Ředitel školy by měl být pedagogickým lídrem, ne administrátorem

„Vycházíme z čísel za rok 2018, a víme, kolik peněz jsme do systému pustili pro rok 2019 a co je v prvním návrhu rozpočtu pro rok 2020 i střednědobě. Je to designováno, abychom vládní závazek, ve kterém jsme slíbili navýšit během čtyř let průměrný plat o 50 procent, splnili,“ říká v rozhovoru ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Ministr školství Robert Plaga. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministr školství Robert Plaga. | foto:  Dan Materna, MAFRA
Ministr školství Robert Plaga.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v rozhovoru mimo jiné říká: „Z pohledu systémového se v souladu s programovým prohlášením vlády snažíme dostat do školství finanční prostředky, které jsme slíbili. Protože jen tak je možné vrátit učitelskému povolání atraktivitu a v dlouhodobém horizontu do něj dostat co nejkvalitnější lidi, aby se hlásili na pedagogické fakulty a měli důvěru, že ve školství najdou své celoživotní uplatnění...“

LIDOVÉ NOVINY: Jak coby ministr školství trávíte prázdniny?

PLAGA: Pořádné prázdniny mi začnou až teď po zasedání vlády (rozhovor vznikal 30. července na Úřadu vlády – pozn. red.). Na prvních 15 dnů v srpnu chci odjet s rodinou do zahraničí. Jinak záležitostí, jež se týkají příprav na nový školní rok, je v létě poměrně dost, věnujeme se koncepčním věcem.

LIDOVÉ NOVINY: Ví se o vás, že máte dvě děti. Jak jsou staré a do jaké školy chodí?

Záležitostí, jež se týkají příprav na nový školní rok, je v létě poměrně dost, věnujeme se koncepčním věcem

PLAGA: Mám dvě dcery, devítiletou a šestiletou, ta půjde v září do první třídy, starší do čtvrté. Obě navštěvovaly státní mateřskou školu a budou navštěvovat i státní základní školu.

LIDOVÉ NOVINY: Máte tedy důvěru ve veřejný školský systém, že v něm jsou kvalitní učitelé?

PLAGA: V systému tuzemského školství, byť jsme ho jako země v uplynulých 20 letech nepodporovali úplně tak, jak bychom měli, je řada velmi kvalitních lidí. Takže ano, důvěru mám.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se vaše dcerka těší do první třídy? Co ji ve školství čeká?

PLAGA: Je poměrně zvídavá a jako většina dětí v tomto věku se do první třídy těší. Samozřejmě to klíčové, a nejen v České republice, ale ve všech zemích včetně toho „vzývaného“ Finska, je udržet zájem dětí a pozornost především ve vyšších ročnících. Takže spíše mě zajímá, jak bude na čtvrtou třídu – kde se to dost často „láme“ – reagovat moje starší dcera; o tu mladší, že by ji snad první či pak druhá třída nebavila, starost nemám. (usmívá se)

LIDOVÉ NOVINY: Už víte, kde v září zahájíte školní rok?

V systému tuzemského školství, byť jsme ho jako země v uplynulých 20 letech nepodporovali úplně tak, jak bychom měli, je řada velmi kvalitních lidí. Takže ano, důvěru mám.

PLAGA: Stoprocentně jej budu zahajovat jako otec, a ne jako ministr školství. To znamená, že půjdu s mladší dcerou v její první den do její první třídy.

LIDOVÉ NOVINY: Přinese nový školní rok nějaké zásadní změny, novinky?

PLAGA: Z pohledu učitelů nevidím nic zásadního, čeho by se měli obávat. Z pohledu systémového se v souladu s programovým prohlášením vlády snažíme dostat do školství finanční prostředky, které jsme slíbili. Protože jen tak je možné vrátit učitelskému povolání atraktivitu a v dlouhodobém horizontu do něj dostat co nejkvalitnější lidi, aby se hlásili na pedagogické fakulty a měli důvěru, že ve školství najdou své celoživotní uplatnění...

To je jeden ministerský úkol a budu rád, když to učitelé od ledna pocítí na svých výplatních páskách. To zásadní, u čehož doufám, že výuku nepoznamená, ale naopak výhledově zkvalitní, je přechod na nový způsob financování. Od ledna 2020 – z pohledu státního rozpočtu, ale v náběhové fázi již od září – totiž přecházíme na nákladově normativní systém.

LIDOVÉ NOVINY: V jednom z posledních rozhovorů s vámi, jenž vyšel v Právu, jste uvedl, že jste se sešel s asi 600 řediteli škol. Co vám nejvíce vytýkali, co je trápí? Tedy kromě peněz, samozřejmě...

To zásadní, u čehož doufám, že výuku nepoznamená, ale naopak výhledově zkvalitní, je přechod na nový způsob financování. Od ledna 2020 – z pohledu státního rozpočtu, ale v náběhové fázi již od září – totiž přecházíme na nákladově normativní systém.

PLAGA: To, co je „trvalkou“, bývá vysoká administrativní zátěž. Avšak sami ředitelé přiznávali, že ta primárně nejde za ministerstvem školství, nýbrž souvisí s tím, že školy mají vlastní právní subjektivitu. A tím pádem tlaky a nové úkoly či povinnosti, jež na ně dopadají, jdou též z jiných ministerstev i z krajských úřadů. Lékem, který by jim mohl ulevit, bude snaha o redukci údajů a podkladů; myslím si, že výhledově by mohl pomoci resortní informační systém. Abychom měli téměř jistotu, že žádná data nebudou vyžadována duplicitně.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy by měl vzniknout?

PLAGA: Pevně věřím, že to nastane v roce 2022 či hned v tom dalším. Co by mělo vést k částečnému odbřemenění ředitelů škol a jejich zástupců, aby měli více času na řízení pedagogického procesu, souvisí se změnou financování, kdy chceme navýšit peníze na nepedagogické činnosti – i na správce IT sítí a podobně –, abychom dostali k ředitelům finance na pracovníky, kteří to budou moci dělat za ně, a přiblížili se k ideálu, kdy ředitel školy je skutečně tím „pedagogickým lídrem“, a nikoliv administrátorem všech papírů k vyřízení.

LIDOVÉ NOVINY: Nedávno jste v tisku tvrdil, že čeští učitelé se na konci roku 2021 dostanou na průměrný plat ve výši 45 tisíc korun hrubého. Je to reálné?

PLAGA: Je to reálné. Vycházíme z čísel, jež máme za rok 2018, a víme, kolik peněz jsme do systému pustili pro rok 2019 a co je v prvním návrhu rozpočtu pro rok 2020 i ve střednědobém výhledovém rámci. Je to designováno tak, abychom vládní závazek, ve kterém jsme slíbili navýšit během čtyř let průměrný plat o 50 procent, splnili. Podíváme-li se na časový snímek za uplynulých 20 let, podobné masivní přidání za čtyři roky po sobě tady nebylo. V tuto chvíli to lícuje tak, aby to koncem roku 2021 bylo skutečně oněch 45 tisíc korun hrubého. Přesně se to dozvíme v dubnu 2022.

LIDOVÉ NOVINY: A rozdělení tarifní, nadtarifní složky?

Podíváme-li se na časový snímek za uplynulých 20 let, podobné masivní přidání za čtyři roky po sobě tady nebylo. V tuto chvíli to lícuje tak, aby to koncem roku 2021 bylo skutečně oněch 45 tisíc korun hrubého. Přesně se to dozvíme v dubnu 2022.

PLAGA: Vím, že mě – anebo jakéhokoliv jiného ministra školství – čekají souboje s odbory. Ale jsem přesvědčen, že cílový stav, kdy chceme, aby ředitel měl možnost udržet motivované lidi a ocenit, je poměr – 80 procent tarif a 20 procent nadtarifní složky platu.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se to má s rámcovými vzdělávacími programy (RVP), tedy s „osnovami“?

PLAGA: Aktualizace pokračují, ovšem zásadnější změnu RVP chceme navázat na základní výstupy Strategie 2030+, což je podle mě logika, již by to mělo mít. Říci si, jakým směrem se soustava včetně profilu absolventa má ubírat a teprve pak skládat obsah. V tom je, myslím, i shoda s odbornou veřejností. Výchozí práce by měly být zahájeny v průběhu příštího roku.

LIDOVÉ NOVINY: Jak často odpovídáte na otázku ohledně povinné maturity z matematiky?

Pořád. (směje se)

LIDOVÉ NOVINY: Ptají se vás i příbuzní v rodině?

Čekají mě souboje s odbory. Ale jsem přesvědčen, že cílový stav, kdy chceme, aby ředitel měl možnost udržet motivované lidi a ocenit, je poměr – 80 procent tarif a 20 procent nadtarifní složky platu.

PLAGA: Je to tak. Mám jednoho synovce, který právě studuje na gymnáziu, a ten se na maturitu z matematiky ptá vždy, když mě vidí…

LIDOVÉ NOVINY: Platí, že gymnazisté budou mít matematiku povinně od jara 2021?

PLAGA: Zákon, který je nyní účinný, říká, že v roce 2021 tak budou maturovat všichni gymnazisté a lyceáři, o rok později všichni ostatní. V meziresortním připomínkovém řízení právě máme náš návrh, že by se to sjednotilo na jaro 2022 s tím, že v rukou státu by zůstaly pouze didaktické testy. Zaslechl jsem na to konto různá zjednodušení, že dochází ke zrušení maturity či že ten „papír“ můžeme jen rozdávat, to však není pravda. Stát si určitě ponechává ověřitelnou laťku kvality v rámci didaktických testů – předpokládám, že náš návrh zákona projde na podzim k posouzení ve sněmovně.

LIDOVÉ NOVINY: Stane se ze státních maturit a míry úspěchu v nich vstupní „glejt“ na vysoké školy?

PLAGA: V nejbližších letech nebude státní maturita zásadní pro přijetí na vysokou školu. Souvisí to s demografií; nevidím nějaké extrémní síto. Pokud by maturity měly v budoucnu sloužit jako „vstupenky“ na vysokou školu, muselo by to být spjato se změnou na adaptivní testy. Tedy člověk by nedostával jen „uspěl“ – „neuspěl“, ale získal by i nějakou bodovou hodnotu. Pak si dovedu představit, že fakulta řekne: Matematiku bereme automaticky od 100 do 90 procent bodů. Ovšem předpoklad, se kterým se vše kdysi připravovalo, se ukázal nefunkční – a to i s ohledem na autonomii vysokých škol.

LIDOVÉ NOVINY: Když jste loni v červnu poskytl rozhovor pro Lidové noviny, vyjádřil jste spolu s vaším náměstkem pro vysoké školy Pavlem Dolečkem nespokojenost se situací na pedagogických fakultách, s přípravou budoucích učitelů... Co se od té doby změnilo?

Zákon, který je nyní účinný, říká, že v roce 2021 budou povinně maturovat z matematiky všichni gymnazisté a lyceáři, o rok později všichni ostatní. V meziresortním připomínkovém řízení právě máme náš návrh, že by se to sjednotilo na jaro 2022 s tím, že v rukou státu by zůstaly pouze didaktické testy.

PLAGA: Udělali jsme krok jedna: cílenou podporu ze státního rozpočtu a z operačního programu VVV (vývoj, výzkum a vzdělávání) na strukturální proměnu pedagogických fakult. Jde o stamiliony korun, v součtu tří let už skoro o miliardu korun. To jsou, myslím, dostatečné finanční prostředky, aby pedagogické fakulty mohly provést zásadní změny, aby se zlepšila příprava učitelů pro 21. století. A je to téma, jež chci mít jako jedno z hlavních do nového školního roku: podívat se, zda skutečně dochází k potřebným změnám. Budu to bedlivě sledovat.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste končící program VVV, připravuje se už nový s názvem Jan Amos Komenský od roku 2021. Už víte, kolik v něm bude alokováno peněz a kam?

PLAGA: Alokace pro členské státy Evropské unie ještě nejsou definitivně schválené. Přesná částka není. Nicméně naše představy a absorpční kapacita programovacího období je někde mezi 85 a 90 miliardami korun. Ideálně by mělo jít 42 miliard na výzkum a 48 miliard korun na vzdělávání včetně vysokého. Definitivní podoba však bude záviset na vyjednáváních v příštích měsících.

LIDOVÉ NOVINY: Nově vznikla Asociace výzkumných univerzit, kterou tvoří pětice předních škol orientovaných na vědu a výzkum. Co tomu říkáte, a jak s nimi budete jednat?

PLAGA: Snažíme se, aby ministerstvo bylo vnímáno jako otevřené k debatám. Bavíme se se všemi relevantními aktéry, takže jednat chceme i s novou asociací, podobně jako se vzniklou platformou sdružující technické univerzity či pedagogické fakulty... V relevantních tématech, která nadnesou, jsou našimi partnery a měli bychom je do hry brát. Samozřejmě těmi klíčovými partnery nadále jsou – i podle zákona – Rada vysokých škol a Česká konference rektorů (ČKR).

LIDOVÉ NOVINY: Rozumím, nicméně v prohlášení výzkumné asociace zaznělo, že chce usilovat také o odlišné financování. Je to snaha o diverzifikaci vysokých škol vedená zezdola?

Pokud by maturity měly v budoucnu sloužit jako „vstupenky“ na vysokou školu, muselo by to být spjato se změnou na adaptivní testy. Tedy člověk by nedostával jen „uspěl“ – „neuspěl“, ale získal by i nějakou bodovou hodnotu. Pak si dovedu představit, že fakulta řekne: Matematiku bereme automaticky od 100 do 90 procent bodů.

PLAGA: Byť to historicky chápu, tím hlavním – bez ohledu na nějaké memorandum či prohlášení – je Metodika 2017+ (podle které se mají rozdílet peníze na výzkum – pozn. red.). Řadu věcí, po nichž výzkumné univerzity volaly, přináší. Nemyslím si, že bychom byli ve fázi, že by se oblast financování vzdělávací části měla zásadně změnit. Já i můj náměstek máme dobrou zkušenost s Českou konferencí rektorů, která dokázala integrovat názor univerzit, přestože tam byly, jsou a budou velmi různorodé názory. A pro ministerstvo je důležité, že na konci bývá jedna vybalancovaná pozice reprezentace škol.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se vám jedná s novým předsedou ČKR, profesorem Petrem Skleničkou?

PLAGA: Absolvovali jsme spolu úvodní jednání, které se díky mnoha tématům docela protáhlo a které bylo z obou stran chápající, vstřícné. Neobjevily se žádné věci, jež by mě vedly k neklidu, že by až dosud funkční spolupráce mezi ministerstvem a ČKR mohla být do budoucna nějak narušena.

LIDOVÉ NOVINY: Už víte, kdo nahradí Stanislava Labíka, šéfa Národního akreditačního úřadu (NAÚ), který předčasně odstoupil? Spekuluje se o rektorech Karlu Melzochovi z Vysoké školy chemickotechnologické v Praze a Zdeňku Kůsovi z Technické univerzity v Liberci.

PLAGA: Definitivní rozhodnutí padne, až to projedná vláda. Osobně musím říci, že jsem velmi spokojený s tím, jak se zastupování a výkonu ujal místopředseda Ivan Barančík, neboť řadu věcí, jež NAÚ vysoké školy vytýkaly, se snaží napravit. Konečné rozhodnutí, kdo bude dalším předsedou, by mohlo padnout na přelomu roku.

Robert Plaga (41)

  • Ministr školství ČR od prosince 2017 za hnutí ANO.
  • Předtím působil jako náměstek pro vysoké školství (v letech 2015 až 2017).
  • Vystudoval hospodářskou politiku na Mendelově univerzitě v Brně (Ph. D. z roku 2010).
  • V letech 2012 až 2015 vedl na téže univerzitě Centrum pro transfer technologií.
  • Je ženatý, má dvě dcery.

Počet příspěvků: 1, poslední 16.8.2019 11:20 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.