Reorganizace policie má smysl, když v ní něco nefunguje a je třeba to zlepšit. Tak tomu bývá v zemích s dlouhou demokratickou tradicí, adekvátní politickou kulturou a kvalitní státní administrativou, nezávislou na stranických sekretariátech. Jako příklad může sloužit britská Metropolitní policie devadesátých let.
V roce 1993 nastoupil do jejího vedení sir Paul Condon, jenž záhy zaznamenal signály naznačující značnou korupci ve Scotland Yardu. Problémem navíc byla stavovská soudržnost policistů, včetně příslušníků inspekční služby, s nečestnými kolegy, čímž pomáhali krýt jejich trestnou činnost. Šéf Scotland Yardu proto oslovil své dva kolegy z předchozího působiště s žádostí vytvořit tajnou policejní jednotku, jež bude super inspekcí, o jejíž existenci včetně personálního složení, adresy sídla a dalších údajů nebude mít nikdo kromě nich a ministra vnitra žádné informace.
Britský Oddíl duchů
Jednotka zhruba o 180 mužích, specialistech z různých oblastí, pečlivě vybraných aktivních i bývalých policistů, expertů na účetnictví a praní špinavých peněz, se ze začátku potýkala s nedostatkem relevantních důkazů a informací – nikdo nechtěl svědčit proti kolegům, přestože věděl o jejich trestné činnosti.
Jednotka Scotland Yardu s neoficiálnín názvem „Ghost Squad“ (volně Oddíl duchů) postupně zmapovala a na četných videozáznamech zdokumentovala skupinu policistů, jak odevzdávají část drog zajištěných jedné kriminální skupině konkurenčnímu gangu výměnou za kufříky s penězi |
Zlom nastal asi po třech letech, kdy tato jednotka, jež dostala neoficiální název „Ghost Squad“ (volně přeloženo Oddíl duchů), postupně zmapovala a na četných videozáznamech zdokumentovala skupinu policistů, jak odevzdávají část drog zajištěných jedné kriminální skupině konkurenčnímu gangu výměnou za kufříky s penězi. Po rozsáhlém zatýkání byla sestříhána dopadová studie z případu, kterou promítali příslušníkům Scotland Yardu s komentářem: „To jsou vaši kolegové, dávají drogy zpátky do distribuce, kde jsou potenciálními cíli vaše děti.“
Poté se začal odmítavý postoj policistů měnit a Ghost Squad postupně získávala informace, důkazy i svědky k soudním řízením. V roce 2003 na odborném semináři boje proti korupci v Londýně, kdy již Ghost Squad byla silným pojmem i v médiích, jsem se ptal zástupce ředitele této jednotky, jak dál, když je o nich již k dispozici tolik informací. Odpověděl: „Kdo má dnes jistotu, že za touto jednotkou není skryta jiná, nová, leč stejně neznámá, jako byla tato před mnoha lety?“
Porušení úmluvy
V zemích s nízkou politickou kulturou a silným klientelistickým prostředím se reorganizace policie provádí, když policie funguje až příliš dobře a ohrožuje důsledným vyšetřováním politiky a jejich okolí. To je případ Slovenska.
Dopad porušení Trestněprávní úmluvy Rady Evropy o boji proti korupci se na Slovensku projevil již po roce existence Úřadu boje proti korupci |
Od ledna roku 2004, v době druhé vlády premiéra Mikuláše Dzurindy, vznikly nové policejní útvary, jeden jako Úřad boje proti organizované kriminalitě (ÚBOK), spadající pod pravomoc policejního prezidenta, a Úřad boje proti korupci (ÚBPK), podléhající přímému řízení ministra vnitra. Slovenská republika byla již od roku 2002 signatářem Trestněprávní úmluvy Rady Evropy o boji proti korupci, jež ukládá členským zemím Evropské unie zajistit nezávislost orgánů boje proti korupci od „nenáležitých tlaků“.
Dopad porušení této úmluvy se projevil již po roce existence ÚBPK, kdy vyšetřovatel úřadu zahájil trestní řízení ve věci, a mělo být vzneseno obvinění řediteli hospodářské sekce ministerstva vnitra, jenž byl nominantem stejné politické strany jako ministr vnitra – Křesťansko-demokratického hnutí. Ředitel sekce nakoupil vozidla Opel Astra za 64 milionů korun, přestože nákup zamítlo policejní prezidium a rovněž technický útvar nesouhlasil pro nevhodnost vozidel k policejní činnosti.
Dva modelové příklady
Ministr vnitra těsně před vznesením obvinění odvolal ředitele Úřadu boje proti korupci, ten poté odešel do civilu a s ním i klíčový operativec, jenž byl vyškolen v auditorské společnosti a jako jediný v jednotce rozuměl problematice finančních machinací, směnkám a praní špinavých peněz. Pod vedením nového ředitele úřadu byla zastavena veškerá vyšetřování závažného charakteru a od té doby neuvízla v síti žádná velká ryba. Nový ředitel se později stal policejním prezidentem a je jím dodnes, již s hodností generála.
Česká policie si bude rozhodnutím ministra vnitra Chovance nyní vybírat mezi dvěma extrémními modelovými příklady – britským a slovenským |
V prosinci 2012 byl Úřad boje proti korupci zrušen a rozplynul se v nové reorganizované struktuře jménem Národní kriminální agentura (NaKA), jež v boji proti korupci nadále statečně drží bobříka zbabělosti a nemá prakticky žádné výsledky, pomineme-li občasná sporadická obvinění malých hříšníků z korupce v hodnotě několika set až tisíc eur. Velkým rybám z kategorie bílých límečků se NaKA důsledně vyhýbá i proto, že služební zákon na Slovensku dává ministrovi pravomoc odvolat funkcionáře policie kdykoliv a bez udání jakéhokoliv důvodu.
Česká policie si bude rozhodnutím ministra vnitra Chovance nyní vybírat mezi uvedenými extrémními modelovými příklady. Zvenku to momentálně vypadá tak, že Česko se vydává spíše slovenskou cestou. S poznámkou na okraj, že zatím jen v policejní sféře.
