Martin S. z pražské Lhotky plánuje rekonstrukci chodby v rodinném domě. Dvacet metrů čtverečních podlahy má pokrýt nová dlažba. „Obkladač si řekl o deset tisíc korun,“ kroutí hlavou Martin. V přepočtu pět set korun za metr čtvereční se mu zdá přemrštěných. „Před pár lety byly ceny skutečně nižší, pán by zaplatil zhruba 250 korun za metr,“ okomentoval pro LN řemeslník Radomil Konečný.
Nárůst cen potvrzuje i portál Nejřemeslníci.cz, který za posledních deset let přišel do kontaktu s 30 tisíci firmami a zprostředkoval zhruba 450 tisíc zakázek. Od roku 2016 se cena zakázek podle tohoto zdroje zvýšila v průměru o 27 procent. „Nárůst je způsoben především zdražováním řemeslné práce, což je reakce na dlouhodobý převis poptávky nad nabídkou i nedostatek pracovní síly na trhu,“ říká Martin Ekrt, výkonný ředitel portálu.
Kdo hledá zedníka, musí si připravit dokonce až o polovinu více peněz než před třemi lety. Po zednících je zároveň největší poptávka. Více lidé volají také malířům nebo instalatérům.
Podle odhadu Asociace malých a středních podniků a živnostníků v Česku aktivně pracuje 250 tisíc řemeslníků, dalších 50 tisíc by jich bylo potřeba. „Tento problém začal v 90. letech 20. století. Učiliště neprodukují dostatek kvalitních absolventů,“ míní Ekrt.
Lidé podle analýzy portálu Nejřemeslníci.cz častěji vyhledávají reference na řemeslníka. I tak ale bývají s výsledkem práce nespokojeni. Jako problémy uvádějí navýšení ceny, špatnou kvalitu rekonstrukce či nedodržení termínů. |
Výsledkem podle Konečného je, že klient musí vydržet měsíce, než řemeslník dorazí. Podobně jsou na tom obce. „Na klempíře čekáme tři čtvrtě roku,“ postěžoval si Pavel Drahovzal ze Svazu měst a obcí, taktéž starosta Velkého Oseka.
Lidé podle analýzy portálu Nejřemeslníci.cz častěji vyhledávají reference na řemeslníka. I tak ale bývají s výsledkem práce nespokojeni. Jako problémy uvádějí navýšení ceny, špatnou kvalitu rekonstrukce či nedodržení termínů. Reference lidé nejčastěji hledají na internetu. Například na portálu Nejřemeslníci.cz jich najdou 75 tisíc, přímo od zákazníků.
Jaký nepříjemný zážitek může být, když člověk narazí na nespolehlivé řemeslníky, ví čtyřiašedesátiletá Eva Štěpánová. „Nejméně posledních deset let jsem si šetřila na novou koupelnu. Oslovila jsem tři firmy. Vybrala jsem si bohužel špatně,“ vypráví paní Eva.
Zaplatila nejméně o 20 tisíc více, než kolik říkal původně plánovaný rozpočet. „Majitel mi začal účtovat jakési vícepráce a tvrdil, že potřebuje další a další materiál. Když jsem se ohradila, přestal mi zvedat telefon,“ stěžuje si Eva. Místo plánovaných 14 dnů se nové koupelny dočkala za měsíc a půl.
Ti slabší nezdražují
Právě zednické práce patří k nejvíce ceněným. I když si zedníci většinou stanovují ceny za jednotlivé úkony, obecně se dá říci, že u menších zakázek si počítají 350 korun za hodinu.
Řemeslných živností je v tuzemsku podle dostupných údajů zapsaných okolo milionu. To ale ještě neznamená, že v Česku působí tolik řemeslníků. Podle asociace má jeden na své jméno napsané třeba až čtyři živnosti. |
Podle Karla Havlíčka, předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků, zvedají řemeslníci cenu za práci přirozeně – vzhledem k tomu, že se ekonomice daří. „Samozřejmě také moc dobře znají svou cenu. Využívají toho, že jich není dostatek. Slabší řemeslníci ceny výš neženou, protože o ně není takový zájem,“ vysvětluje Havlíček.
Řemeslných živností je v tuzemsku podle dostupných údajů zapsaných okolo milionu. To ale ještě neznamená, že v Česku působí tolik řemeslníků. Podle asociace má jeden na své jméno napsané třeba až čtyři živnosti. „Odhadujeme proto, že v současné sobě máme zhruba 250 tisíc řemeslníků,“ sdělil LN Havlíček.
Dalších zhruba 25 tisíc osob se řemeslu také věnuje, i když nemá odbornou kvalifikaci. „To se bavíme o takzvaných hodinových manželích a podobně. Někdy lépe, někdy hůře suplují řemeslníky,“ vysvětluje Havlíček.
Velký počet vydaných živnostenských oprávnění vadí Konečnému, cechmistrovi Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů. „Na stavbách se pohybuji od roku 1989. Bohužel vidím, že někteří řemeslníci nám ostatním kazí pověst. Neumí dobře svou práci,“ říká.
Hodně práce, málo lidí
Drobné řemeslné firmy do 30 zaměstnanců v analýze portálu Nejřemeslníci.cz uváděly, co jim nejvíce komplikuje práci. Aktuálně je nejvíc trápí jejich časové vytížení (93 procent z nich), nedostatek pracovní síly (82 procent) a vysoké zatížení administrativou a byrokracií (80 procent).
Zatímco v roce 2005 ukončilo učňovské obory téměř 20 tisíc absolventů, v roce 2017 jich bylo 11,3 tisíce. Navíc to neznamená, že se všichni vrhají do praxe. |
Nové posily z tuzemských učilišť ale řemesla zjevně nespasí. Napovídají tomu poslední známé údaje. Zatímco v roce 2005 ukončilo učňovské obory téměř 20 tisíc absolventů, v roce 2017 jich bylo 11,3 tisíce. Navíc to neznamená, že se všichni vrhají do praxe. Oslovení odborníci tvrdí, že dnes dochází na učiliště spíše minimum těch, kteří mají o obor skutečný zájem a jsou manuálně zruční. Podle Víta Jáska z Unie zaměstnavatelských svazů jde hlavně o ty žáky, kteří opouštějí základní školu s horším průměrem.
Úspěšní mohou motivovat
Výuka navíc neodpovídá modernímu vývoji. „Většina absolventů nezíská potřebné vzdělání pro tu práci, kterou má vykonávat. Firmy je musejí zaučovat na vlastní náklady,“ podotkl Jásek. Školy by podle něho měly více spolupracovat s firmami. Ne vždy je ale praxe pro učně užitečná – leckdy je tam nechávají dělat pomocné práce.
Podle cechmistra Konečného by učně motivovalo, pokud by se setkali s úspěšnými mladými řemeslníky: „To je přesvědčí, že má smysl u řemesla zůstat, že se s ním dokážou slušně uživit.“
Většinou podle Jáska trvá absolventům až rok, než se stanou plnohodnotnými řemeslníky. Pokud během té doby neprojeví zájem o obor, propadají se na nejnižší placené pozice. „Neoprávněně je ale střední odborné školství považováno za něco podřadného,“ dodal Jásek.
