Rok 2011 v energetice: spory o soláry či hádky o uhlí

Ropa, plyn, uhlí a elektřina zůstanou i v letošním roce klíčovými slovy pro výběr podstatných ekonomických informací.

Pavel Matocha 4.1.2011
Jedním z hlavních témat v energetice zůstane i pro letošní rok dostavba Temelína. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jedním z hlavních témat v energetice zůstane i pro letošní rok dostavba Temelína. | foto: © ČEZČeská pozice
Jedním z hlavních témat v energetice zůstane i pro letošní rok dostavba Temelína.

Energetika zůstane i v letošním roce v centru pozornosti. Ropa, plyn, uhlí a elektřina budou nadále klíčovými slovy pro výběr podstatných ekonomických informací. Čeká nás růst cen, jejich zasahování do politiky a souboje na život a na smrt mezi největšími energetickými hráči.

Uhlí

Můžeme se dočkat pokusů od regulace prodejní ceny uhlí až po zvýšení poplatků za těžbuNejdramatičtější bude patrně střet o hnědé uhlí. Kromě již ohlášeného tlaku Pavla Tykače, čerstvého stoprocentního vlastníka těžařské společnosti Czech Coal, na růst ceny hnědého uhlí, a tím přesunu části ziskové marže od spalovačů uhlí (tepláren a elektráren) k těžaři, se dá očekávat i tlak opačným směrem. Tykačovi protivníci jsou těžké váhy byznysu – ČEZ s Martinem Romanem v čele a Energetický a průmyslový holding (EPH) reprezentovaný Danielem Křetinským a Petrem Kellnerem, kteří se jistě budou pokoušet využít politických kontaktů, aby vláda nebo parlament Czech Coalu jeho situaci zkomplikovaly. Můžeme se dočkat pokusů od regulace prodejní ceny uhlí až po zvýšení poplatků, které těžaři musejí státu odvést, či jinou speciální daň. Zdánlivě nevinné sousloví zvýšení poplatků z těžby se může de facto rovnat až znárodnění dolů. Nerostné suroviny jsou totiž i nyní majetkem státu a těžař má právo jejich těžby, ze které ale musí státu platit určité procento.

V souboji Czech Coalu proti ČEZ a EPH sehraje roli i Evropská komise, protože ta by letos měla vynést verdikt, zda ČEZ a EPH nezákonně potlačovaly konkurenci na trhu s hnědým uhlím a při stavbě uhelných elektráren. Razie bruselských komisařů se uskutečnila v sídlech ČEZ a EPH již před více než rokem a zatím jsme se dozvěděli pouze jeden formální závěr - že EPH bránila kontrolorům v jejich činnosti a že jí za to hrozí pokuta ve výši až jednoho procenta z obratu celého holdingu.

Napínavý může být i střet mezi akcionáři Sokolovské uhelné, kde František Štěpánek s Jaroslavem Rokosem stojí dlouhodobě proti Janu Kroužeckému. Štěpánek a Rokos ovládají společnost a Kroužeckého s třicetiprocentním podílem podporují finanční investoři, kterými jsou podle Štěpánka Pavel Tykač a Grzegorz Hóta. V předminulém roce se v této kauze objevily nejen žaloby a trestní oznámení, ale také padělané dokumenty i zahájená a po několika měsících odvolaná exekuce na majetek uhlobarona Kroužeckého.

Těžař černého uhlí, společnost NWR Zdeňka Bakaly, si na rozdíl od svých hnědouhledných kolegů žije v klidu a v závětří. Cena černého uhlí stoupá, a tak akcie NWR rostou a firma se může rozhlížet po možných akvizicích. Aktuální a velmi zajímavou příležitostí se pro NWR jeví plán ukrajinské vlády na masivní privatizaci tamních dolů.   

Ropa

Cena ropy na světových trzích také opět roste a někteří analytici odhadují, že již letos překročí hranici sta dolarů za barel. Výrazné zdražení pohonných hmot, které je logickým důsledkem rostoucích cen ropy, může oživit politickou diskuzi o výši spotřební daně, která se rozhodující měrou podílí na vysokých cenách benzínu a nafty u čerpacích stanic.

Vysoká cena černého zlata znamená nové investiční příležitosti pro holding KKCG Karla Komárka, který se již řadu let snaží rozšířit své operace za hranice ropných políček jižní Moravy. V Rusku Komárkovy zájmy hájí zkušený Pavel Švarc a dá se očekávat, že přijde s několika zajímavými projekty.

V České republice bude přepravce ropy a prodejce pohonných hmot Čepro pokračovat v právní bitvě s „výhonky“ Radovana Krejčíře a ve zvyšování ekonomické výkonnosti firmy. Je možné, že se opět objeví na stole plán na prodej sítě čerpacích stanic EuroOil, protože například ruská společnost Lukoil by ráda rozšířila svoje podnikání v ČR.

Ropovodná společnost MERO bude podle zdrojů ČESKÉ POZICE pokračovat ve snahách koupit podíl v ropovodu TAL, který propojuje ropovod IKL s přístavem v Terstu. Vlastnický podíl v ropovodu TAL by dal firmě mnohem lepší vyjednávací pozici o přepravních kapacitách v tomto ropovodu pro případ, že by z Ruska vedoucí ropovod Družba začal vysychat.

Plyn

Plyn se stále více odpoutává od ropy a dodávky zkapalněného zemního plynu snížily cenu této suroviny v Evropě. Adekvátní snížení cen si vyjednala řada evropských odběratelů Gazpromu, ale v ČR operující společnosti RWE Transgas se to nepodařilo. Dominantní dodavatel plynu v ČR tím ztrácí stále větší podíl na trhu a posilují jeho konkurenti Pražská plynárenská, ČEZ a E.ON.

Dobrým byznysem bude nadále skladování plynu, kam se mezi významné hráče snaží dostat společnost Česká plynárenská, která v roce 2009 začala budovat zásobník plynu ve vytěžených uranových dolech v Rožné.

Elektřina

Celkový instalovaný výkon solárních elektráren se již blíží výkonu TemelínaI když cena elektřiny na burzách v posledních dnech rostla, není moc pravděpodobné, že by šlo o nějaký dlouhodobý trend. Kvůli dotacím na solární, větrnné a další „ekologické“ elektrárny, nastává totiž nepříjemný paradox. Zatímco cena elektřiny je na burzách nízko - a společnost ČEZ je v mnohem těžší situaci než v letech 2007-2009 -, cena elektřiny pro spotřebitele stoupá. Ti totiž musejí platit za zákonem hloupě nastavené umělé vysoké výkupní ceny zelené elektřiny, čímž se ze solárních a větrných elektráren stal zlatý důl a rostou po Evropské unii jako houby po Černobylu. A protože poptávka po elektřině tak prudce neroste a zelené elektrárny mají ze zákona přednost při dodávkách do sítě, musejí klasičtí výrobci odstavovat uhelné elektrárny. Celkový instalovaný výkon solárních elektráren připojených do české sítě se již blíží výkonu jaderné elektrárny Temelín.

Pravděpodobně nás budou čekat ještě arbitrážní dohry solárního šílenství, kterými se podnikatelé ve fotovoltaice budou bránit dodatečným zdaněním svého byznysu, nicméně i zásluhou těchto pochybných legislativních změn se snad podařilo utlumit boom slunečních elektráren. V systémové opatření, kterým by bylo zrušení zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a vypovězení EU závazku, mít do roku 2020 třináct procent elektřiny vyrobené z těchto neefektivních a neekonomických zdrojů, bohužel doufat nemůžeme. 

Důležitým tématem roku bude dostavba jaderné elektrárny Temelín. Vzhledem k finančnímu objemu zakázky v řádu stovek miliard korun a vzhledem ke strategickému významu energetických zdrojů nejen pro ekonomiku, ale i pro politiku, se dá čekat velká zahraničně-politická ofenzíva z USA, Ruska a Francie na podporu nabídek jejich podniků.