Ředitel zoo Rabas: Musíme Asii přesvědčit, že nosorožčí rohy jsou jen bezcenná hmota

České úřady zabavily 24 nosorožčích rohů v hodnotě 100 milionů korun. Měla se z nich vyrobit „zázračná“ medicína.

Jan Charvát 29.7.2013
V poslední době se pytláci zaměřují právě na nosorožce bílého. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V poslední době se pytláci zaměřují právě na nosorožce bílého. | foto: © commons.wikimedia.orgČeská pozice
V poslední době se pytláci zaměřují právě na nosorožce bílého.

Případ nelegálního obchodu s rohy ohroženého nosorožce tuponosého odhalily minulé úterý Celní správa ČR s Českou inspekcí životního prostředí a Policií ČR. Jde o největší případ trestné činnosti týkající se ohrožených druhů zvířat v historii samostatné České republiky. Hodnota rohů na černém trhu je okolo 100 milionů korun.

Dovozy organizovala mezinárodní zločinecká skupina, která si najímala Čechy jako bílé koně. Ti jezdili do Jihoafrické republiky nosorožce střílet s tím, že jedou pro trofeje, což je legální. Z Česka se však rohovina měla prodat do asijských zemí, kde z ní dělají údajně zázračný lék.

Ředitel Zoo Dvůr Králové Přemysl Rabas v rozhovoru pro ČESKOU POZICI popisuje okolnosti lovu nosorožců v Africe a jak ho alespoň částečně omezit. Jeho zoo nosorožce chová a několik jedinců již vrátila zpět do Afriky. „Je to sisyfovská práce, protože pytláctví stále narůstá,“ posteskl si Rabas.

Nosorožec tuponosý, jinak je také nazývám nosorožec bílý (Ceratotherium simum) je africký zástupce z čeledi nosorožcovitých. Jižní poddruh je nejrozšířenější ze všech nosorožců. Avšak jeho severní poddruh je kriticky ohrožen a podle informací z roku 2008 je ve volné přírodě vyhynulý. Podle pozorování z ledna roku 2010 by se však ve volné přírodě mělo vyskytovat ještě několik jedinců, které potřebují zoologové získat pro rozmnožení čtyř nosorožců dodaných do Afriky ze zoo ve Dvoře Králové.

ČESKÁ POZICE: Už řadu let se mluví o možném vyhubení nosorožců. Hrozí to stále?

RABAS: Bohužel ano. Na začátku minulého století bylo v Africe 100 milionů černých nosorožců, v sedmdesátých letech jich bylo 100 tisíc, pak se vyčerpali asijští nosorožci a asijský trh se obrátil na nosorožce černé. Během jedné generace zmizelo 92 procent jejich populace, zbylo jich 2,5 tisíce. Teď se to trochu zvedá.

ČESKÁ POZICE: O jaký druh se jedná v případě rohů právě zabavených policií?

RABAS: To jsou jižní bílí nosorožci, těch je trochu více, asi 20 tisíc. Ale poslední dobou se pytláci obracejí právě k nim. V roce 2007 bylo pytláky zabito 13 nosorožců, v roce 2008 okolo 80, o rok později 120 a jen během letoška do poloviny roku už tamní strážci našli 540 mrtvých těl nosorožců s uřezanými rohy. A to mluvím pouze o Jihoafrické republice, odkud jsou čísla známá. Další byli zabiti v Zimbabwe, Botswaně a v dalších afrických státech.

ČESKÁ POZICE: Podle informací od policie však byly rohy nosorožců z JAR vyvezené legálně. Jak je to možné?

RABAS: Organizovaná zločinecká skupina získala vývozní povolení CITES na základě nepravdivých údajů. Právě proto, že JAR má dnes těch bílých nosorožců kolem 20 tisíc, povoluje určitý omezený odstřel nosorožců na trofeje. Právě to úřadům lovci uvedli. Trestné však je tyto rohy prodávat dále. A právě to lovci dělali.

ČESKÁ POZICE: Rohy pak skončily v Česku a Češi byli i mezi zatčenými. Policie sice tají jejich totožnost, ale troufáte si odhadnout, jakou roli v organizované skupině hráli?

RABAS: Podle všech dostupných informací šlo patrně o takzvané bílé koně. Dělali tedy právě lovce, kteří měli za úkol do Afriky vyjet, zvíře odlovit a rohovinu dovézt. Podle policie jim skupina hradila veškeré výlohy spojené s cestou. O tomto způsobu získávání rohoviny se mluvilo dlouho, ale nebyly pro to důkazy. České státní instituce udělaly skutečně obrovský kus práce pro ochranu nosorožců a velkou měrou přispěly k objasňování okolností obchodu s rohovinou.

Nosorožce trefí téměř každý

ČESKÁ POZICE: Vraťme se ještě k těm lovcům. Co to může být za lidi? Profesionální lovci či myslivci? Takhle velké zvíře přece nedokáže ulovit každý.

RABAS: S největší pravděpodobností to právě vůbec nejsou profesionální lovci ani myslivci a často ani nemají lovecký průkaz. Nikdo to bohužel příliš nekontroluje, stačí když máte letenku a na místě si zaplatíte a vyřídíte licenci. Lovy se často dělají na farmách, kde vás až k tomu zvířeti dovede průvodce, takže žádná velká příprava není nutná. Stačí když se ten člověk strefí z dvaceti třiceti metrů do terče a to dokáže každý, kdo prošel vojnou.„Rohy rakovinu nevyléčí ani z vás neudělají lepšího chlapa“

ČESKÁ POZICE: Kam tedy potom nejčastěji rohovina směřuje? Mluví se o Číně.

RABAS: Ano, ale nejen do Číny. V poslední době je o rohovinu velký zájem i z Jižní Koreje, Singapuru či Vietnamu, kde jsou větší čínské komunity. Právě do Asie měla mířit i zabavená rohovina. Jak známo, tyto kultury věří, že z rohoviny lze vyrobit lék snad na vše od rakoviny až po impotenci. Cena za rohovinu obrovsky roste, nyní už se platí 65 tisíc dolarů za kilogram rohoviny, což je více než cena zlata.

ČESKÁ POZICE: O vás je naopak známo, že o léčebných účincích pochybujete.

RABAS: Osobně jsem to nezkoušel, ale mnoho laboratoří ve světě tyto účinky zkoumalo a zjistily, že rohovina se skládá především z keratinu a má stejné složení jako nehty či vlasy. Má tedy stejný účinek jako kdybyste si okusoval nehty, tedy žádný. Žádnou rakovinu tím určitě nevyléčíte a ani se z člověka po tom nestane lepší chlap. Přesvědčení o léčebných účincích vychází z tradice, ale ve skutečnosti jde maximálně o placebo efekt.

ČESKÁ POZICE: Zoologické zahradě ve Dvoře Králové se několik jedinců podařilo naopak do přírody vrátit.

RABAS: Dělá to více států, ale nejvíce jsme jich pravděpodobně vyvezli opravdu my. Do Keni jsme například vyvezli čtyři nejohroženější nosorožce bílé, kterých je tam posledních pár kusů. Chceme jim dát lepší prostředí a navodit lepší pohlavní cyklus a dovézt je k rozmnožování, protože u nás se sice rozmnožovali, ale nedostatečně. Tři nosorožce černé jsme odvezli zase do Tanzanie, kde už se jim narodilo v mládě. Všichni mají v rozích umístěné vysílačky, strážci vědí kde se nalézají a my máme přehled o tom, jak to s nimi vypadá. Ve vývozu budeme pokračovat, je to však sisyfovská práce, protože pytláctví stále narůstá.

ČESKÁ POZICE: Lze vybíjení nosorožců zabránit?

RABAS: Lze ho alespoň eliminovat. Je třeba kombinace více faktorů. Ochrana zvířat na místě, použití moderních technologií sledování, právě například vysílaček a GPS modulů v rozích zvířat, ochrana mezinárodními dohodami, ale hlavně je třeba přesvědčit veřejnost, především v Asii, že rohovina je jen bezcenná hmota, která neléčí, ale zabíjí. Také proto apeluji na státní orgány, aby zabavené kusy rohoviny prostě zničily.

Počet příspěvků: 1, poslední 29.7.2013 10:22 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.