Všichni jsme Dobeš! Tak nějak vypadala maskovaná sestava študáků, kteří ve čtvrtek metali z balkónu Právnické fakulty Univerzity Karlovy (UK) melouny. Bylo jich devadesát – jako symbol tolika milionů, jež byly vynaloženy na reformu vysokého školství, která se řítí do ztracena... Anebo z ní bude jen nevábná ochucená šťáva, jež má vzniknout i z devíti desítek rozbitých melounů, s nimiž chce smíchat pokusný mok pivovar Bernard.
Před akademickým shromážděním, které na čtvrtek svolal rektor UK Václav Hampl, byl připraven happening, na němž popadalo 350 kilogramů ovoce v ceně čtrnácti tisíc korun. Následně pak v Collegiu Maximu – v jedné z největších poslucháren školy – padala ostrá slova proti věcným záměrům obou reformních zákonů: zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům, jež ČESKÁ POZICE jako první médium zveřejnila (a přináší je čtenářům pro úplnost opět ve formátu PDF).
U vstupu prodávala skupina Socialistická solidarita svůj časopis (školský speciál s ministrem a Ladislavem Bátorou na obálce), vestibul školy byl polepen protidobešovskými letáky a před aulou byla k mání brožurka s názvem Kritický průvodce „reformou“ vysokých škol, již si můžete rovněž přečíst.
A hutné kritiky se oběma zákonům dostalo i v živém podání. Rektor Hampl zopakoval svá mediální vyjádření, že jsou zákony nedostatečně připraveny a že školné v chystané podobě pomáhá jen bankám. Říkal také, že „podfinancované“ české univerzity si „nevedou špatně, vlastně i dobře, čehož může být důkazem i Univerzita Karlova“ a její umístění v mezinárodních žebříčcích.
Hampl: Schválení zákonů by bylo špatné
Schválení obou záměrů Vládou ČR by bylo špatnou zprávou, říkal Hampl, jenž věří, že „doprovodné studentské akce veřejnosti něco naznačují“. Nový šéf Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek, jenž si posléze vychutnával chvíle mediální slávy a blesky profesionálních fotografů, označil návrh počítající se školným za katastrofální a absenci diskuzí nad zákonem o finanční pomoci za skandální. Chybí v něm totiž propočet dopadů, jaké by mělo školné na studenty, rodiny i školy. „Vláda se zbavuje zodpovědnosti za vzdělávání a činí z něj pouze nějaký soukromý statek,“ uvedl Jašurek.
Řečníci pak sypali do sálu argumenty, co všechno je špatně: nejednoznačná terminologie, podivný kočkopsí návrh funkčních míst docentů a profesorů, oklešťování samosprávy, v čí prospěch návrhy vlastně jdou a podobně. Ozývaly se obraty označující záměr „jako nejhorší návrh v historii“, „účelovost z něj kouká jako sláma z bot“ a na vědecké radě Právnické fakulty údajně zazněla i slova, která neprošla do zápisu... Smích, aplaus.
Někdejší rektor UK, profesor Karel Malý, s nímž univerzita vcházela do svobodných časů, se vyslovil proti reformám. „Jestliže je nějaké slovo, které tento návrh vystihuje, pak je to slovo DOZOR, a proti tomu se musíme bránit,“ řekl Malý. A měl obrovský aplaus.
Proč chyběl emeritní rektor Wilhelm?
Bylo to takové až příliš jednobarevné cupování všeho – všeho špatného. V diskuzi se proto ozval student práv, dle nějž je pradávnou juristickou zásadou, aby byla vyslechnuta druhá strana a proč se zdejšího shromáždnění nezúčastní třeba ministr školství Josef Dobeš (VV). „Nejsme tu u soudu, jde o informační setkání,“ odvětil mu rektor Hampl.
Ovšem vážnější otázkou je, proč na akci Univerzity Karlovy nepromluvil jeho předchůdce a nynější ministrův náměstek pro vysoké školství profesor Ivan Wilhelm. Neměl by právě on – z titulu obou svých působišť – ke „své“ akademické obci mluvit a vysvětlovat jí přesně záměry, o které jde? Není to věc, kvůli které jej Dobeš angažoval, ač tím ani premiér Petr Nečas (ODS) nebyl nadšen? Anebo náměstek Wilhelm neví, na kterou stranu patří?
Věcnost debaty tak napravoval v diskuzi jeden z pedagogů Přírodovědecké fakulty UK. „Vytknul bych řadě vyjádření populismus a demagogii. Držme se prosím akademických argumentů, abychom byli důvěryhodní,“ krotil v sále emoce, jež strhávaly řečníky k zavádějícím vyjádřením o státním dohledu, ale i podnikatelské lobby a tak dále. „To všechno, o čem se tu bavíme, je sice pěkné, ale kdo to v budoucnu vše zaplatí? Když říkají A, musí říkat i B,“ prohlašoval například další ze členů akademické obce Univerzity Karlovy.
Rezoluce psaná shromážděním
Pak se hlasovalo o rezoluci, jež má určit další směr protestů. Aktivní byli (a politické body sbírali) veřejným vystoupením dva děkani – Tomáš Zima z 1. Lékařské fakulty UK a Michal Stehlík z Filozofické fakulty UK, kteří k ní přidali pár námětů. V rezoluci se praví:
„My, členové akademické obce Univerzity Karlovy, konstatujeme, že návrhy věcných záměrů zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům byly připravovány v neadekvátním spěchu a nesplňují ani základní požadavky kladené na dokumenty tohoto druhu...
My, členové akademické obce Univerzity Karlovy, důrazně varujeme vládu České republiky před přijetím těchto nekvalitních a nebezpečných návrhů. Českému vysokému školství jinak hrozí nenávratné poškození. Pokud vláda nevyslyší tento apel, uskutečníme nejpozději v týdnu od 27. února další informativní a protestní akce. Vyzýváme také akademické obce všech vysokých škol v České republice, aby v takovém případě učinily vše pro zastavení této nebezpečné hry s budoucností české společnosti. Bránit všemi silami akademické svobody je totiž morální povinností každého člena akademické obce.“
V průběhu dne se ozval sám ministr Dobeš, jenž se stal pohříchu jediným „terčem“, ačkoliv si jeho chaotické vládnutí resortu a dlouhodobá nekomunikace s vysokými školami o potíže říkají. Ministr vzkázal, že „je velmi znepokojen neodpovědným přístupem rektora Univerzity Karlovy a bude požadovat, aby jej profesor Hampl ve velmi krátké době navštívil na ministerstvu“. Bude po něm chtít vysvětlení, z jakého důvodu podněcuje rektor UK akademickou obec včetně studentů „k sociálním nepokojům“. Hampl v sále sdělil, že si jej „Dobeš pozval na kobereček“ a odmítl myšlenku, že by snad lákal k nějakým nepokojům; šlo dle něj o potřebnou debatu akademické obce nad závažnými věcmi.
Naplní se 1968-1989-2012?
Studenti si dali kávu, pivko a v 18:30 hodin se vydali Prahou na protestní pochod k Úřadu vlády ČR. V čele s rudě popsaným transparentem 1968-1989-2012 minuli Rudolfinum, Palachovu fakultu a za skandování hesel „Dobeše do koše“, „Vzdělání není zboží“, „Neprodávejte nás bankám“, „Rektora nedáme“, „Nejsme ovce z akademické obce“, „Dnes rezoluce, zítra revoluce“, „Jaro bude naše“ či „Dobeš je mrkev, mrkev je vůl“ přešli Vltavu a dorazili ke Strakově akademii.
Asi čtyřsethlavý dav si vyslechl schválenou rezoluci; bohužel si ji s ním vyslechli jen policisté, nikoliv politici. „Naplánovat pochod k Úřadu vlády na sedmou hodinu večerní může napadnout fakt jenom Úkáčko,“ vtipkoval kolega z Masarykovy univerzity.
Megafonu se chopil i děkan FF UK Stehlík, jenž se pozastavil nad tím, že si ministr zve rektora k podání vysvětlení: „Pan ministr Dobeš může klidně přijít k nám do Karolina. Ale dnešní akce je jen malou ochutnávkou, teď to teprve začíná. Nechť je to připomínkou, že se tento člověk nikdy ministrem stát neměl.“
Autor je absolventem, doktorandem a zaměstnancem Univerzity Karlovy; na akademickém shromáždění v Collegiu Maximu se zdržel hlasování.