Se zvyšujícím se regulovaným nájemným se téma odkupu bytů do osobního vlastnictví znovu stalo aktuálnímMožnost bydlet ve vlastním nebo zůstávat v obecním? Téma, které v Praze 2 rozhodlo loňské komunální volby. Za vítěznou ODS totiž na druhém místě skončilo tehdy nově založené sdružení, které „bojuje“ za pokračující privatizaci. Koncem letošního června se zřejmě po letech dočká. I když ODS trvá na tom, že privatizace už dávno skončila.
V Praze 2 se v 90. letech uskutečnily tři vlny privatizace. I když o odkup bytů projevili zájem také nájemníci ve zbylých domech, měli smůlu. „Kvůli nízkým nájmům ale situaci nijak akutně neřešili,“ říká Dan Richter, zastupitel za sdružení Občané za spokojené bydlení (OSB).
Zároveň s tím, jak se během let zvyšovalo regulované nájemné – mnohdy nekorespondující s kvalitou bytů, jež si nájemníci museli často rekonstruovat na vlastní náklady –, téma odkupu bytů do osobního vlastnictví se znovu stalo aktuálním. Nájemníci obecních bytů předložili radnici v roce 2008 petici, v níž požadovali pokračování privatizace. Následně založili Občanské sdružení za privatizaci a zlepšení podmínek bydlení v Praze 2.
Stanovisko radnice, kterou tehdy vedla starostka Jana Černochová (ODS), znělo jasně: privatizace skončila. „Privatizace byla jednou z důležitých metod ekonomické transformace české společnosti v 90. letech. V rámci toho prodala Praha 2 zhruba 260 bytových domů, tedy přibližně polovinu. Ekonomická transformace skončila vstupem ČR do EU, a tím skončila i privatizace,“ vysvětluje současný starosta Prahy 2 Jiří Paluska (ODS). „Nyní jde o standardní prodej či nákup majetku,“ dodává.
Co říká slovník
Privatizace se samozřejmě nemusí odehrávat jen v době transformace, stačí nahlédnout do ekonomického slovníku. Jde o převod veřejného majetku do soukromého vlastnictví. „Pojem privatizace je pojmem obecným a podle mého názoru není nikterak primárně spojen s transformačními procesy porevoluční doby. To, že pro nás má trošku specifický nádech vyvolaný způsobem převodu státního majetku do soukromých rukou, by nás nemělo mást,“ tvrdí náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous.
Členství v Evropské unii podmínky privatizace nijak neovlivniloODS v Praze 2 do svého programu pro komunální volby v roce 2006, které vyhrála, mimo jiné napsala, že „obec by měla vlastnit pouze takový majetek, který nezbytně potřebuje k plnění svých úkolů a povinností. Dosavadní způsoby privatizace bytových domů, realizované Prahou 2 v minulých letech, již nejsou s ohledem na legislativu Evropské unie možné a případný prodej obecního majetku musí probíhat podle standardních pravidel.“ Jenže členství v unii podmínky privatizace nijak neovlivnilo. „Na prodej bytů konečným uživatelům to nemá žádný vliv. Nejde o veřejnou podporu,“ upřesňuje Kalous.
Praha 2 drží v porovnání s ostatními městskými částmi mnohem vyšší procento bytů. V průměru za Prahu se podíl obecních bytů na celkovém bytovém fondu pohybuje mezi třemi až pěti procenty, ve druhé městské části tento ukazatel dosahuje až 17 procent. Proč tomu tak je, odpovídá starosta Paluska lakonicky. „Protože zdejší zastupitelstvo dosud nerozhodlo o jejich prodeji.“
Obyvatelé obecních bytů se nenechali postojem radnice odradit a v říjnu 2008 uspořádali demonstraci na náměstí Míru. „K závěru trochu trpké poděkování, které patří firmě KOMWAG, v jejímž představenstvu sedí starostka Černochová a která si naplánovala čištění náměstí během odpoledne zrovna v době, kdy probíhalo shromáždění, což byla informace zcela veřejná,“ napsalo občanské sdružení po skončení demonstrace na své internetové stránky.
Jen sliby
V červnu 2009 vedení radnice Prahy 2 přislíbilo, že odprodej bytů do vlastnictví bude pokračovat. Měl být sestaven seznam domů, kterých se městská část zbaví. Zůstalo ale jen u slibů. A tak se privatizace, termín, jemuž se vedení Prahy 2 tak vehementně brání, stala jedním z hlavních témat loňských voleb do obecních zastupitelstev. Za vítěznou ODS obsadilo v Praze 2 druhou příčku sdružení OSB, spolu s TOP 09 ale skončilo v opozici.
Přesto by měl odprodej bytů – dle slovníku ODS – pokračovat. Starosta Paluska tvrdí, že seznam domů určených k prodeji bude zastupitelstvo projednávat pravděpodobně 27. června. Největší rozpory zřejmě nastanou při ocenění bytů. „Cena bude stanovena znaleckým posudkem,“ tvrdí Paluska. Členové OSB dávají přednost prodeji za cenu administrativní, TOP 09 navrhuje vycházet z ceny obvyklé a nebrání se poskytnutí slev.
Seznam domů určených k prodeji bude zastupitelstvo projednávat pravděpodobně 27. červnaNájemníkům nyní nezbývá než doufat, zda se seznamu tentokrát dočkají. „Rozhodnutí privatizovat (či prodávat) obecní byty bude výsostně politické, neexistuje zde žádný právní nárok. A přečteme-li si v programovém prohlášení Rady MČ, že občané ve volbách odmítli masivní rozprodej obecního majetku, není to, zejména pro členy OSB, důvod k přehnanému optimismu. V této fázi je tedy především na koalici, aby právě ona konečně odkryla karty a předložila svou vizi (pokud ovšem vůbec nějakou má),“ konstatuje na internetových stránkách OSB Otto Schwarz, předseda klubu zastupitelů TOP 09 v Praze 2.
Privatizaci obecních bytů, a to neplatí jen pro Prahu 2, nelze hodnotit jednoznačně. Nájemníci obecních domů, kteří neměli možnost koupit byty do vlastnictví, mohou považovat za nespravedlivé, že obyvatelé sousedních domů takovou šanci dostali. A ti, co bydlí v družstevním bytě, ve vlastním či u soukromého majitele, zase právem poukazují na to, že jim nikdo bydlení zadarmo či s výraznou slevou nezajistil.
Kdo má pravdu?
Racionálně zní i argument, že nájemníci obecních bytů přispívají (nájemným) více do obecní pokladny než ostatní (pouze daní z nemovitosti). „Na Praze 2 jde více než polovina prostředků z vybraného nájemného na aktivity, které nemají s bydlením co do činění,“ tvrdí Dan Richter (OSB). Starosta Paluska oponuje, že „městská část nakládá s nájemným tak, jak jí ukládá schválený rozpočet, respektive plán zdaňované činnosti“.
Nejlepší by bylo, kdyby politici neměli žádné pravomoci o bytech rozhodovatPravdu mají rovněž ti, kteří privatizaci bytů kritizují. Vždyť v Praze se obecní byty prodávaly přibližně za deset procent tržní ceny. Z některých šťastlivců se tak rozhodnutím radnic stali milionáři. „Problém nízkých cen za byty či domy je v tom, že je neplatili lidé, kteří si takto výhodné ceny nějak zasloužili. Spíše naopak. Neřeší se tím bydlení potřebných. Navíc se obce připravují o značné příjmy. Je to jen populismus, alibismus a občas i obchod,“ říká Jiří Pácal, člen správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.
Z odprodeje obecních bytů nájemníkům nikdy nebudou nadšeni úplně všichni. Vždy může kdokoli poukazovat na to, že na procesu jedni profitují na úkor druhých. V žádném případě by se ale nájemníci obecních bytů neměli stát rukojmími politiků. A jak ukazují spory ohledně nakládání s nájemními byty v Praze 2, o kterých se dočtete v připravovaných článcích ČESKÉ POZICE, lze s trochou nadsázky tvrdit, že nejlepší by bylo, kdyby politici neměli vůbec žádné pravomoci o bytech rozhodovat.