeré naše závazky, nezrušili jsme ani jeden náš projekt v zahraničí. Všechny se provádějí podle plánu. Zdaleka ne všude přitom stavíme s využitím ruských peněz. Třeba v Číně nebo v Íránu stavíme za peníze národních zadavatelů. Tyto projekty nefinancujeme. V některých dalších zemích, jako je Indie, je podíl našeho financování relativně nízký. Tam, kde v tomto ohledu přijímáme jakékoliv závazky, jsme schopni je také plnit.

ČESKÁ POZICE: Pokud vím, v samotném Rusku se ale výstavba jaderných elektráren oproti původním plánům zpomalila.

KOMAROV: Celkově vzato vše postupuje, jak jsme plánovali. Ale vždy tu jsou určité nuance. Loni jsme například plánovali, že spustíme jeden blok jaderné elektrárny. Zpočátku jsme předpokládali, že to bude v Novovoroněžské elektrárně.

Plníme veškeré naše závazky, nezrušili jsme ani jeden náš projekt v zahraničí

Když jsme ale v určitém předstihu znovu vyhodnotili ekonomickou situaci, pochopili jsme, že ekonomicky podstatně výhodnější bude spustit nový blok na jihu Ruska, v Rostovské oblasti. V tomto regionu je vyšší potřeba elektrická energie, jsou tam vyšší ceny. Rostov jsme přitom chtěli spustit až v roce 2015. Tyto dva bloky si jen prohodily pořadí.

ČESKÁ POZICE: Novovoroněžský reaktor je ale důležitý z hlediska vašich referencí pro zahraničí. Je to první blok nejnovějšího typu VVER 1200...

KOMAROV: Ano, také ho v tomto roce spustíme. A od příštího roku se všichni budou moci podívat, jak funguje.

ČESKÁ POZICE: Navzdory tomu se zdá, že ruská vláda nyní dala přednost elektrárnám na plyn nebo na ropné produkty.

KOMAROV: Ne, tak to rozhodně není. Na jadernou energetiku dnes připadá v celkovém mixu 16 procent, ale to bereme celé území Ruska. V evropské části je to mnohem větší podíl, kolem 40 procent. Je pravda, že ruská ekonomika nyní nevyžaduje až tak masivní výstavbu dalších jaderných nebo jakýchkoliv jiných elektráren. Ale pořád stavíme hodně – nyní devět bloků. V tomto ohledu jsme pořád druzí na světě po Číně.

Ruská ekonomika nyní nevyžaduje až tak masivní výstavbu dalších jaderných nebo jakýchkoliv jiných elektráren. Ale pořád stavíme hodně – nyní devět bloků. V tomto ohledu jsme pořád druzí na světě po Číně.

Navíc už se cítíme být skutečnou mezinárodní korporací, která není vázaná na jednu zemi. Přichází tam, kde jsou vytvořeny dobré ekonomické podmínky k realizaci nových projektů. Ale náš základní princip se nemění – v zahraničí nenabízíme nic, co bychom už nedělali doma. Proto je pro nás důležité, že v tomto roce dokončíme stavbu reaktoru čtvrté generace BN-800 na bázi rychlých neutronů. Později ho chceme nabízet ve světě.

ČESKÁ POZICE: Setkal jsem se s úvahami, jestli by ruská jaderná energetika neměla uvolnit místo Gazpromu či jiným naftařským a plynárenským firmám – ať už na domácím či zahraničním trhu.

KOMAROV: To už je z oblasti komplikovaných konspiračních teorií. Ve skutečnosti je to mnohem jednodušší. Každá společnost a management každé společnosti odpovídá za vlastní efektivitu a za své vlastní výsledky. Všichni musejí vyrábět energii, která odpovídá tržním cenám.

ČESKÁ POZICE: Pokud jde o Česko, budete zde asi mít více konkurentů. Do temelínského tendru se před časem přihlásila francouzská Areva a americký Westinghouse. Teď se mluví, že by příští nabídka na stavbu nových bloků v Temelíně a Dukovanech mohla přijít také z Koreje a z Číny. Jak vnímáte tyto nové soupeře?

Jsme pro spravedlivou a otevřenou konkurenci. Konkurence se nebojíme a domníváme se, že zvítězit má ten nejlepší.

KOMAROV: My jsme pro spravedlivou a otevřenou konkurenci. Konkurence se nebojíme a domníváme se, že zvítězit má ten nejlepší. Jinou věcí je, že vždy hodně záleží na tom, jaká jsou kritéria pro výběr vítěze.

ČESKÁ POZICE: Vaší výhodou asi bude – minimálně ve srovnání s Westinghousem, že máte silnou podporu státu. Jste státní korporace.

KOMAROV: Předností Rosatomu je mnohem více. Není to možné zúžit pouze na to, zda má, či nemá státní podporu. A jestli jste si dobře všímal, během temelínského tendru byla pomalu veškerá síla státního aparátu USA nasměrována na to, aby zajistila vítězství společnosti Westinghouse.

ČESKÁ POZICE: To byl ale spíše lobbing než reálná finanční podpora.

KOMAROV: Lobbing má v našich životech také nezanedbatelnou roli. Ve skutečnosti je naše převaha v něčem jiném – Rosatom je společnost s kompletním technologickým cyklem. Zabýváme se vším – od těžby uranu přes jeho obohacení, výrobu jaderného paliva a zařízení pro jaderné elektrárny, až po stavbu těchto elektráren a jejich provozování –, což je obzvlášť důležité.

Rosatom je společnost s kompletním technologickým cyklem. Zabýváme se vším – od těžby uranu přes jeho obohacení, výrobu jaderného paliva a zařízení pro jaderné elektrárny, až po stavbu těchto elektráren a jejich provozování

Také se věnujeme pozdějšímu vyřazování elektráren z provozu, nakládání s vyhořelým jaderným palivem a spoustě dalších věcí. Máme dokonce jedinou světovou flotilu ledoborců s jaderným pohonem. Naši partneři také oceňují, že můžeme v našich vysokých školách připravovat zahraniční studenty a nabídnout jim praxi na našich jaderných elektrárnách. V tom všem vidím naši převahu.

ČESKÁ POZICE: Ve srovnání s Westinghousem?

KOMAROV: I s kýmkoliv dalším. V tomto ohledu nám nemůže konkurovat nikdo. Aby dali Francouzi dohromady takové spektrum činností jako Rosatom, museli by spojit dohromady společnosti jako Areva, EDF, část Alstomu a Schneider Electric, část komisariátu pro jadernou energetiku a další.

ČESKÁ POZICE: Co se týká prvního kroku, tedy spojení EDF a Arevy, ten Francouzi asi udělají.

KOMAROV: V mnoha francouzských novinách psali, že to tak udělají podle příkladu Rosatomu. Jsem rád, že jsme ukázali příklad, který se dnes ukazuje být potřebný i ve Francii. Tedy v zemi, která patří mezi skutečné lídry v jaderné energetice.

ČESKÁ POZICE: Vraťme se ještě ke Koreji a Číně. Je tam poměrně rychlý rozvoj a v budoucnu mohou směřovat k něčemu podobnému jako vy.

Je velký rozdíl mezi tím, když stavíte jaderné elektrárny ve vlastní zemi, a když přicházíte na světový trh

KOMAROV: To je očividné. Podle mého názoru k tomu ale ještě bude zapotřebí nějakého času. Obě tyto země musejí ukázat, že dokážou provádět zahraniční projekty. My jsme si v Rosatomu tuto cestu prošli a víme, že je velký rozdíl mezi tím, když stavíte jaderné elektrárny ve vlastní zemi, a když přicházíte na světový trh.

ČESKÁ POZICE: Nové bloky ruského typu teď staví společnost Slovenské elektrárne, kterou ovládá italský Enel. Jenže právě tato stavba ve slovenských Mochovcích se potýká s obrovskými problémy – velmi se prodražuje a protahuje. Obáváte se, že to pro vás bude znamenat negativní referenci?

KOMAROV: Ta technologie je skutečně původně ruská. Sotva nám to ale může způsobovat nějaké problémy, protože jsme se tohoto projektu nikdy neúčastnili. Bohužel. Když se rozhodli postavit ruskou jadernou elektrárnu bez účasti ruské jaderné společnosti, nebylo to podle mého názoru rozumné rozhodnutí.

ČESKÁ POZICE: Kdyby vás teď dodatečně přizvali, přijali byste to?

Když se na Slovensku rozhodli postavit ruskou jadernou elektrárnu bez účasti ruské jaderné společnosti, nebylo to podle mého názoru rozumné rozhodnutí

KOMAROV: Nerad mluvím v podmiňovacím způsobu. Pokud by tu bylo konkrétní požadavek, velmi pečlivě se na něj podíváme a přichystáme naši odpověď. Vše závisí na konkrétních podmínkách.

ČESKÁ POZICE: V EU se nyní diskutuje o větší diverzifikaci dodávek jaderného paliva. Ta by mohla znamenat, že už do budoucna nebudete dodávat veškeré palivo do jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně jako nyní. ČEZ minimálně uvedl, že uspořádá novou soutěž na dodávky pro Temelín. Co si o tom myslíte?

KOMAROV: Už jsem říkal, že se nebojíme žádných soutěží. Pokud bude chtít kdokoliv vyhlásit tendr, aby vybral dodavatele paliva, domníváme se, že to je jeho právo. Za uplynulých deset let se v Evropě uskutečnilo kolem desítky takových tendrů – v Česku, v Maďarsku, na Slovensku, v Bulharsku, ve Finsku. Všechny jsme vyhráli. Přicházeli jsme s propracovanými technickými řešeními, s nabídkou, která uspokojovala zadavatele těchto zakázek.

ČESKÁ POZICE: To vše byly dodávky pro reaktory ruského typu...

KOMAROV: Ano, samozřejmě. Na tyto dodávky se regulérně konají výběrová řízení, nejde o nic nového. Nikde, v žádné smlouvě, nebylo napsáno, že bychom měli mít monopol a že kromě nás nemá nikdo další právo dodávat palivo pro reaktory ruského typu. Jsem ale proti tomu, aby se vytvářely nějaké umělé podmínky dodávek.

Nikde, v žádné smlouvě, nebylo napsáno, že bychom měli mít monopol a že kromě nás nemá nikdo další právo dodávat palivo pro reaktory ruského typu. Jsem ale proti tomu, aby se vytvářely nějaké umělé podmínky dodávek.

V evropských médiích se objevovala myšlenka, že nepotřebujeme ani tolik spravedlivou soutěž jako to, aby každá jaderná elektrárna měla minimálně dva dodavatele paliva. Proti tomu máme zásadní námitky. Když zorganizujete spravedlivou soutěž, zvítězí v ní ten lepší. Když ale nutně musíte mít dva dodavatele, ten první třeba zvítězí v tendru, ale ten druhý získá zakázku automaticky. A bude si diktovat, za jakou cenu a za jakých podmínek chce palivo dodávat.

ČESKÁ POZICE: Problém je zřejmě i v tom, že ve skutečnosti existují pouze dva dodavatelé paliva pro reaktory ruského typu – společnost Tvel z vaší skupiny Rosatomu a americký Westinghouse.

KOMAROV: Pro reaktory Arevy a Westinghouse dnes ale existují také pouze dva dodavatelé. Jsou jimi právě Areva a Westinghouse. A nikdo to silně neprožívá. Ty různé úvahy o diverzifikaci podle mne vůbec nevycházejí ze snahy vyřešit nějaký reálný problém.

Rosatom vždy plnil své závazky podle dlouhodobých kontraktů o dodávkách paliva. I v době dnešních složitých vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou dál dodáváme palivo na všech 15 jaderných bloků na Ukrajině. Pokračujeme v přepravě obohaceného uranu do USA. Nevidím smysl v tom, když děláte diverzifikaci jen kvůli diverzifikaci. Provozovatel elektrárny by měl díky ní získat něco pozitivního.

Kirill Komarov (41)

  • Jako první náměstek generálního ředitele státní korporace Rosatom, která zahrnuje prakticky celou ruskou jadernou energetiku i navazující průmysl, má na starosti rozvoj a mezinárodní byznys.
  • Rodák z dnešního Petrohradu promoval na Uralské státní akademii práva, později obhájil disertační práci na téma „státní řízení: zdroje v ekonomické sféře“ a dlouho působil v poradenské firmě YurKon.
  • Později byl mimo jiné zástupcem ředitele Federální agentury pro vodní zdroje.
  • Jaderné energetice se plně věnuje od roku 2006.

Počet příspěvků: 2, poslední 27.9.2015 03:10 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.