Čeští pacienti mají dlouhodobý prospěch z nízkých cen léčiv. Díky tomu se dostanou i k léčbě, která je jinde vyhrazena jen pro bohatší. To ale může skončit, pokud by americký prezident Donald Trump uskutečnil avizovaný plán na regulaci cen léků, která by se řídila i podle cen v Česku. Zejména pokud by tu byly veřejně dostupné ceny, za něž nakupují největší nemocnice. Třeba díky registru smluv.
„Kdyby bylo prolomeno obchodní tajemství, a takové snahy existují, mohlo by to vést k růstu cen,“ řekl LN Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Ceny by nevzrostly hned, protože podléhají regulaci a mají daný maximální strop. Mohlo by však nastat stahování léčiv z Česka, aby se nekazily ceny v USA. Kvůli zdejším nízkým cenám by si totiž žádná farmaceutická firma nepodrazila tamní trh. Z dlouhodobého hlediska mohou léky skutečně zdražit, protože nadnárodní společnosti si budou chtít kompenzovat ztrátu marže v USA.
Klíčová otázka
Prezident USA Donald Trump často viní zahraniční vlády, že regulací cen prodražují Američanům léky. Před nedávnem ale změnil taktiku a ohlásil plán, že by i USA mohly jejich ceny regulovat stejně jako Evropa. Částky, které Američané platí za nákladné, patentované preparáty, by se měly v roce 2020 u části z nich začít řídit mezinárodním cenovým indexem. Měly by tak odpovídat nejnižším cenovým hladinám v 16 dalších zemích, především však i v Česku. Jenže zařazení Česka mezi země, podle kterých se bude stanovovat výše cen léků v USA, může být velký problém.
Budou-li ceny v USA klesat, vytvoří se tlak na růst cen v Evropě. Klíčovou se pak stane otázka zveřejňování cen za jedno balení, jež jsou obchodním tajemstvím. |
Američané běžně platí za tytéž patentované léky až třikrát více než Evropané. V tuzemsku jsou přitom léky i ve srovnání se západní Evropou abnormálně levné. Důsledkem Trumpových opatření by tak mohlo být to, že některé patentované léky z Česka zmizí. „Jsme malý trh, a pokud by cena v České republice měla výrazně zhoršit cenu léčiva v USA, může řada výrobců situaci vyhodnotit tak, že se jim nevyplatí k nám lék dodávat,“ vysvětlil LN Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Budou-li navíc ceny v USA klesat, vytvoří se tlak na růst cen v Evropě. A klíčovou se pak stane otázka zveřejňování cen za jedno balení, jež jsou obchodním tajemstvím. „Pokud bude Česko jednou z referenčních zemí, budou ceny léčivých přípravků na českém trhu bedlivě sledovány a může to být překážkou pro poskytování slev, které budou z veřejně dostupných zdrojů dohledatelné,“ tvrdí odbornice na farmaceutické právo Milena Hoffmanová z advokátní kanceláře Baker & McKenzie. To by pak vedlo ke zdražení.
Neopodstatněné obavy
Černý scénář zní, že zdejší dlouho budovaný systém výrazně nižších cen, díky kterému bylo české zdravotnictví schopné poskytovat špičkovou péči, se zcela zhroutí. Výsledkem bude, že za léky se zaplatí o několik miliard korun víc, a za tyto peníze lidé nedostanou vůbec nic. Pouze se posílí zisky zahraničních farmaceutických společností. Odborníci ani ministerstvo ale takové obavy nepovažují za opodstatněné.
„Ceny hrazených léčiv jsou v Česku regulované státem, to znamená, že subjekty obchodující s hrazenými léčivy na českém trhu nemohou libovolně zvyšovat jejich ceny nad státem nastavené limity, ať už jsou důvody pro růst jejich cen jakékoliv,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Připouští však, že tuzemské ceny ovlivňuje zejména evropský trh, na němž by si nadnárodní firmy mohly začít kompenzovat ztrátu marží v USA.
Černý scénář zní, že zdejší dlouho budovaný systém výrazně nižších cen, díky kterému bylo české zdravotnictví schopné poskytovat špičkovou péči, se zcela zhroutí. Výsledkem bude, že za léky se zaplatí o několik miliard korun víc, a za tyto peníze lidé nedostanou vůbec nic. Pouze se posílí zisky zahraničních farmaceutických společností. Odborníci ani ministerstvo ale takové obavy nepovažují za opodstatněné. |
Že obavy nejsou namístě, si myslí i odborník na lékovou politiku Josef Suchopár, ředitel společnosti DrugAgency. „Regulace na způsob referenčního koše v USA od republikánského prezidenta, to považuji za špatný vtip,“ mává rukou nad Trumpovými plány. Podle něho existují pravidla pro referencování daná tím, jak jsou trhy velké, a jakou mají státy výkonnost ekonomiky. Ve větších a ekonomicky výkonnějších zemích, jako je Německo či Francie, je zastoupení léků mnohem bližší tomu USA, než jaké je v nabídce v Česku. Proto nedává smysl regulovat ceny v USA dle Česka.
„Rozhodně, a jsem schopen se s vámi o to vsadit, nebude USA referencovat na Českou republiku,“ řekl LN. To, o čem Trumpova vláda uvažuje, je v Evropě běžné a odborně se tomu říká externí cenové referencování. Česko má v takzvaném referenčním koši země, jako je Estonsko, Francie, Itálie, Litva, Maďarsko, Portugalsko, Řecko či Španělsko. Když lékový regulátor stanovuje maximální cenu léku na českém trhu, dívá se nejprve na to, kolik se za něj platí v těchto zemích.
Jenže USA jsou tahounem výzkumu nových léčiv. Téměř za každým novým lékem, který dorazí na trh, stojí vynález či technologie z výzkumu v USA. U nich pak stejně není podle koho referencovat. A nové léky tam chodí hned na trh, nečeká se, až jejich úhradu schválí regulátor. USA však kromě toho dávají na zdravotnictví až 17 procent HDP; Česko jen 7,3 procenta. Seznam zemí, podle nichž by chtěl Trump regulovat ceny v USA, zahrnuje také Belgii, Británii, Finsko, Francii, Irsko, Itálii, Japonsko, Kanadu, Německo, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Španělsko a Švédsko.
