Šedovlasý veterán managementu švýcarského vydavatelství Ringier, který zakládal v roce 1991 pobočku v Praze, měl během posledních pár let podobný úkol úplně jinde. Zatímco tehdy Thomas Trüb skupoval podíly v českých novinách (nejdříve Profit a Blesk, později Lidové noviny), po roce 2010 investoval peníze svého zaměstnavatele do digitálních projektů v Keni, Ghaně a Nigérii. „Afrika připomíná východní Evropu před dvaceti lety, je tam hodně příležitostí,“ stojí v oficiální zprávě koncernu na jeho webových stránkách.
Éra zahraničních vydavatelů skončila. Zatímco se Ringier soustřeďuje na domácí švýcarský trh, internet a zkouší štěstí v exotických zemích, veškerá aktiva v Česku, která vlastnil v rámci společného podniku s německým koncernem Axel Springer, už prodal.
Překreslená mapa
Dlouho předpovídané předvánoční oznámení prodeje vydavatelství Ringier Axel Springer, a. s., Danielu Křetínskému a Patriku Tkáčovi definitivně překreslilo majetkovou mapu českého novinového trhu. Skončila více než dvacetiletá dominance zahraničních vydavatelů pocházejících především z Německa a Švýcarska. Největší české deníky přešly do rukou místních podnikatelů.
Renacionalizace českého tisku začala už v roce 2008. Průkopníky byli německá skupina Handelsblatt a Zdeněk Bakala.Křetínský a Tkáč získali deníky Blesk, Aha a Sport, několik časopisů a webů, tiskárny a další vydavatelská aktiva. Jde o transakci zhruba stejné velikosti jako červnový prodej mediální skupiny MAFRA (MF Dnes, Lidové noviny, Metro) Andreji Babišovi ze strany düsseldorfského vydavatelského domu Rheinische Post Mediengruppe (dříve Rheinishe-Bergische Verlagsgesellschaft), který působil v Česku od roku 1994.
Renacionalizace českého tisku ovšem začala už v roce 2008. Průkopníky byli německá skupina Handelsblatt na straně prodávajícího a Zdeněk Bakala na straně kupujícího. Pár týdnů před krachem banky Lehman Brothers Bakala získal ve vypjatém souboji s majitelem deníku E15 Františkem Savovem vydavatelství Economia, jež vydává mimo jiné Hospodářské noviny.
Deník Právo je dlouhodobě v rukách Zdeňka Porybného. Letos ve společnosti Borgis, která Právo vydává, získal třetinový podíl majitel Seznamu Ivo Lukačovič.
Posledním zahraničním vydavatelem na deníkovém trhu je skupina Verlagsgruppe PassauPosledním zahraničním vydavatelem na deníkovém trhu je skupina Verlagsgruppe Passau, která vlastní společnost Vltava-Labe-Press vydávající regionální deníky. „Pasovští“ mají také podíl v časopiseckém vydavatelství Astrosat, které těsně před Vánoci převzalo aktiva finské Sanomy, dalšího zahraničního vydavatele, který opustil český trh.
Kapitál hledá výnosy
Na otázku, proč byla většina českých deníků prodána, nejpřesněji odpověděl komentátor Jan Macháček: „Protože byla na prodej.“ Jinými slovy, na začátku byl zájem zahraničních vydavatelů odejít z trhu. Ovšem ne proto, aby si rozdali dividendy, ale protože potřebovali přesunout kapitál tam, kde doufají, že bude vynášet víc. Většina z nich se opevnila na svých domácích trzích a začala hledat digitální „zlatý grál“, který jim umožní zpeněžit vlastní obsah na internetu.
Není to přitom české specifikum. Západoevropské vydavatelské koncerny postupně odcházejí z východní Evropy už od roku 2008. Například essenská skupina Funke (dříve WAZ) ukončila svou mohutnou expanzi na východ a po roce 2010 postupně opustila Rumunsko, Srbsko, Makedonii, Bulharsko a další země. Důvody jsou stejné jako ty, které měli vydavatelé odcházející z Česka: pokles novinového trhu a investiční příležitosti jinde.
Klesající prodané náklady novin a omezené inzertní rozpočty znamenaly propad výnosnosti investic do tisku ve všech zemích východní EvropyKlesající prodané náklady novin a omezené inzertní rozpočty znamenaly propad výnosnosti investic do tisku ve všech východoevropských zemích. Specifické pro Česko bylo to, že zahraniční vydavatelé byli zpočátku ochotni vydržet a čekat na lepší časy. Ovšem vývoj domácí ekonomiky zasažené zdlouhavou recesí tomu nepřál. K tomu, aby tu zůstali, nepřispělo ani zvýšení DPH či pokles domácí poptávky, jenž byl inspirován do určité míry předchozí vládou.
V okamžiku, kdy se nákladně udržované vydavatelské řetězce „noviny-tiskárny-distribuce“ začaly rozpadat v oblasti distribuce, němečtí a švýcarští manažeři věděli, že je čas odejít. Cizí vydavatelé ovšem prodávali, až když měli kam investovat. Bývalý majitel skupiny MAFRA koupil vydavatelství Saarbrücker Zeitungsgruppe. Funke koupil regionální deníky Axel Springer. A samotný Axel Springer se postupně odpoutává od „papíru“ a masivně investuje na internetu.
Renacionalizace bude pokračovat
Bilance zahraničních vydavatelů je vesměs kladná. Platilo to zvláště v období růstu, kdy přivezli technologie, know-how a etické standardy. Nedělali to sice nezištně, ale to je v kapitalismu normální. Pak přišla krize a jejich zájem o rozvoj a kvalitu novin ochladl. Začali hledat exit a jediným potenciálním zájemcem byl český kapitál (pominu-li ten pocházející z Ruska).
Zahraniční vydavatelé potřebovali odejít, čeští majitelé průmyslových konglomerátů naopak viděli v médiích příležitostRenacionalizaci českých novin tak umožnily dva trendy, které se letos protnuly formou nabídky a poptávky: zahraniční vydavatelé potřebovali odejít, čeští majitelé průmyslových konglomerátů naopak viděli v médiích příležitost. Letos prodané skupiny mají totiž stále ještě značný obrat a mohutný zásah. Deníky pravidelně čte přes čtyři miliony lidí, v delším období dokonce 6,5 milionu. K tomu je zapotřebí přičíst rostoucí váhu internetových titulů v jejich portfoliu.
Nový stav, kdy jsou hlavní deníky vlastněny místními podnikateli, není v Evropě raritou. O jeho rizicích se napsalo už hodně, o výhodách už méně. Nakonec ale o průběhu a délce i této nové éry – stejně jako u té předchozí – rozhodne výsledovka. Pokud budou vydavatelství produkující kvalitní a důvěryhodné noviny a weby zlepšovat své hospodaření, prokážou, že přesně takové tituly se novým majitelům vyplatí.
Renacionalizace bude mezitím pokračovat. V médiích jsou na řadě televizní stanice. Jak ovšem ukazuje prodej operátora Telefónica O2 skupině PPF nebo připravovaný odchod německé energetické skupiny E.ON z Pražské plynárenské, je to širší proces. Přepsaných majetkových map dalších odvětví domácí ekonomiky bude víc.
Čtenost českých deníků
| Deníky a jejich majitelé | Čtenáři |
| Mediální skupina MAFRA (Andrej Babiš) | |
| MF Dnes | 786 000 |
| Lidové noviny | 199 000 |
| Metro | 504 000 |
| Ringier Axel Springer (Daniel Křetinský, Patrik Tkáč) | |
| Blesk | 1 134 000 |
| Aha! | 301 000 |
| Sport | 241 000 |
| Vltava-Labe Press (Verlagsgruppe Passau) | |
| Deníky | 777 000 |
| Borgis (Zděnek Porybný, Ivo Lukačovič) | |
| Právo | 329 000 |
| Economia (Zdeněk Bakala) | |
| Hospodářské noviny | 160 000 |
| Mladá fronta (František Savov) | |
| E15 | 95 000 |
Zdroj: Media Projekt 1. dubna – 30. září 2013
- Tento článek vznikl ve spolupráci České pozice a deníku Lidové noviny.