Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Romneyho zahraniční politika se od Obamovy příliš neliší

  10:33

Republikánský kandidát na prezidenta USA Mitt Romney cestou do Evropy mnoho voličů na svou stranu nezískal. Naopak možná některé ztratil.

Republikánský kandidát na prezidenta USA Mitt Romney se vydal na cestu do Evropy, kde postupně navštěvuje Velkou Británii, Izrael a Polsko. Cílem je přesvědčit americkou veřejnost i světové politiky, že ho zajímá zahraniční dění. Zatím se mu to však příliš nedaří. Například setkání s britským premiérem Davidem Cameronem minulý týden pokazila Romneyho poznámka o nepřipravenosti Londýna na letní olympijské hry. Ta vyvolala ostré reakce britských politiků i médií.

Mnohem horší než tato jeho poznámka o olympiádě je, že se mu v zahraniční politice nedaří vyhranit vůči svému volebnímu rivalovi a současnému prezidentovi USA Baracku Obamovi. Několikrát sice svými ostrými prohlášeními zaujal veřejnost, například v březnu pro CNN, že „Rusko je geopolitickým nepřítelem USA číslo jedna“, ale jinak jsou jeho zahraničněpolitické plány nevýrazné a víceméně se shodují s Obamovými.

Nadšení v Izraeli

Například Romneyho návrh politiky vůči Íránu se od Obamova liší pouze v tom, že chce, jak prohlásil ve svém projevu minulé úterý, aby Írán vůbec neobohacoval uran – ani pro svůj údajně mírový program. A během své návštěvy Izraele na přelomu tohoto a minulého týdne pouze zopakoval, že Íránu se musí za každou cenu zabránit získat jaderné zbraně. Obama i Romney by si mohli, co se Íránu týče, podat ruce. Oba totiž navrhují diplomatické řešení pomocí ostrých sankcí a vojenský zásah je pro ně jen krajním řešením.

Romneyho návrh politiky vůči Íránu se od Obamova liší pouze v tom, že chce, aby Írán vůbec neobohacoval uran – ani pro svůj údajně mírový programRomneyho projev v Jeruzalémě Izraelce nadchl. Obama zase těsně před Romneyho návštěvou Izraele podepsal zákon o bezpečnostní spolupráci USA a Izraele. Izraelský tisk jej sice označil za nadbytečný a jeho načasování Obamou za čistě politické, ale Američany jím ještě víc ujistil, že podporuje Izrael.

Během tohoto víkendu se navíc objevila informace, že jeden z Obamových poradců poodhalil izraelskému premiérovi Bejaminu Netanjahuovi plán amerického útoku na Írán. Uskutečnil by se ale jen tehdy, pokud by diplomacie selhala. Tuto informaci však Izraelci dementovali. Pocházela zřejmě od některého člena Obamova poradního týmu, který se jí snažil odpoutat pozornost od Romneyho návštěvy Izraele.

Bezzubá kritika

Jednou z příčin Romneyho potíží v zahraniční politice může být nejednotnost jeho poradního zahraničněpolitického týmu. Podle agentury Reuters má 42 členů, z nichž někteří jsou ostřílení veteráni z předchozích republikánských vlád. A stejně jako Republikánská strana se dělí na umírněné „holubice“ a na agresivnější „jestřábí“ neokonzervativce, jako jsou bývalí spolupracovníci Bushova viceprezidenta Dicka Cheneyho.

Všech 42 poradců se údajně sešlo pouze jednou a okamžitě měli ostrý spor o politiku vůči Afghánistánu. A shodnout se nedokážou ani o Číně a Rusku. Podle Reuters se však nedokázaly shodnout ani volební týmy předchozích tří republikánských prezidentů – Ronalda Reagana, Bushe staršího a Bushe mladšího.

Obama má oproti Romneymu výhodu – kvůli zabití teroristy Usámy bin Ládina nemůže být nařčen z umírněnosti. A protože Obamova vláda prezentovala bin Ládinovu smrt opatrně, nelze současného amerického prezidenta obvinit ani z přehnaného „machismu“. Akci amerických speciálních sil nebylo možné nic vytknout, a proto Romney kritizoval pouze únik informací po jejím úspěšném provedení. Podobně bezzubá je i Romneyho kritika politiky Obamovy vlády vůči Sýrii. Dle Romneyho údajně pomalu reagovala na vývoj v této zemi, přestože USA už před rokem vyzvaly syrského prezidenta Bašára Asada, aby odstoupil.

Jednou z příčin Romneyho potíží v zahraniční politice může být nejednotnost jeho poradního týmu pro zahraniční politiku

Dalším významným Obamovým zahraničněpolitickým úspěchem je ukončení války v Iráku a vojenská akce v Libyi. Ta byla ukázkovým příkladem, jak svrhnout diktátora bez pozemní intervence. Současnou situaci v Libyi sice mnoho lidí kritizuje a určitě není ideální, ale první svobodné volby po téměř 50 letech byly v podstatě úspěšné. Nezvítězilo v nich Muslimské bratrstvo, nýbrž umírnění liberálové.

Nejméně významná součást kampaně

Romney tedy během své cesty do Evropy naštval Brity, potěšil Izraelce a nyní je v Polsku. Běžným Američanům však na výsledku jeho návštěvy Evropy v podstatě nezáleží. V době, kdy Obama ukončil válku v Iráku a snaží se do roku 2014 ukončit tu v Afghánistánu, je totiž pro ně zahraniční politika tou nejméně významnou součástí předvolební prezidentské kampaně.

Romney tudíž svou zahraniční cestou ani příliš voličů na svou stranu získat nemohl. Naopak je možné, že po svém londýnském vystoupení některé ztratil.

Autor: