Lidovky.cz

Riziko úspor: ořezaná britská armáda nestačí na Kaddáfího

Afghánistán

  19:38

Libyjská mise ukazuje, že razantní škrty v ozbrojených složkách, k nimž přistoupil kabinet Davida Camerona, musejí být přehodnoceny.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, britský ministr William Hague a premiér David Cameron debatovali na konci března v Londýně, jak se vypořádat s Muammarem Kaddáfím. Ukazuje se, že drastické škrty v britské armádě i snižování výdajů na obranu v členských zemích aliance mají výrazně negativní vliv na průběh operace v Libyi, kde Kadáfího režim stále odolává. foto: REUTERSČeská pozice

Loni v říjnu britská vláda v rámci celkových škrtů představila plán výrazných úspor v obraně. Ambiciózní projekt, jenž měl podle slov premiéra Davida Camerona vést především k modernizaci a větší efektivnosti britské armády, se již začal naplňovat. Jenže vojenská operace proti libyjskému diktátorovi Muammaru Kaddáfímu ukazuje, že redukční dieta ozbrojených složek může být velmi špatný krok. Podle článku, jejž 19. dubna publikoval konzervativní think tank Heritage Foundation, musejí Britové výdaje na obranu opět rychle zvýšit, hodlá-li země ještě někdy vést vojenskou kampaň podobnou libyjské.

Autoři Theodore Bromund a Nile Gardiner uznávají, že Británie nemůže hrát roli světové velmoci, když její ekonomika zkrachuje. Na druhou stranu výdaje na obranu nezpůsobily zásadní otřesy ostrovního hospodářství a peníze, které kabinet armádě vzal, jsou nyní v Libyi akutně potřeba. Válku v Libyi nemohou Britové vést za současných podmínek, prostředky se naopak musejí významně navýšit. Autoři apelují na to, aby vláda odmítla obranné škrty bez seriozní strategické analýzy, škrty, jež jsou motivovány pouze touhou snižovat výdaje bez ohledu na nebezpečí, které v současném světě hrozí.

Dodrží závazek, ale armáda trpí

Britové i nadále dodrží alianční závazek dvou procent HDP vyčleněných na ozbrojené síly do roku 2015

Změny v britských ozbrojených složkách popisuje materiál nazvaný Strategic Defence and Security Review (SDSR), o jehož vypracování po loňských květnových volbách rozhodl kabinet premiéra Davida Camerona. Publikován byl v říjnu. Na základě SDSR poté premiér ozřejmil budoucnost ozbrojených sil Jejího Veličenstva. Zeštíhlit by měly o zhruba 42 tisíc lidí a z obranného rozpočtu ve výši 37 miliard liber se musí ročně ušetřit 2,6 miliardy. Co to v praxi znamená?

Do roku 2015 bude muset mimo jiné pozemní armádu v rámci její restrukturalizace opustit sedm tisíc vojáků, z královského letectva a námořnictva má odejít shodně po pěti tisících lidech. Úspory se dotknou také britské vojenské přítomnosti v zahraničí. Kromě již chystaného návratu vojáků z Afghánistánu v nejbližších letech se Cameron výslovně zmínil o zrušení posádek v Německu, a to do roku 2020.

Rozpočtové škrty se dotkly provozu ozbrojených sil natolik, že bylo nutné vyřadit z provozu například jednu ze dvou stárnoucích letadlových lodí HMS Ark Royal (vyřazena 11. března), jimiž Británie disponuje, a čtyři z 23 bitevních lodí. Na vrakoviště zamíří i část stíhacího letectva; končí například letouny typu Harrier schopné kolmého startu, které sloužily 40 let. Množství tanků, děl a další těžké techniky se podle představ vlády má celkově snížit o 40 procent.

Britové, na rozdíl od mnoha jiných členů NATO, přitom i nadále dodrží alianční závazek dvou procent HDP vyčleněných na ozbrojené síly do roku 2015 (v roce 2010 činily jejich výdaje na obranu 2,7 procenta HDP).

Konvenční válka pořád existuje

Autoři článku tvrdí, že ještě před začátkem operace v Libyi byly závěry materiálu SDSR chybné. Většina zemí NATO snižuje náklady na obranu a prohlašuje, že hodlá více spolupracovat s ostatními členy, aby se tyto výpadky „zacelily“. To je však absurdní: škrty všude kolem nemohou vytvořit lepší bezpečnost.

Britský důraz na nekonvenční válku brzy způsobí, že armáda Jejího Veličenstva bude zcela nepřipravená na „konvenční“ nepřátele.

Zpochybňují i fakt, že pouze nekonvenční války, jako je například ta v Afghánistánu, představují budoucnost válečných konfliktů. Jistě, afghánská válka je důležitým typem současné války, ale určitě nebude jediným, v němž se někdy Británie a NATO ocitnou. Britský důraz na nekonvenční válku brzy způsobí, že země bude zcela nepřipravená na „konvenční“ nepřátele.

Nečekaně rychle se tento problém ukázal právě v Libyi. NATO zde bojuje ze vzduchu a nejjednodušší způsob jak zajistit bezletovou zónu je použít letouny startující z letadlových lodí ve Středozemním moři. Avšak Britové dali do šrotu stíhačky Harrier a zakonzervovali letadlovou loď HMS Ark Roal, takže nad Libyi létají složitě z jižní Itálie. Navíc počet funkčních strojů, které tam mají k dispozici, je tristní: pouhých 16 letounů Tornado GR4. Dalším problémem je například nedostatek munice. Členské státy aliance – až na USA – prostě šetří na nepravém místě.

Ale to nejdůležitější: operace v Libyi je přesně ten typ konfliktu, o němž Strategic Defence and Security Review tvrdí, že není pravděpodobný. Je to hi-tech válka vedená ze vzduchu proti režimu s konvenční armádou. Který vyžaduje ozbrojené složky, o nichž Britové rozhodli, že jsou zbytečné. Závěry SDSR byly od počátku mylné a válka v Libyi jen demonstruje, že kritika byla na místě, konstatují Bromund a Gardiner.

Co je podle nich nutné udělat? USA nesmějí začít snižovat vojenské výdaje a Británie by je měla opět navýšit. A to do konce volebního období na úroveň roku 1996, kdy činily 2,9 procenta HDP, a v následujících letech je ještě zvyšovat. Na operace v Libyi to mít vliv nebude, ale budoucí krize již nesmějí zastihnout Velkou Británii (a NATO) nepřipravenou k podobně náročným misím.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.