Nedaleko Italské ulice v pražských Riegrových sadech je místo, na kterém se denně schází život se smrtí. Ve sklepě mezinárodní školky mladý umělec Martin Chmelař za neutichajícího dupotu dovádějících dětí v předškolním věku vyrábí urny. V bývalé jídelně, kterou dnes rodák z Hořic nazývá svým ateliérem, 26letý sochař skicuje a modeluje nádoby, v nichž je následně schraňován lidský popel.
„Rozhodně nejde o zhýralé schránky připomínající popelnice, bez myšlenky a vnitřního kouzla, jak je známe z urnových hájů po celé republice. Svými plastikami se snažím vyjádřit pocity, které nás celý život spojují, z nichž se dokážeme radovat a na které nikdy nezapomeneme,“ vysvětlil Chmelař ČESKÉ POZICI během návštěvy.
Výsledkem jeho umělecké snahy jsou 2,5kilové patinované skořepiny odlité z akrylové směsi s názvy Kapka, Držím tě, Piano, Polibek, Čára života či Harmonikář. „Projekt, jejž jsem vytvořil, není tématem nikterak zvláštní. Přes všechna funkční a technická opatření jsou urny individuálními uměleckými díly, která si zachovávají výtvarně-estetickou hodnotu,“ míní Chmelař, kterého k nezvyklé kolekci kdysi inspiroval bývalý profesor uměleckého odlévání v Turnově.
Martin Chmelař se tím letos na podzim stal již druhým českým umělcem, který chce svou tvorbou upozornit na skutečnost, že naše společnost navzdory veškeré snaze o věčné mládí, zapomíná na umírání. Již koncem září se v médiích diskutovalo o nejnovějším počinu člena skupiny Ztohoven Romana Týce. Jeden z autorů fingovaného atomového výbuchu na ČT2 nebo projektů Semafory a Občan K. vystavil v ulici Dlouhá pod názvem Vykradač hrobů obrazy, které vznikly z popela zesnulých, jenž dle něho často končí bez piety na skládkách.
O smrti ani muk
„Smrt je součástí života, ale nechceme o ní slyšet. Naši blízcí umírají v prostředí nemocnic. Smrt blízkého člověka je nám úředně oznámena úmrtním listem a potvrzena předáním urny. Poslední rozloučení v krematoriu je spíše formalitou než smysluplným rituálem. V dnešní době jsou až dvě třetiny kremací bez obřadu. Smrt je jen formalita, další neplatné rodné číslo, jen vyplnit řádek s datem úmrtí. Myslím, že na mé výstavě bude divák smrti blíž než kdy předtím,“ vzkázal Týc veřejnosti.
„Ne všude se na smrt dívají se stejný odporem či strachem jako v západním světě, někde ji slaví stejně radostně jako narození,“ míní Martin Chmelař
Zástupci galerie Dvorak Sec Contemporary v čele s ředitelkou Olgou Dvořákovu připouštějí, že Týcova metoda je hraniční. Navzdory tomu se mu galerie rozhodla dát prostor, neboť její vedení je přesvědčeno, že jeho výstava klade vysoce humánní otázky posledních věcí člověka a upozorňuje na náš podivně pokroucený vztah ke smrti. „To, co udělal, je poctivá a bolestná umělecká zpověď o době, ve které žijeme. Smrt byla vyloučena z dobré společnosti, jako bychom se za ni styděli, jako by byla něco nepatřičného,“ nechala se slyšet Dvořáková.
Přesně tomu chce mladý Chmelař svou tvorbou zabránit. „Ne všude se na smrt dívají se stejný odporem či strachem jako v západním světě, někde ji slaví stejně radostně jako narození,“ míní umělec. A dodává, že ho celodenní zabývání se smrtí nijak výrazně nepoznamenalo. Jen rodiče byli ze začátku poněkud vystrašení. Kamarádi však už prý u piva spekulují, jak by mohla vypadat jejich urna. Akrylová směs, vhodná především do interiérů, není ani zdaleka jediným materiálem, s nímž Chmelař pracuje. Zájemci si mohou vybrat mimo jiné i z bronzu, keramiky, porcelánu, dřeva či pryskyřice.
Od narození až po Romana
Zatímco Týcovy vystavené obrazy jsou neprodejné a popel bude po skončení výstavy rozprášen na důstojném místě, Chmelařovy urny jsou na prodej. Délka dodání se většinou pohybuje v rozmezí dvou až tří týdnů. Každá urna je opatřena otvorem o průměru pěti centimetrů, který je určen pro vsyp popela. A uzavírá jej ručně vyrobená gumová zátka s měděným štítkem, na němž je vyryté jméno.
Říká se, že život člověka spočívá v tom, že zmaten nadějí tančí smrti do náručí. Chmelařova urna je rozhodně jedním z nejstylovějších způsobů, jak taneční parket opustit. A také výrazně levnější než například hrobka Martina Romana, kterou si bývalý šéf ČEZu staví na hřbitově ve Velké Chuchli. Hrobka s kaplí má Romana přijít na několik set tisíc korun, Chmelařovy urny začínají na 18 tisících.
