Podnikatel Petr Kellner nekoupí podíl v českých plynovodech Net4Gas, ale ani v těch řeckých DESFA. Zatímco informací o prvním případě (v tendru zvítězily Allianz a Borealis) se objevila spousta, ve druhém se Kellnerova společnost PPF Capital Partners ze zatím neukončeného výběrového řízení nenápadně „vypařila“.
Ještě v polovině ledna řecká privatizační agentura oficiálně informovala, že konsorcium Kellnerovy PPF a řecké společnosti GEK Terna zůstává jedním ze tří zájemců o plynovody. Poslední informace ČESKÉ POZICE nicméně potvrzují, že PPF z tendru odešla. Boj o řecké plynovody od PPF nepřebral ani podnikatel Jiří Šmejc, který byl donedávna druhým největším akcionářem Kellnerovy skupiny.
Šmejc se s PPF dohodl na převzetí řeckých aktivit – tedy především minoritního podílu v bance Piraeus, jak ale potvrdil jeho mluvčí Pavel Zuna, účasti v tendru na koupi plynovodů se to netýkalo. Jinak pořád platí, že Šmejc v jiném výběrovém řízení usiluje o podíl v loterijní společnosti OPAP.
Kellner skeptičtější Šmejce
Představa, že by si nejbohatší Čech Petr Kellner mohl v Řecku zopakovat českou privatizaci devadesátých let, se tedy nenaplní. Podle dostupných informací ale příležitost v jihobalkánské zemi, která je tlačena k prodeji státního majetku jako nezbytnému vlastnímu příspěvku ke snížení dluhů vedle mezinárodních záchranných balíčků, viděl vždy právě Šmejc.
Kellner podle všeho zůstával k zemi, která jako první doplatila na finanční krizi jižního křídla eurozóny, přece jen skeptický
Kellner podle všeho zůstával k zemi, která jako první doplatila na finanční krizi jižního křídla eurozóny, přece jen skeptický. O tom koneckonců svědčí právě skutečnost, že po odchodu z akcionářské struktury PPF Kellner Šmejcovi přenechal nejen menšinové podíly (13,37 procenta) ve finančních ústavech Home Credit a Air Bank, ale právě také řecká aktiva.
Proč tedy o plynovody DESFA neusiluje sám Šmejc? Pravdou je, že se zatím – snad kromě televizního byznysu – nejvíce profiloval spíše ve finančnictví. A zůstává, byť jako minoritní akcionář, předsedou představenstva a generálním ředitelem největšího Kellnerova „klenotu“, kterým je právě skupina Home Credit. Plynovody zjevně nejsou Šmejcovým „šálkem čaje“.
Kellner se naopak do podnikání v oblasti plynovodů v jiných koutech Evropy pustil docela zhurta – s podílem 44,4 procenta je největším akcionářem Energetického a průmyslového holdingu (EPH), který letos získal téměř poloviční podíl a navíc manažerskou kontrolu ve slovenském plynárenském podniku SPP. A jak jsme již uvedli, holding, v němž je jedním z dalších akcionářů a hlavním manažerem jiný Kellnerův byznysový spojenec Daniel Křetínský, naopak neuspěl v souboji o český Net4Gas.
Pro EPH je Řecko daleko
Ani přesměrování boje o řecké plynovody DESFA pod křídla Křetínského ale nakonec nepřicházelo v úvahu. EPH se teritoriálně zaměřuje na střední Evropu a Německo. Zatímco v propojení slovenských a českých plynovodů viděl Křetínský potenciálně zajímavou synergii, ty řecké jsou samozřejmě z hlediska dosažení podobných efektů příliš daleko.
V očích mnoha pozorovatelů ale stále není zcela jasné, jak vážně Rusové myslí plány plynovodu South Stream
Nic na tom nemění skutečnost, že řecké plynovody by se mohly stát důležitým napojením na jižní větev plynovodu South Stream – tedy další cesty, kterou pro svou surovinu plánuje ruský dodavatel Gazprom. V očích mnoha pozorovatelů ale stále není zcela jasné, jak vážně Rusové podobné plány myslí.
Navíc vše nasvědčuje tomu, že pro Kellnera není jižní Evropa vysněným teritoriem – vůbec nejrozsáhlejší aktivity má v Rusku a kromě střední Evropy se snaží dobývat asijské trhy jako Čínu, Vietnam či Indonésii. Expanzi vede – jak jinak – skupina Home Credit, a v této části světa jsou podle všeho Kellner se Šmejcem zcela ve shodě.
Časové průtahy
Nelze vyloučit ani to, že v rozhodování českých podnikatelů sehrály roli pochybnosti spojené s dosavadním průběhem řecké privatizace. Ta zatím nepůsobí dojmem profesionálně zvládaného procesu. Časové průtahy už každý bere jako samozřejmost – privatizace měla být spuštěna v souvislosti s prvním záchranným balíkem v roce 2010, počítalo se s tím, že Řekové prodejem státního majetku získají padesát miliard eur. Dnes se mluví o jedenácti miliardách do konce roku 2016.
Řecká privatizace zatím nepůsobí dojmem profesionálně zvládaného procesuDalší komplikací byl skandál, kvůli kterému musel v březnu rezignovat šéf privatizační agentury Takis Athanasopulos, který čelil obviněním z pochybných investic ještě z doby, kdy předtím působil v čele státní energetické společnosti Public Power Corporation.
Privatizace řeckého plynárenství se nicméně mezitím dostala do finální fáze. ČESKÁ POZICE již loni v listopadu informovala, že PPF už v té době neusilovala o majoritní podíl ve velkém plynárenském podniku DEPA, ale zaměřovala se právě na plynovody DESFA.
Tato strategie, které se drží i někteří další účastníci tendru, má logiku: Favoritem na koupi podniku DEPA je ruský Gazprom, který ovšem realisticky neusiluje o plynovody – vzhledem k evropským pravidlům, podle nichž by dodavatelé suroviny neměli vlastnit přepravní infrastrukturu.
Konkurenty konsorcia PPF a GEK Terna (nyní už tedy pouze řecké společnosti GEK Terna) tak ve finále zůstávala pouze ázerbájdžánská společnost Socar a ruská firma Něgusněfť.
O plynárenský podnik DEPA pak vedle Gazpromu usiluje řecké konsorcium M&M a také Něgusněfť, která podle privatizační agentury fakticky zůstávala jediným uchazečem o celou skupinu DEPA – DESFA. Do hry se ovšem ještě mohou vrátit velké západní plynárenské společnosti, pokud si je současní uchazeči vyberou za partnery.
