Všichni to věděli předem: tentokrát poteče krev. Druhá americká prezidentská debata se konala v klíčovou chvíli. Mitt Romney – jednoznačný vítěz prvního klání – totiž své vítězství v prvním kole dokázal podle průzkumů veřejného mínění pozoruhodně zúročit. Mnoho měsíců sice za svým demokratickým rivalem zaostával, ale po první debatě se na něho začal energicky dotahovat. Pro Baracka Obamu byl druhý střet na kampusu Hofstrovy univerzity životně důležitý.
Začněme tím hlavním. Ukázalo se, že Obama stále žije a že zprávy o jeho politickém odchodu byly předčasné. Zatímco do první debaty poslal jen svůj prázdný oblek, nyní přišel osobně. Reagoval rychle, živě a dobře se pohyboval. V první debatě na útoky svého rivala odpovídal letargicky, někdy jen kyselým úšklebkem; asi si myslel, že to stačí. Teď argumentoval a Romneyho útoky kontroval. Několikrát úspěšně zaútočil.
Navzdory tomu z druhé debaty jen vyplynulo, že se demokraté a republikáni tentokrát liší. Dokonce snad úplně ve všem – v názorech na ekonomickou situaci, zahraniční politiku, národní bezpečnost, boj s terorismem, zdroje energie, řešení imigračních problémů, kontrolu zbraní, plánované rodičovství i homosexuální sňatky. Obama a Romney se shodli snad jen v tom, že vzdělání je „důležité“. Jinak na sebe tvrdě útočili, někdy dokonce i jeden druhému jako by hrozili vztyčenými ukazováky a jinými nelingvistickými gesty.
Romney má iniciativu, Obama brání pozice
Televizní Společnost CBS provedla hned po druhé debatě rychlý průzkum mezi dosud nerozhodnutými voliči a přiřkla vítězství Obamovi s 37 procenty. Naopak 30 procent z nich se domnívalo, že vyhrál Romey, a 33 procent prohlásilo debatu za nerozhodnou. Dle jiného průzkumu CNN, tentokrát na vzorku všech voličů, zvítězil podle 46 procent z nich Obama, zatímco 39 procent si za vítěze vybralo Romneyho. Jisté je snad jen to, že tentokrát byl Obama lepší než v předchozí debatě. Je o tom přesvědčeno 73 procent Američanů.
Dosud platilo, že kdyby mohli volit jen muži, byl by Romney lehce předvídatelným vítězem. Teď se však Obamova výhoda u žen snížila na minimum.Nemyslím, že druhá debata změní výsledek voleb. Snad jen zdůraznila, že jde o hodně, a právě proto se tolik lidí snaží výsledek voleb předpovědět.
Jedním z nejuznávanějších odborníků na statistiky a na to, jak jim rozumět zejména v politických bojích, je Nate Silver. Jeho web „538“ čtou několikrát denně všichni, kdo se zajímají o politiku. Silver k 20. říjnu odhadoval, že současná Obamova šance na znovuzvolení je 63,6 a Romneyho 36,4 procenta. S téměř zanedbatelnými rozdíly se s ním shoduje jedenáct z třinácti průzkumů veřejného mínění v klíčových státech.
Navzdory tomu by bylo velkou chybou považovat americké prezidentské volby za ukončené, protože Obamovo vítězství je jisté. Skoro bych řekl, že opak je pravdou. Především se Romneymu hned po první debatě podařilo snížit nebo snad i zrušit ztrátu, kterou měl trvale u voliček. Dosud vždy platilo, že kdyby volit mohli jen muži, byl by Romney lehce předvídatelným vítězem. U žen ale Romney dosud jasně ztrácel, a proto měl Obama do první debaty sice malý, ale konstantní náskok.
Teď se však podle mnoha zdrojů Obamova výhoda u žen snížila na minimum. Průzkum deníku USA Today a Gallupova ústavu v klíčových státech dává u ženských voličů Obamovi nejtěsnější vedení: 49 versus 48 procent. A především: Romey má iniciativu, zatímco Obama jen brání své pozice.
Nekonečná mediální masáž
Podobná změna je evidentní v jiné důležité oblasti. Voliči dosud dávali přednost Obamovi, protože se jim víc podobal než superbohatý Romney s bankovními účty v různých podezřelých daňových rájích. Tvrzení „jde mu o lidi, jako jsem já“ přisuzuje 53 procent voličů Obamovi a 44 procent Romneymu. Stejně jako v případě ženských voličů se však rozdíl mezi oběma kandidáty i v tomto ohledu snižuje.
Proto se zdá, že volby nakonec skutečně – a snad i na poslední chvíli – „rozseknou“ dosud nerozhodnutí voliči. Odborníci už dokonce zjistili pravděpodobný profil občana v této kategorii. Statisticky vzato, je to prý žena – svobodná, běloška, mezi 18 a 29 lety, ukončila střední školou a na prezidentské debaty se nedívá.
Obama – pokud vyhraje – se chystá jen lavírovat mezi touhou splnit volební sliby liberálům, kteří ho svými hlasy podpořili, a mezi nebezpečím ze strany nepřátel v KongresuNerozhodnutým se věnují i profesionální komici a už delší dobu si dělají legraci ze samotné existence této kategorie voličů. A všichni se smějeme s nimi. Cela země je s pomocí televize, rozhlasu, tisku, internetu, Twitteru, ale i vlezlých telefonátů přímo na domácí linky vystavena nekonečné mediální masáži. Kandidáti jsou téměř všude, kam se člověk podívá. Jak je možné, že jsou dosud nerozhodnutí voliči? Na jaké exotické planetě mají domácí adresu?
Původně jsem se smál s komiky, ale už jsem přestal. Naopak tvrdím, že kdyby Američané byli skutečně poctiví a volili podle předností, a nikoli stranické příslušnosti, byli by dnes všichni v kategorii nerozhodnutých voličů. Navzdory reklamám a dvěma debatám totiž stále nevím, co se vlastně prezident Obama chystá dělat během příštích čtyř let.
Romney má pravdu, když poukazuje na evidentní nedostatek Obamovy agendy na další volební období. Ve druhé debatě nynější prezident slíbil, že se bude snažit, aby USA měly nadále největší střední třídu na světě. Zasadí se prý o to, aby Američané získali nazpět ztracené pracovní příležitosti. A aby mohli kontrolovat zdroje energie, které země potřebuje.
To je vše sice hezké, ale není to program. Mám spíš pocit, že se prezident – pokud vyhraje – zase chystá jen lavírovat mezi touhou splnit volební sliby liberálům, kteří ho svými hlasy podpořili, a mezi nebezpečím ze strany nepřátel v Kongresu.
Jak to Romney dokáže? Do zvolení ani muk!
Podobné informační temno vládne ve světě Mitta Romneyho. Na začátku druhé debaty se republikánský kandidát rozpovídal, že prý celá polovina vysokoškolských absolventů nemá zaměstnání. „Já to změním!“ zvolal, ale pak zapomněl říct to hlavní – jak?
Během celého večera opakoval, že 23 milionů Američanů hledá práci. To má pravdu. Už ale neříká, že je to 7,8 procenta obyvatel a že to je identické číslo, jež Obama zdědil od svého republikánského předchůdce George W. Bushe. Romney také slibuje, že sníží daně a zvýší náklady na obranu. Navzdory těmto ztrátám (nižší daně) a zvýšeným výdajům (náklady na Pentagon) prý dramaticky sníží a nakonec i odstraní rozpočtový deficit. Údajně díky tomu, že zakáže dosud platné daňové úlevy. Pomiňme, že prezident nemá pravomoc vydávat nebo upravovat zákony. To dělá Kongres, prezident je pouze podepisuje, a poté je – už podepsané – Kongres ještě ratifikuje.
Odborníci varují, že republikánská aritmetika ztratila kontakt s realitouOdborníci Romneyho údaje počítají horem dolem a varují, že republikánská aritmetika ztratila kontakt s realitou. Kdo sníží daně a navýší náklady, zvýší, a nikoli sníží rozpočtový deficit. A Romneyho reakce?
Odpoví prý, až bude v Bílém domě, a do té doby ani muk! Pouze opakuje, že jako prezident o 20 procent sníží daně, vytvoří miliony nových pracovních příležitostí, vdechne novou sílu malým obchodníkům, otevře nové zdroje energie a ve volném čase zatočí s Čínou, protože manipuluje se svou měnou a všeobecně podvádí. A pokud to bude nezbytné, což asi bude, pak s izraelským spojencem USA zařídí, aby Írán ukončil svůj jaderný program.
Neideologické rozhodnutí je už nemožné
Jak to všechno dokáže? Co tomu řeknou Číňané? Jak zareaguje 80 milionu Íránců? Kdo tuhle novou válku vybojuje? A kdo ji zaplatí? To se už nedozvíme. Snad jen, pokud Romey dostane klíče k Bílému domu.
Je evidentní, že Obama a Romney mají dva zásadně odlišné přístupy k současným problémům. Společné mají vlastně jen to, že odmítají předložit konkrétní a srozumitelný seznam řešení, která se v případě zvolení pokusí prosadit.
Proto se mi zdá, že bychom se neměli nadále takzvaným nerozhodnutým voličům vysmívat. Neideologické rozhodnutí mezi Obamou a Romneym na základě jejich předností je totiž v současné situaci prakticky nemožné.
