Zdá se, že Itálie přebírá po Řecku štafetu nejproblémovějšího člena eurozóny. Nelze se tomu divit, protože země na Apeninském poloostrově je přeci jen o poznání větší sousto než Řecko. Investory straší především rostoucí výnosy italských státních dluhopisů, které během týdne překonaly kritickou hranici sedmi procent. Pod tlakem je i premiér Silvio Berlusconi, od něhož se očekává rezignace. Tamním parlamentem v týdnu sice prošel balík ekonomických reforem, zůstává však otázkou, zda to dokáže trhy uklidnit.
Dalším potenciálním kandidátem na bankrot zůstává Španělsko. Růst tamní ekonomiky se ve třetím čtvrtletí zastavil a riziko recese na Pyrenejském poloostrově je aktuální. Způsob řešení dluhové krize se stále více přestává líbit Německu, odkud přichází rostoucí počet kritických hlasů. Rada ekonomických poradců německé vlády v uplynulém týdnu varovala před ztrátou důvěryhodnosti Evropské centrální banky (ECB). Způsobit ji může nakupování dluhopisů ohrožených evropských zemí, především Itálie a Španělska.
Koruna ve vleku dluhů eurozóny
Není tomu tak dávno, co se o české měně hovořilo jako o švýcarském franku střední Evropy. Koruna ale tuto pověst ztrácí a utrpěla největší propad od roku 2009. Další vývoj se nyní těžce predikuje. Vzhledem ke zhoršující se situaci kolem evropské dluhové krize může česká měna nadále oslabovat. Vůči dolaru koruna ztrácela ještě výrazněji a během čtvrtku se dvakrát neúspěšně pokusila prolomit hranici 19 korun za dolar.
V uplynulém týdnu byla zveřejněna řada makroekonomických ukazatelů, které potvrdily, že české hospodářství znatelně zpomalí tempo svého růstu. Týkalo se to jak maloobchodních tržeb, tak dat z průmyslu. Stavebnictví je v permanentní krizi od roku 2009. Příjemně naopak překvapilo snížení říjnové míry nezaměstnanosti na 7,9 procenta, což je nejnižší hodnota od května 2009. Toto číslo však kazí fakt, že na jedno volné pracovní místo připadá více než 12 uchazečů.
Míra nezaměstnanosti bude v následujících měsících růst, a to jak kvůli sezonním faktorům, tak kvůli prohlubujícím se problémům v eurozóně. Ve středu nepříjemně překvapila spotřebitelská míra inflace, která meziměsíčně vzrostla o 0,3 procenta a na meziroční bázi o 2,3 procenta. Vzrostly především ceny potravin a nealkoholických nápojů. Inflace by však neměla působit domácí ekonomice větší problém.