Rodinné firmy chtějí oficiální označení. Politici nejsou proti

Čeští podnikatelé chtějí získat zákonnou možnost používat označení rodinný podnik a z toho následně těžit. Po vzoru jiných evropských zemí by tak dostali nejen silný marketingový nástroj, ale třeba i možnost lepšího přístupu k investicím či byrokratických a daňových úlev.

Nejprve je ale potřeba dostat definici rodinného podniku do české legislativy, k čemuž už přistoupila asi desítka zemí Evropské unie. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) vypracovala návrh, co by měla taková rodinná obchodní společnost, rodinná živnost či farma splňovat.

Rok rodinného podnikání

„Chceme, aby definice byla vložena do zákonu o obchodních korporacích. Je jasná, jednoduchá a pro každého pochopitelná,“ uvedl pro LN šéf asociace Karel Havlíček s tím, že hodlá začít prosazovat zákon hned, jak bude ustavena nová sněmovna. Že se to děje zrovna teď, není náhoda, příští rok totiž vyhlásila AMSP za Rok rodinného podnikání.

Záležet bude ovšem především na politicích. Například šéf hnutí ANO Andrej Babiš rodinné firmy podporuje. „Zatím o nich rádi hovoříme, hezky to zní, každý to uznává, ale moc jim nepomáháme. My dokonce nemáme ani jejich zákonnou definici, abychom je mohli podporovat. Tak tím bych začal. Zavedeme institut rodinných firem, jak se osvědčil v několika evropských zemích,“ napsal Babiš ve své knize O čem sním, když náhodou spím. Na přímý dotaz LN ale Babiš neodpověděl.

Zákon o rodinném podnikání by podpořili i sociální demokraté. „Diskusi o tom bych se vůbec nebránil. Už proto, že v řadě evropských zemích jsou práva a povinnosti rodinného podniku definovány zcela přesně a dle současného trendu podíl těchto firem na chodu ekonomiky roste, a to i u nás,“ říká šéf poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.

A třeba KSČM sice podporovat menší české firmy chce, ale na tom, zda půjde o rodinné podniky, jim nesejde. Podpora se najde i ve vládním resortu, pod nějž tato problematika spadá. „Ministerstvo podpoří aktivity vedoucí k přesnějšímu vydefinování rodinného podnikání,“ potvrdil mluvčí ministra průmyslu a obchodu František Kotrba.

Zavést legislativní definici rodinného podniku ostatně doporučuje i Evropský hospodářský a sociálního výbor, a to ve všech členských státech. Činí tak na základě vlastní studie, podle níž rodinné podniky představují více než 60 procent všech malých i velkých společností v Evropě a poskytují pracovní místa až pro polovinu všech zaměstnanců.

Data, marketing a dotace

Možností, jak ukotvení rodinného podnikání v zákoně využít, se nabízí hned několik. „Začal by se konečně přesně sledovat vliv rodinných firem na ekonomiku. Ve světě rodinné firmy sehrávají velkou roli. Ve státech, kde jsou rodinné firmy silně etablované, tedy v USA, v Německu či v Itálii, se ukazuje, že rodinné firmy mají delší životní cyklus a jsou odolnější i v krizích,“ zdůrazňuje Havlíček.

Označení by mělo i marketingové využití podobně, jako se dnes využívá například značka kvality potravin Klasa. „Chtěli bychom rodinné firmy certifikovat. Taková firma by pak mohla mít logo i certifikát,“ plánuje šéf AMSP. A dodává, že zákazníci rodinným firmám více věří právě proto, že jsou stabilnější.

„Určitě by na to slyšeli. Obecně si lidé vždy chtějí k něčemu přiřadit něco lidského. Mnohem snáze si uděláte vztah k člověku než k firmě. Když lidé uvidí, že za tím stojí konkrétní rodina, tak k tomu budou mít rozhodně vřelejší vztah než k bezejmennému podniku,“ vysvětluje odborník na reklamu Robert Němec.

Samostatnou kapitolou je pak možnost finančního zvýhodnění rodinného byznysu. „Důvodem je vytvořit rodinným firmám podporu. Podpora může být jako jinde ve světě investičního či daňového charakteru,“ navrhuje šéf podnikatelské asociace.

„Pokud by existovala zákonná definice a nějaké daňové výhody, je otázkou, jestli by nešlo jen o další výjimku v systému, která by mohla být zneužita,“ varuje ale před neplánovanými dopady nové legislativy Robert Bezecný, daňový poradce z firmy Deloitte.

Slováci mají shodný cíl

Stejnou definici rodinného podnikání, jakou prosazuje česká podnikatelská asociace, by rádi uzákonili i na sousedním Slovensku. „Ano, chceme ji zavést. Základem pro nás ale je přizpůsobit naši současnou legislativu rodinnému podnikání,“ říká Vladimír Sirotka, prezident Slovenské asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Na Slovensku si totiž některé zákony protiřečí. „Například můžete podle zákoníku práce zaměstnávat manželku, ta je ale v závislé činnosti, a je tak v podřízeném postavení. To je ale v rozporu s naším zákonem o rodině, kdy mezi manželi nemohou vzniknout nevyvážené ekonomické vztahy,“ vysvětluje Sirotka. Další nesoulad může vzniknout například, když podnikatel rozhoduje, které z dětí firmu převezme. To může být zase v kolizi s dědickým právem.

Slováci by rovněž chtěli, aby vedle daní z příjmů fyzických a právnických osob vznikala ještě třetí kategorie pro rodinné firmy. „Podle nás by měla být i daň z příjmu pro rodinné firmy. Rodinný podnik je sice v postavení právnické osoby, ale má jiný režim,“ uzavírá Sirotka s tím, že vše musí přijít postupně. Začít se musí zakotvením rodinného byznysu do zákona.