Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Rezignací na volby Bursík vrátil všechny šance zeleným

  13:11

Šéfovi nové strany LES došlo, že bez programu a straníků nelze ve volbách uspět. Mimoděk tím vyburcoval ospalé zelené.

foto: © montáž ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, foto ČTKČeská pozice

KOMENTÁŘ Čestmíra Klose / Skončily nikam nevedoucí úvahy, zda vznik druhé politické strany s výrazně environmentálním směřováním zájem ekologicky smýšlejících voličů rozdrobí, nebo posílí. Do voleb vstupuje jen Strana zelených, zatímco Liberální ekologická strana (LES) se z rozhodnutí zakládajícího petičního výboru odebrala „budovat personální i myšlenkovou základnu“ s vidinou své účasti v evropských, senátních a dalších volbách.

Personální oslabení Strany zelených se navzdory předpokladům nedostavilo. Po Martinu Bursíkovi odešlo 28 členů a 31 jiných přišlo. Vývoj nepřitakává ani Bursíkovým obavám, že další směřování zelených vezme výrazně levý kurz. Podle neoficiálních informací z nitra strany se zelení po jeho odchodu naopak semkli kolem politického středu a levicové křídlo mělo při sestavování kandidátek problémy.

Heslo „nejsme ani praví, ani leví, jsme zelení“ v posledních dnech sice utrpělo politickou polarizací uvnitř strany, ale navenek by se nejspíš nemuselo měnit, jestliže strana bude dodržovat environmentální, sociální i hospodářskou, zejména energetickou politiku, známou i z mnohem silnějších zelených stran v zahraničí.

Rozkol v zelené politice zrodem liberální ekologické strany, která se stylizuje do pravého středu, každopádně nenastal. Tyto volby se však naposledy otvírají jedinému ekologicky zaměřenému projektu Strany zelených. Kdyby se zeleným nepodařilo získat víc než pět procent voličských hlasů, byla by to pro ně velká prohra. Po volbách se nepochybně rozhoří rivalita s Bursíkovým „Lesem“ a mít či nemít poslance, kteří mohou do lecčeho mluvit, je pořádný rozdíl.

Jaké ekologické politiky se nadát

Propast mezi oběma stranami bude nejen v politické orientaci.

  • Zakladatelé strany LES – vedle Bursíka Matěj Hollan, Ladislav Miko, Ivan Rynda a Olga Sommerová – usilují o vybudování stabilní liberálně orientované ekologické strany.
  • Naproti tomu zelení se takto úzce založenému konceptu do budoucna vší silou brání. Zelená politika má sice dál zůstat leitmotivem Strany zelených, nicméně ta se bude snažit setřást pověst úzce zaměřené ekologické strany a věnovat se mnohem širší politice. Zelení dbají na to, by jim z programu nevypadly bolesti občanů, jako je zadlužení obyvatel, vysoké náklady za energie, lichva. Chtějí oživit hospodářství, zavést jednotnou jízdenku pro všechny spoje, spustit aktivní politiku zaměstnanosti. A především víc otevřít úřady občanům a potlačovat korupci.

Volební program zelení zveřejní po sobotní konferenci. I LES, přestože do voleb nepůjde, bude muset co nejdříve sdělit národu konkrétní směřování, nechce-li zapadnout v předvolebním ryku ostatních politických stran.

V započatém politickém klání bez zveřejněných programů teoreticky může překvapit i „třetí ekologická síla“ – politická strana, která vyrukuje se silným akcentem na životní prostředí. To bylo až dosud u většiny politických stran na posledním místě. A podle toho také v nedávné době dopadaly ekologické zákony pod patronací ministrů a náměstků ze stran, které dobrý ekologický program neměly.

Po krátké epizodě, kdy byli zelení ve vládě, moc příležitostí prosazovat zelený program nebyloTakový stav byl v naprostém protikladu s názorem „otců zakladatelů“ české ekologické politiky z přelomu osmdesátých a devadesátých let. Pánové Josef Vavroušek, Ivan Dejmal a Bedřich Moldan byli tehdy přesvědčeni, že moderní ekologická politika se bude prosazovat napříč politickým spektrem a že každá slušná strana bude mít ve svém středu silnou skupinu politiků, která bude v zájmu přírody a občanů prosazovat ekologické přístupy. Jak velice se mýlili. Nenastala však doba tohle změnit?

Avšak i naděje, že v české politice budeme mít alespoň dva ekologicky připravené subjekty, se na čas odkládá. LES bude mít šanci promlouvat jen z mimoparlamentních pozic, u zelených se uvidí. Po krátké epizodě, kdy byli zelení dokonce ve vládě, která se ale promítla víc rozkoly než úžasnými výsledky typu Zelené úsporám, moc příležitostí prosazovat zelený program nebylo. Proto jsou volby pro zelenou politiku tak důležité.

Víc než o osoby jde o patronát nad ekologickými programy.

Je spolupráce možná?

Pražská představitelka Strany zelených Petra Kolínská si přeje, aby se Martin Bursík co nejdříve vrátil do veřejného života: „Tato země potřebuje odborně zdatné a poctivé politiky bez ohledu na pravolevé preference.“ Ale zároveň je přesvědčena, že jeho odchod ze Strany zelených je logickým vyústěním několik let trvajících demokratických diskusí uvnitř strany. „Bursík Straně zelených hodně dal, ale také vzal. Nejpozději po volebním debaklu v roce 2010 bylo zřejmé, že jeho koncept českých zelených je passé,“ hodnotí Kolínská a vyvrací jím uvedené důvody rozchodu: „Spolupráci s komunisty nebo zemanovci nechystáme a Dana Kuchtová je slušná ženská. Její podíl na úspěchu strany v roce 2006 a uklidnění vnitrostranických poměrů po roce 2010 je zásadní,“ tvrdí Kolínská.

Uspěchaným založením strany si Bursík možná trochu šlapal po štěstí. Zelení s ním počítali do senátních voleb a pro takovou funkci by prý měl šanci získat podporu i vnitrostranických kritiků.

Až do voleb bude ve vzduchu viset otázka – podpoří stoupenci liberální strany, která rezignovala na volby, svou zelenou sestru?Při zakládání strany na poslední chvíli spoléhal Bursík na půl úst předem domluvenou spolupráci s KDU-ČSL, ale lidovecké orgány to zatrhly. Bez pomoci léta zavedené strany, jež má předpoklad vrátit se alespoň s několika poslanci do sněmovny, se sotva upečený LES ocitl bez členské základny, bez voličů i bez spolehlivé opory. Přestože podle zprávy petičního výboru podpořilo založení strany LES během nemnoha dní několik tisíc lidí, na odstartování kampaně by to nestačilo.

Mezi novými příznivci jsou i bývalí zelení, kteří se se stranou v minulosti rozešli. A tak až do voleb bude ve vzduchu viset otázka – podpoří stoupenci liberální strany, která rezignovala na volby, svou zelenou sestru, nebo naopak svými hlasy posílí protivníky svého ekologického rivala?