Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Rodí se Prezidentská knihovna Václava Klause

  19:25

U zrodu projektu stojí Karel Muzikář st., sídlo by měla pronajmout Praha, otázka financování je zatím otevřená. Klaus dosud neřekl ano.

Václav Klaus a Karel Muzikář spolupracují a navzájem se podporují od poloviny 90. let. foto: Česká pozice

V České republice se rodí nová tradice prezidentských knihoven. Václav Havel má svoji knihovnu již šest let, nyní se chystá projekt Prezidentské knihovny Václava Klause. U kolébky myšlenky stojí Karel Muzikář st., dlouholetý přítel Václava Klause a zakladatel společnosti Comenius, která každý rok organizuje soutěž „Českých 100 nejlepších“ firem.

Nejprve má vzniknout Centrum pro dokumentaci ekonomických úspěchů„Iniciativa k vytvoření knihovny Václava Klause se sice rozbíhá už nyní. Od roku 2011 se soustředí na urychlené zřízení Centra pro dokumentaci ekonomických úspěchů (CDEÚ),“ řekl ČESKÉ POZICI Karel Muzikář st. s tím, že jde o pracovní název. Vzorem pro tento projekt jsou podle něj Spojené státy (stejně jako pro projekt Havlovy knihovny), kde mají takové instituce největší tradici. „Integrovanou součástí zmíněného dokumentačního centra by pak měla být i Prezidentská knihovna Václava Klause,“ dodal Muzikář. Budovu, kde by mělo CDEÚ a později i knihovna sídlo, by pro tento účel měla pronajmout Praha. Muzikář již na toto téma jednal s novým pražským primátorem Bohuslavem Svobodou. „Panu primátorovi se náš projekt líbí a přislíbil nám pomoc,“ řekl ČESKÉ POZICI Muzikář.

Pan prezident se usmíval

Zakladatel společnosti Comenius prozradil svůj plán – za přítomnosti prezidenta Václava Klause – asi čtyřem stovkám byznysmenů a politiků na slavnostním udělení cen Českých 100 nejlepších 26. listopadu na Pražském hradě. Klaus se po skončení projevu usmíval, ale zatím nijak konkrétně nereagoval. Ani prezidentův mluvčí Radim Ochvat nechtěl dotaz ČESKÉ POZICE komentovat. „Jedná se o nabídku pro pana prezidenta, který ještě dosud neřekl ani ano, ani ne,“ tvrdí Muzikář.

Na Hradě hovořil Muzikář o projektu jako o „tajném experimentu“. „Mladí lidé, jako třeba já, pan prezident a další, se musí dívat dopředu. Není možné se zastavit a ustrnout. Přemýšlel jsem, co v roce 2010 na 15. výročí akce Českých 100 nejlepších, přinést nového. A napadlo mě, že bychom tuto soutěž ještě vylepšili trvalým zafixováním těchto úspěchů přímo v Centru pro dokumentaci ekonomických úspěchů. Můžeme-li mít archiv bezpečnostních složek a úřad dokumentující dobu komunismu, myslím si, že bychom měli mít i instituci, která se bude zabývat hrdostí nad ekonomickými úspěchy našich firem. Podnikatelů, kteří postavili v České republice byznys z ničeho, a dosáhli něco hodnotného, není vůbec málo.  A já bych chtěl, aby se nemuseli svojí prací chlubit oni sami, ale aby na ně byla hrdá a jejich úspěchy zdokumentovala profesionální instituce. A nedílnou součástí tohoto centra by byla, až řekne pan prezident Klaus ano, prezidentská knihovna,“ pronesl Muzikář.

Poté, co Muzikář dokončil projev, nastala pikantní situace. Když se z pódia vracel na místo, usednul hned vedle Michaely Maláčové, jejíž manžel, miliardář Zdeněk Bakala, stojí v čele správní rady Knihovny Václava Havla. Bakala letos v srpnu koupil impozantní – původně renesanční – dům na Loretánském náměstí v Praze na Hradčanech. Budova má být definitivním sídlem Havlovy knihovny. Není těžké domyslet, o čem si asi tu noc manželé Bakalovi povídali...

Na české poměry extrémně velkorysý mecenáš typu Bakaly se u kolébky Prezidentské knihovny Václava Klause zatím neobjevil. O tom, kolik by stál provoz centra a poté i knihovny, Muzikář zatím nechtěl hovořit. Počítá ale s podporou úspěšných českých firem a podnikatelů.

Jak pochodí Peter Kovarčík

Jenže Muzikář není jediným, kdo projekt knihovny prezidentovi Klausovi nabízí. Podle informací ČESKÉ POZICE Klausův dlouholetý přítel a kontroverzní podnikatel Peter Kovarčík dokonce shání pro „svoji“ knihovnu sponzorské peníze v řádu desítek milionů korun. Již oslovil vedoucí manažery velkých společností, například UniCredit Bank, ČEZ a další. Jenže zatím údajně bez jakéhokoli příslibu pomoci. „Myšlenka založit knihovnu pro každého českého prezidenta je dobrá a hodná podpory. Není však jedno, kdo tyto peníze shání,“ řekl ČESKÉ POZICI nejmenovaný manažer podniku, který Kovarčík oslovil. ČESKÁ POZICE žádala Petera Kovarčíka o rozhovor, tuto možnost odmítl.

Otázka je, na čí projekt nakonec prezident kývne. Je však jasné, že Klaus by na něco takového slyšel, ať by v tom byl kdokoli. Je to součást jeho věčného souboje s Havlem. A Kovarčík, který Václava Kaluse dobře zná, jde na věc chytře. Zdá se však, že tohoto odborníka na sportovní marketing Karel Muzikář st. předběhl; jeho kredit mezi českými podnikateli je nesrovnatelně větší než Kovarčíkův.

Prezidentská tradice

Knihovna Václava Havla vznikla v roce 2004 rovněž po vzoru prezidentských knihoven v USA. Je jedinou institucí svého druhu v Evropě. Dnes již obsahuje celé jeho dílo, divadelní hry, eseje, projevy a další texty Václava Havla. Postupně se přidávají materiály dokumentující Havlův život, například fotografie, korespondence, zvukové záznamy a videa. Instituce má webové stránky a buduje digitální archiv. Ředitelem knihovny je literární kritik Martin C. Putna.

Kromě několika výjimek, jsou američtí prezidenti ve své knihovně dokonce pohřbeniPrezidentské knihovny v USA fungují jako systém tvořený celkem 13 knihovnami, který je centrálně spravován institucí National Archives and Records Administration (NARA), formálně založenou v roce 1939. Knihovny shromažďují dokumenty, předměty, dary, ocenění, fotografie, filmové i zvukové záznamy, propagační materiály, zkrátka vše, co nějakým způsobem dokumentuje práci daného prezidenta, ale i jeho dobu a společenské a politické prostředí. Slouží především, jako archivy, ale poskytují veřejnosti služby daleko širší, především stálou muzejní expozici a obvykle bohatý doprovodný program.

Ve Spojených státech existuje také několik prezidentských knihoven, které do systému nepatří a jsou spravovány jednotlivými státy federace, především těmi, z nichž konkrétní prezident pocházel, vrátil se tam a měl k danému státu mimořádné vazby (jde o prezidenty jako McKinley, Hayes, Coolidge, Lincoln nebo Wilson).

Celkem prezidentské knihovny spravují přes 400 milionů stran textů, téměř deset milionů fotografií, pět tisíc kilometrů filmových pásů, 100 tisíc hodin audio záznamů a téměř půl milionu exponátů. A pozor, kromě několika výjimek jsou prezidenti ve své knihovně dokonce i pohřbeni.

Autor: