Lidovky.cz

Referendum na Krymu: Podobnost spíše s anšlusem než se záborem Sudet

  23:15

Opakovaný posun data hlasování, změna otázek v referendu a předjímání jeho výsledku odkazuje na připojení Rakouska k nacistickému Německu.

 

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Krátce poté, co ukrajinské úřady vypsaly na 25. května 2014 předčasné prezidentské volby, oznámil parlament autonomního Krymu na tentýž termín konání referenda „o rozšíření pravomocí samosprávy“ poloostrova. Otázku předloženou obyvatelům Krymu k rozhodnutí přeložila rozhlasová stanice Hlas Ruska do češtiny takto: „Podporujete státní sebeurčení Krymu v složení Ukrajiny na základě mezinárodních dohod a smluv?“

V ruském originále však na konci „otázky“ není otazník a lze jí přeložit následovně: „Autonomní republika Krym požívá státní samostatnosti a je součástí Ukrajiny na základě smluv a dohod (ano / ne).“ Krymští voliči, ať už stoupenci, či odpůrci odtržení poloostrova od Ukrajiny, byli ze znění otázky pochopitelně zmatení, neboť by výsledek referenda (ať už by dopadlo jakkoli) nešlo jednoznačně interpretovat.

Zaškrtnutím políčka „ano“ by totiž volič zároveň souhlasil se „státní samostatností“ Krymu i s tím, že je poloostrov „součástí Ukrajiny“. Zaškrtnutím políčka „ne“ by naopak odmítal „státní samostatností“ Krymu, ovšem i to, že je „součástí Ukrajiny“ (o přičlenění k Ruské federaci nebyla zmínka).

Několik dní nato si krymští zákonodárci termín konání referenda rozmysleli. „V souvislosti s naléhavou nutností jsme se rozhodli urychlit uspořádání referenda o statutu autonomní republiky Krymu. Referendum je stanoveno na 30. března,“ zveřejnil zkraje měsíce nové datum předseda Rady ministrů Krymské autonomní republiky Sergej Aksjonov.

Výsledek vágně formulovaného referenda by nešlo interpretovat jako mandát k osamostatnění, a proto je nutné ho uspořádat ještě před prezidentskými volbami

Stoupenci odtržení Krymu od Ukrajiny si možná uvědomili „riziko“ souběžného hlasování obyvatel poloostrova v ukrajinských prezidentských volbách i v krymském referendu. Volební účastí na výběru ukrajinského prezidenta by totiž obyvatelé Krymu implicitně dávali najevo, že se považují za podílníky ukrajinského politického života. Výsledek vágně formulovaného referenda by pak nešlo natolik jednoduše interpretovat jako mandát k osamostatnění, a proto je z jejich pohledu nutné uspořádat referendum ještě před prezidentskými volbami.

Nenechme se překvapit

„Není důvod předjímat, že by většina obyvatel Krymu hlasovala pro odtržení od Ukrajiny, potažmo pro zahrnutí do Ruska. Čím více času by měli na rozmyšlenou, tím méně by se jim to zamlouvalo. Je tu jeden malý problém: nedostatek vody a energie na poloostrově. Veškerá je na Krym dodávána z ukrajinské pevniny,“ upozornil v rozhovoru pro ČESKOU POZICI odborník na ukrajinské dějiny Timothy Snyder.

Možná proto krymští zastupitelé stanovili datum referenda ještě „do třetice“. Krymský autonomní parlament minulý čtvrtek schválil rezoluci o dvou bodech.

  • V prvním odhlasoval vstup Krymské autonomní republiky do Ruské federace jako její nový subjekt s tím, že rozhodnutí o odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku okamžitě nabývá účinnosti.
  • Ve druhém vyhlásil již na 16. března referendum, v němž by obyvatelé Krymu měli (zpětně) odpovídat na teď už jednoznačně formulované otázky: „Souhlasíte s tím, aby se Krym spojil s Ruskou federací jako nový subjekt Ruské federace?“ nebo „Jste pro obnovení účinnosti ústavy Krymské republiky z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny?“

Představitelé krymské autonomní vlády následně označili ruské invazní jednotky na Krymu za jedinou zákonnou vojenskou sílu na poloostrově s tím, že ukrajinská armáda je jako „branná moc třetího státu“ okupační a musí se buď vzdát, nebo Krym opustit.

Představitelé krymské autonomní vlády označili ruské invazní jednotky na Krymu za jedinou zákonnou vojenskou sílu na poloostrověIredenta většinově etnicky ruského Krymu a jednostranné porušení ukrajinské suverenity a územní celistvosti silnějším sousedem (pod záminkou „ochrany soukmenovců“) už nejednomu českému pozorovateli připomnělo iredentu většinově etnicky německých Sudet a na úkor suverenity územní celistvosti Československa v roce 1938.

Díky událostem na Ukrajině si proto v předvečer krymského referenda leckterý Čech možná připomene letošní 75. výročí nacistické okupace se zvýšenou vážností. Peripetie s posouváním data hlasování ovšem upomíná na jinou událost z konce třicátých let, jejíž výročí si tento týden shodou okolností také připomínáme: anšlus Rakouska.

Plebiscit ex-post

Na rozdíl od krymských autonomních úřadů chtěla rakouská vláda vypsáním referenda na 13. března 1938 zachránit rakouskou nezávislost. Den před jeho konáním ovšem wehrmacht bez odporu překročil německo-rakouské hranice (podobně jako ruské jednotky obsadily Krym) a anšlusu byl dán okamžitě právní efekt legislativním činem (bez referenda).

Plebiscit, který měl ex post posvětit připojení k Říši, se konal až následně (10. dubna) – podle oficiálních údajů hlasovalo pro připojení 99,73 procenta voličů. Stejně se krymské autonomní úřady rozhodly nevyčkávat výsledku referenda a rovnou požádaly ruské vedení, aby „zahájilo proceduru začlenění Krymu do Ruské federace“.

V ruském parlamentu už byl předložen návrh zákona „o zjednodušeném začlenění částí cizích států“ do Ruské federace. Dosavadní zákon o připojení nového území k Rusku z roku 2001 předpokládá souhlas státu, jemuž dosud příslušné území patřilo. Novela tento požadavek vypouští.

Krymské autonomní úřady se rozhodly nevyčkávat výsledku referenda a rovnou požádaly ruské vedení, aby „zahájilo proceduru začlenění Krymu do Ruské federace“

Rusko na území okupovaného Krymu rozmístilo už 30 tisíc vojáků. V prvních dnech invaze jich byla polovina. „Žádné smysluplné referendum se za stavu vojenské okupace konat nemůže,“ upozornil ČESKOU POZICI Timothy Snyder. Krymská autonomní vláda už ale naznačila, jak si představuje „smysluplné“ referendum: předeslala, že se pro spojení s Ruskem vysloví nejméně 70 procent hlasujících.

Podle výsledků sčítání lidu z roku 2001 však podíl etnických Rusů na krymské populaci činí „pouze“ 58 procent, přičemž postupně klesá v důsledku pokračujícího návratu rodin menšinových krymských Tatarů ze středoasijského vyhnanství (krymští Tataři zároveň na poloostrově platí za „nejloajálnější“ občany Ukrajiny).

V souvislosti s obsazením Krymu a referendem na něm při vzpomínce na obě letošní březnová výročí – anšlus Rakouska 12. března 1938 a nacistická okuoace Československa 15. března 1939 – obzvlášť zamrazí.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.