Nebyl bych takový pesimista, povídá u lehkého letního oběda manažer jedné z největších světových konzultačních společností a jeho spolustolovníci poněkud překvapeně zvedají oči od biosalátů, wrapů s biomasem či jarních závitků. Byl to právě on, kdo se svými lidmi rozpoutal závody analytiků v temných věštbách, kolik lidí pošlou roboti a umělá inteligence na dlažbu.
Michael Chui z výzkumné větve globálního poradenského kolosu McKinsey jako jeden z prvních se svými lidmi skutečně začal počítat dopady automatizace lidské práce. Teď se ale v příjemném červencovém dni ve vyhlášeném coloradském letovisku Aspen snaží svým spolustolovníkům vysvětlit, že nebude tak zle. Kolem něho zvědavě přežvykují převážně američtí byznysmeni, poradci politiků, rentiéři i dva novináři, z nichž jen jeden píše pro New York Times.
Náhrada dělníků
„Polovina světové pracovní síly může být nahrazena technologií, kterou máme už dnes,“ varuje Chui. Čísla, která jeho tým zveřejnil v září, jsou ohromující. Celkem 478 miliard z 749 miliard pracovních hodin ve výrobě, tedy téměř tři čtvrtiny, se dají nahradit. To představuje 236 milionů pracovních míst. Na špičce oborů je zemědělství, jednoduchá výroba oblečení a doprava, naopak nejhůře nahraditelní jsou lidé ve zdravotnictví, managementu a vzdělávání. Kde se v něm tedy bere ten optimismus?
Také v českém průmyslu, kde na linkách nahrazují dělníky roboti a inženýři. V jakém poměru, rozhoduje především, nakolik byla výroba dosud ruční. V případě automatizovaných strojů je poměr dokonce jedna ku jedné, jinde zase roste produkce. |
„Bude dost práce pro všechny, a to díky rostoucí poptávce, a tedy rozsahu výroby,“ vysvětluje Chui. „Roboti sice zničí pracovní místa, ale ta, která jsou už dnes v podstatě zbytečná, ne práci samotnou,“ pokračuje s tím, že přesně to jsme viděli i v minulosti. A přesně to samé je také vidět i v českém průmyslu, kde na linkách nahrazují dělníky roboti a inženýři. V jakém poměru, rozhoduje především, nakolik byla výroba dosud ruční. V případě automatizovaných strojů je poměr dokonce jedna ku jedné, jinde zase roste produkce.
„Dřív jsem měl deset lidí na jedné lince, nyní mám dva na pěti linkách,“ popisuje jeden z provozních manažerů v českém automotive. Digitalizace průmyslu je dnes velký byznys pro dodavatele, jako je Siemens, ABB, nebo Seeburger. „Lidé se přesunou k lépe placeným a kvalifikovaným pozicím,“ potvrzuje Michael Chui zkušenost, která je už vidět i v českých firmách. A v optimistickém pohledu nejsou analytici sami.
Stejná potřeba lidské práce
„Nepřekvapilo by mě, pokud se 50 procent současných povolání zásadně změní nebo zmizí. Doufejme ale, že současně vznikne stejné množství,“ říká Erik Brynjolfsson, který do Aspenu přijel i s kolegou Andrewem McAfeem, spoluatorem vlivného bestselleru Druhý věk strojů. Podobně je na tom i legenda technologické publicistiky Tim O’Reilly: „Umělá inteligence vytvoří úplně novou ekonomickou aktivitu,“ prohlašuje.
Výsledek výpočtů německých ekonomů v čele s profesorem Wolfgangem Dauthem z univerzity ve Wurzburgu, kteří se inspirovali u amerických kolegů, je jasný – roboti jsou schopní přímo nahradit lidské ruce za stejných nebo nižších nákladů, ale zároveň při stejné potřebě lidské práce. Jednoduše proto, že jejich nasazení vytváří místa jinde. |
„Nápady jako základní nepodmíněný příjem řeší špatnou otázku. Bude dost práce pro všechny, jak lidi, tak i roboty, a budeme nutně potřebovat všechny, aby se zapojili, nikdo nezůstane stranou,“ dodává Chui. V sousedním Německu, které je jako velký bratříček našeho prosperujícícho autolandu přece jen trochu napřed, už přímo spočítali, jaký má dopad postupující robotizace na pracovní místa. Takzvaný Průmysl 4.0 totiž není nic nového, naopak jde pro podniky už o léta trvající proměnu. Robotizace je přitom v Německu možná nejdál na světě, převyšuje USA i většinu asijských zemí.
Nejviditelnější je to v automobilovém průmyslu, uplatnění ale našli i třeba při výrobě nábytku či v chemické výrobě. Výsledek výpočtů německých ekonomů v čele s profesorem Wolfgangem Dauthem z univerzity ve Wurzburgu, kteří se inspirovali u amerických kolegů, je přitom jasný – roboti jsou schopní přímo nahradit lidské ruce za stejných nebo nižších nákladů, ale zároveň při stejné potřebě lidské práce. Jednoduše proto, že jejich nasazení vytváří místa jinde.
Kentauři
Podobnou zkušenost mají i manažeři firem v českém autolandu. Převážně se shodují, že se hledá rovnováha mezi automatizací a pracovní silou. „Uměli bychom lidi ve výrobě úplně nahradit už dnes, ale bylo by to zbytečně drahé,“ vysvětlují. Ačkoliv roboti celkově neměli negativní dopad na zaměstnanost v Německu, měli výrazný dopad na pracovní místa v průmyslu. Jeden robot v průměru nahradil dva dělníky. To ale plně nahrazují nová místa v souvisejících oblastech.
Spolupráci lidí a robotů popisuje další z legend IT, zakladatel magazínu Wired, který zblízka sledoval vznik Silicon Valley: Budoucnost jsou takzvaní kolaborativní roboti spolupracující s člověkem, dohromady se jim říká kentauři |
A co víc, ekonomové z předních německých univerzit si všimli, že ti dělníci, kteří se dostali přímo do kontaktu s mechanickou prací, měli mnohem vyšší šanci udržet si místo. Příkladem může být americký gigant Amazon, o kterém se v Česku tolik mluví v souvislosti s montovnami. V obřím skladu v Dobrovízi zaměstnává tisíce lidí a podle loňského vyjádření zatím neplánuje nahradit české zaměstnance mechanickými pažemi. V zahraničí s tím ale už začíná.
Například ve svých amerických skladech převádí lidi ze skládání zboží do žlutých přihrádek, jak to v unikátní reportáži popsal loni před Vánocemi reportér LN, na dohlížení na roboty. Kteří dělají to samé. Ti se přitom necítí nijak špatně, právě naopak – namísto rutinní práce dohlížejí na jeden i více strojů a rozhodně se nenudí.
Spolupráci lidí a robotů popisuje další z legend IT, zakladatel magazínu Wired, který zblízka sledoval vznik Silicon Valley. „Budoucnost jsou takzvaní kolaborativní roboti spolupracující s člověkem, dohromady se jim říká kentauři,“ prohlásil na jaře na budapešťském festivalu budoucnosti Brain Bar.
Flexibilnější nová generace
Podle Brynjolfssona nejsou roboti dobří ve třech oblastech – kreativní, tvůrčí práci, mezilidské komunikaci a také některých manuálních úkonech, jako je uklízení stolu v restauraci. Nová generace robotů bude ale mnohem flexibilnější a schopná se nechat „vytrénovat“ od lidských zaměstnanců. Nejde ale jen o průmysl, šéf Deutsche Bank John Cryan nedávno prohlásil, že „velké množství míst ve finanční sféře nahradí automatizace“.
Roboti nejsou dobří ve třech oblastech – kreativní, tvůrčí práci, mezilidské komunikaci a také některých manuálních úkonech, jako je uklízení stolu v restauraci. Nová generace robotů bude ale mnohem flexibilnější a schopná se nechat „vytrénovat“ od lidských zaměstnanců. |
Podle něho už dnes spousta jeho kolegů pracuje doslova „jako roboti“ na jednoduchých opakujících se úkonech a musejí se připravit, že je začnou nahrazovat skuteční roboti v podobě počítačových programů, chatbotů a obecně především umělé inteligence. V případě právě Deutsche Bank její hlava mluví přímo o šesti tisících pracovních míst. „Pravdou je, že nepotřebujeme tolik lidí. V naší bance se dnes mnozí lidé chovají jako roboti a naopak do budoucna se budou roboti chovat jako lidé,“ ujistil.
Dopad na pracovní místa v globálních skupinách bude především v méně rozvinutých zemích, podobně jako u levné práce v průmyslu. Dodnes je nejlevnější cestou, jak převádět dokumenty na text v počítačové podobě, jejich poslání do IT center v Indii nebo právě východní Asii. Kde je v nákladech pár centů, ručně přepíší.
Kvalifikovaní versus nekvalifikovaní
Jedním ze zásadních dopadů robotizace průmyslu a služeb bude pravděpodobně rozvírání nůžek mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými zaměstnanci. Zatímco první z jejich nasazení i podle německých ekonomů získávají, středně a méně vzdělaní naopak výrazněji ztrácejí. „Nejhorší změna může potkat středně a méně vydělávající,“ potvrzuje Chui. Ten, kdo se bude ochoten rekvalifikovat a učit nové dovednosti, stát se z operátora seřizovačem, se může těšit i na vyšší plat. To je velká šance i pro Česko, které je dosud pověstné levnou, ale kvalifikovanou pracovní silou.
Jedním ze zásadních dopadů robotizace průmyslu a služeb bude pravděpodobně rozvírání nůžek mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými zaměstnanci. Zatímco první z jejich nasazení i podle německých ekonomů získávají, středně a méně vzdělaní naopak výrazněji ztrácejí. |
Mýtus rovnosti v českých platech přitom už letos na jaře na základě dat Eurostatu zbořili čeští statistici. Odstup manažerských platů v Česku je nad průměrem EU a české platy v průměru jsou oproti unijnímu o více než třetinu nižší, dosahují pak jen přibližně pětinu švýcarských, nebo přes čtvrtinu švédských, donedávna měly navíc velmi zamrzlý růst. Takzvanou pracující chudobu u nás tvoří skoro pětina zaměstnanců, nejhůře placení pomocní dělníci, prodavači a nekvalifikovaná povolání ve službách.
Přitom ekonomický potenciál máme na úrovni velkých států, jako je Itálie či Španělsko. Automatizace nám tak může naopak pomoci rozdíly dorovnat. Zásadní impuls může přinést robotizace pro ekonomický růst, ale podle německých ekonomů to má ještě jeden aspekt. Nejvíce z nové přidané hodnoty získávají vlastníci kapitálu, a tedy i robotů.
Práce hraje klíčovou roli v ekonomice a politice 150 let od publikace Das Kapital v roce 1867. Změny a zásadní posuny na pracovním trhu ji mohou znovu dostat na politickou mapu jako středobod zájmu. Hledá se proto kapitalismus 21. století, který odměňuje práci, pohání inovace a vytváří rovnováhu mezi podnikateli a zaměstnanci. Živými i mechanickými.
