Kolemjdoucího zaujme především „díra“ uprostřed budovy. Architektonicky originální dům v lukrativní části na Kavčích horách nabízí bydlení s výhledem na hlavní město a především Pražský hrad. Však také zájemci o luxusní byty při nákupu museli sáhnout hluboko do kapsy, ceny se vyšplhaly až k dvaceti milionům.
V současnosti je však Rezidence Kavčí Hory jádrem ostrého soudního sporu v bitvě o dědictví zesnulého uhlobarona Luboše Měkoty.
Role Credit Suisse
Někdejší bagrista a odborář vydělal miliardy korun při privatizaci Mostecké uhelné společnosti, kvůli které byl v minulosti prověřován českou a švýcarskou policií. Vzhledem k vyšetřování bylo pro Měkotu poměrně obtížné najít způsob, jak své peníze investovat. Jedna z největších světových bank – švýcarská Credit Suisse – pro Měkotu vymyslela důmyslný penězovod z Panamy a Britských Panenských ostrovů.
Měkota měl své peníze zaparkované v offshorových firmách. Odtud finance skrytě putovaly do Credit Suisse, která jim poskytla „novou tvář“ |
Měkota měl své peníze zaparkované v offshorových firmách. Odtud finance skrytě putovaly do Credit Suisse, která jim poskytla „novou tvář“: staly se oficiální půjčkou od renomované švýcarské banky. Úvěr putoval do firem, které je investovaly do projektů. A to je příklad i divokého příběhu kolem firmy, které patří „barák s dírou“ a za kterou stál skrytě právě Měkota.
„Luboš Měkota byl velmi významným klientem Credit Suisse s ohledem na objem uložených prostředků. On ve výši zhruba čtyř miliard, já přibližně 22 milionů korun. Z toho důvodu jsme mohli využívat prémiových služeb správy aktiv Credit Suisse. Mohli jsme levně a anonymně poskytovat své prostředky do různých projektů po světě,“ popsal ČESKÁ POZICE spolupráci s bankou někdejší Měkotův obchodní spolupracovník a dnes správce dědického řízení Petr Žižka. Teď Credit Suisse hraje klíčovou roli v insolvenčním řízení s majiteli Rezidence Kavčí Hory.
Geneze případu
Historie inkriminovaného případu se začala psát v roce 2005. Lidé kolem bankéře Camilluse Braxatora, který nechvalně proslul v kauze vytunelovaných švýcarských kont podnikatele Petra Macha, vybudovali v Credit Suisse pro Měkotu strukturu, díky které mohl bezstarostně investovat do různých projektů.
Uzlovými body, odkud peníze do banky tekly, byly panamská firma Edwards Consulting Corp. či Seacombe Estate z Britských Panenských ostrovů. |
Uzlovými body, odkud peníze do banky tekly, byly panamská firma Edwards Consulting Corp. či Seacombe Estate z Britských Panenských ostrovů. Bezmála půl miliardy takto do České republiky přiteklo do nákupu s modrým mákem a do společnosti Rezidence Kavčí Hory, dříve známé jako Mlynářka centrum.
Podle notářsky ověřeného zápisu jednatelky firmy Edwards Vanessy Payetové (ČESKÁ POZICE jej má k dispozici) doputovalo v letech 2006 a 2007 přes uvedený penězovod do Rezidence zhruba 300 milionů korun. Peníze, které poskytla Credit Suisse, měla banka kryté zástavami karibských schránek, v nichž ležely Měkotovy stamiliony.
Písek do zaběhnutého soukolí skrytého financování nasypala Měkotova smrt v roce 2013. Co za jeho života fungovalo, po jeho skonu způsobilo problémy dědicům uhlobaronova majetku.
„Po Lubošově smrti se mnou banka přestala komunikovat, odřízla mně i dědičce přístup k našim účtům (Edwards a Seacombe), a jak se nám podařilo prokázat – a co banka nakonec uznala –,z mých prostředků se uspokojila zcela v souladu s původní strukturou financování. Není důvod pochybovat, že jakmile se nám podaří získat další důkazy o nakládání Credit Suisse s prostředky dědičky, bude muset tato banka přiznat barvu,“ dodal Petr Žižka, někdejší obchodní partner zesnulého Měkoty a zároveň hlavní aktér dědického řízení po miliardáři.
Insolvenční tahanice
Před dvěma lety Rezidence Kavčí Hory začala mít finanční problémy, které stáhly firmu v květnu 2014 do insolvenčního řízení. Záměrem majitelů Rezidence bylo firmu reorganizovat a přivést nové investory, kteří by ji postavili na nohy.
Tento záměr se však zadrhl ve chvíli, kdy se o peníze přihlásila banka Credit Suisse – s pohledávkou oněch 300 milionů, které přitom pocházely z Měkotových karibských firem.
Dlužník, Rezidence Kavčí Hory, je toho názoru, že společnost Credit Suisse, coby zahraniční subjekt, přihlásila své pohledávky zcela nedůvodně |
Vedení Rezidence požadavek banky neuznalo. „Dlužník (Rezidence Kavčí Hory) je toho názoru, že společnost Credit Suisse, coby zahraniční subjekt, přihlásila své pohledávky zcela nedůvodně, když veškeré tyto pohledávky v minulosti zanikly uhrazením. Rezidence Kavčí Hory proto pojala podezření z úmyslné manipulace s insolvenčním řízením ze strany společnosti Credit Suisse,“ uvedli manažeři společnosti Rezidence.
Následně se vyměnil insolvenční správce, kterým se stal Lee Louda. Majitelé firmy v insolvenci tento výběr zpochybňují. „Z postoje Ing. Lee Loudy se dlužníkovi jeví jako možné, že insolvenční správce Ing. Lee Louda před společným zájmem věřitelů preferuje zájmy společnosti Credit Suisse, která jej do funkce insolvenčního správce dlužníka převolila,“ píše se ve sdělení Rezidence, které je dostupné veřejně v insolvenčním rejstříku.
Právní zástupce firmy Petr Opletal v dokumentu upozornil na údajné provázání správce Loudy, jeho právního zástupce Dušana Dvořáka a zástupce Credit Suisse Martina Hrodka. Pojítkem má být nadační fond Advokáti dětem. Jeho zřizovateli jsou Dvořák a Hrodek, ředitelkou Dvořákova manželka, insolvenční správce Louda pak sponzorem.
„Námitky dlužníka proti panu Loudovi jsou zcela nepodložené. K panu Loudovi žádný vztah ani já, ani můj klient nemáme. Pan Louda není s nadačním fondem Advokáti dětem nijak propojen,“ odmítl jakékoliv propojení Hrodek. Ve stejném duchu se vyjádřil i Loudův zástupce Dvořák.
Ten naopak zpochybňuje kroky Rezidence a Opletala. „Snaží se odvést pozornost od vlastních problémů a dehonestovat insolvenčního správce, aby nemohl pokračovat v rozkrývání jejich kroků, které poškodily majetkovou podstatu,“ řekl ČESKÉ POZICI Dvořák.
Pád do konkurzu
Rezidence Kavčí Hory chtěla insolvenčního správce Loudu odstavit, neboť si není jistá jeho nepodjatostí. Zároveň žádala soud, aby nařídil Credit Suisse uhradit dlužníkovi náhradu údajně vzniklé škody ve výši 90 milionů korun, kterou Louda nevymáhal. „Tento údajný nárok vůči mému klientovi je zcela nesmyslný,“ tvrdí právník banky Hrodek.
Zároveň Opletal požadoval, aby v rámci insolvenčního řízení firma Rezidence Kavčí Hory mohla nakládat se svým majetkem. To mu ovšem nevyšlo. Soud v pondělí rozhodl, že firma namísto reorganizace padá do konkurzu. Tím pádem management společnosti ztrácí kontrolu nad tím, jakým způsobem bude rozprodáván majetek. Hlavní roli sehraje insolvenční správce Louda. Lze předpokládat, že právní zástupce investorské firmy Opletal se proti rozhodnutí odvolá.
