Hlasování ve spolkových zemích Štýrsko a Burgenland v průběhu posledního květnového víkendu potvrdilo trend, který v celostátních volbách Rakousko vykazuje už deset let. Tradiční „státotvorné“ strany, sociální demokraté (SPÖ) a lidovci (ÖVP) výrazně oslabují. Hlasy odpadlíků sbírají populisté. Aktuálními vítězi jsou veteráni této kategorie – svobodní demokraté (FPÖ). A zdá se, že jejich mladší kolegové z Teamu Stronach jsou naopak definitivně na odpis.
„Mladší“ zní v souvislosti se stranou, kterou na podzim 2012 založil excentrický osmdesátník Frank Stronach, poněkud nepatřičné, ale z historického hlediska odpovídá. Projekt, který vznikl v důsledku krize eurozóny a sliboval revoluci v rakouské politice, se ukázal krátkodechý. Jeho zakladatel, miliardář a šéf koncernu Magna, se prakticky hned po relativním neúspěchu v prvních celorakouských volbách (strana získala v září 2013 5,7 procenta hlasů) vrátil do své druhé vlasti Kanady.
Nárůst hlasů FPÖ
Stronach přenechal rakouský politický „byznys“ kolegům, ale zpoza oceánu osudy strany nadále ovlivňuje. Nejen tím, že požaduje, aby mu splatila peníze, které do ní v počátcích vložil. Velký vliv má i na personální rozhodnutí. Bezprostředně před štýrskými volbami inicioval výměnu šéfa místní kandidátky a podle kritiků tím Team Stronach ve svém domovském regionu, kde byl jako podnikatel značně populární, nasměroval k debaklu.
V Burgenlandu, nejvýchodnější spolkové zemi, získali svobodní demokraté FPÖ oproti předchozím volbám o šest procent více hlasů, ve Štýrsku dokonce o více než 16 procent |
Jeho strana skončila s necelými dvěma procenty hlasů hluboko v poli poražených. V Burgenlandu se volební koalice BLB, v níž byl Team Stronach jedním ze dvou subjektů, jen těsně přehoupla přes nezbytnou čtyřprocentní hranici pro vstup do zemského parlamentu.
Mnohem více důvodů k oslavám měla po víkendových volbách pravicově populistická FPÖ. V Burgenlandu, nejvýchodnější spolkové zemi, získala oproti předchozím volbám o šest procent více hlasů, ve Štýrsku dokonce o více než 16 procent.
Trest za semknutí a reformní úsilí
Podle průzkumu televizní stanice ATV byl hlavním motivem pro volbu FPÖ důraz této strany na problematiku přistěhovalectví. Její regionální lídr, bývalý armádní poddůstojník s typicky rakouským jménem Mario Kunasek, sliboval spoluobčanům, že vrátí práci Rakušanům, zastaví „azylový chaos“, ochrání vlast, bezpečnost a tradiční rodinné hodnoty.
Lidovci a sociální demokraté, kteří dohromady ztratili 18 procent hlasů, byli potrestáni i za své semknutí a reformní úsilí v uplynulých letech |
Na jeho plakátech se skvělo úderné heslo „Nové byty místo nových mešit!“ Ve Štýrsku, které se rádo nazývá „zelené srdce Rakouska“, tvoří cizinci asi osm procent obyvatelstva. Polovina z nich pochází z členských zemí Evropské unie a nejpočetnější skupinou jsou Němci.
Svádět úspěchy FPÖ jen na xenofobii štýrských voličů by ale bylo povrchní. Lidovci a sociální demokraté, kteří dohromady ztratili 18 procent hlasů, byli potrestáni i za své semknutí a reformní úsilí v uplynulých letech. Franz Voves (SPÖ) a Hermann Schützenhöfer (ÖVP) vystupovali podle týdeníku Profil i v předvolebním boji prakticky v tandemu a voliči v programech obou stran jen obtížně hledali rozdíly.
Signál pro Rakousko a Evropu
Společným cílem bývalého hokejového reprezentanta Vovese a jeho kolegy Schützenhöfera, kteří pocházejí ze skromných poměrů, byla v uplynulých letech finanční stabilizace zadlužené země. Omezovaly se výdaje na provoz politických stran, veřejnou správu, školství či sociální zařízení. Pro zavírání institucí a škrty však voliči neměli velké pochopení.
Důležitější než sestavení koalic, které ovlivní životy zhruba 1,5 milionu lidí, je ale signál, jejž štýrské a burgenlandské volby vyslaly do celorakouského, respektive evropského prostoru |
V Burgenlandu potvrdila svou vůdčí roli SPÖ, která je ve východním cípu Rakouska nejsilnější politickou silou už 50 let. Ale i tady utrpěli sociální demokraté ztráty. Dohromady s lidovci přišli o dvanáct procent hlasů. V obou spolkových zemích, kde se poslední květnový víkend volilo, byl nedávno zrušen tradiční proporční systém, v němž byly v regionální vládě zastoupeny všechny důležité strany. Místní se tak mohou těšit na dobrodružná povolební jednání.
Důležitější než sestavení koalic, které ovlivní životy zhruba 1,5 milionu lidí, je ale signál, jejž štýrské a burgenlandské volby vyslaly do celorakouského, respektive evropského prostoru. Za volebním úspěchem FPÖ nejsou podle analytiků ani tolik regionální zvláštnosti jako pocit znejistění a obav z budoucnosti, který se šíří celou Evropou. Jeho příčinou je strach ze ztráty zaměstnání, dopadů hospodářské krize a přílivu uprchlíků.
Protestní strana
Jak trefně ve svém komentáři pro týdeník Profil poznamenala Eva Linsingerová – ve Štýrsku se protestní strana nejmenuje ani Podemos, ani Syriza, ale FPÖ. To možná platí, ale v Rakousku je na rozdíl od Španělska či Řecka téměř pětinásobně nižší nezaměstnanost a nečelilo, ani nečelí hrozbě státního bankrotu a navíc jako vnitrozemský stát neřeší v první linii příliv uprchlíků ze Středozemního moře.
Ve Štýrsku se protestní strana nejmenuje ani Podemos, ani Syriza, ale FPÖ |
Rakousko sice patří společně s Německem a Švédskem mezi tři členské země EU, kde současní imigranti nejčastěji podávají žádost o azyl, ale na samotné Štýrsko připadá pět tisíc uprchlíků, což představuje 0,4 procenta všech obyvatel této spolkové země. Jsou tato čísla skutečně natolik znepokojivá?
Za varovný signál by však štýrský a burgenlandský úspěch populistů měly považovat především rakouské vládní strany. Sociální demokracie, již vede poněkud nevýrazný kancléř Werner Faymann, i lidovci, kteří mají na celostátní úrovni problém vysvětlit, co nového můžou po osmi letech v pozici menšího partnera ve velké koalici voličům nabídnout.
Zatím žádný důvod k panice
Svobodní v čele s energickým a kontroverzním Heinzem-Christianem Strachem oslavovali úspěch už po volbách do Národní rady v září 2013. Tehdy získali pětinu hlasů a skončili třetí. Dnes vedou se 27 procenty předvolební průzkumy.
Pokud současná vláda vydrží až do řádných voleb v roce 2018, zatím neexistuje žádný důvod k panice |
Ještě více však znepokojuje, že si Stracheho, který se v mládí přátelil s neonacisty a dodnes se vyžívá v ostré proticizinecké rétorice, mnozí Rakušané dovedou představit v roli kancléře. Jeho voličská podpora se údajně pohybuje okolo 18 procent, na úrovni současného šéfa vlády Faymanna a jeho koaličního kolegy Reinholda Mitterlehnera.
Není nutné zdůrazňovat, jak by se případný kancléř Heinz-Christian Strache, pohrobek slavnějšího Jörga Haidera, vyjímal na evropské a světové politické scéně. Pokud však současná vláda vydrží až do řádných voleb v roce 2018, zatím neexistuje žádný důvod k panice.
Otřesená pozice kancléře Faymanna
Další velkou zkouškou soudržnosti FPÖ a jejích vyhlídek budou podzimní zemské volby v Horních Rakousích a ve Vídni. I tam to bude napínavé. V regionu hraničícím s Bavorskem a Českem jasně vedou lidovci a sociální demokraté se zřejmě s FPÖ střetnou o druhé místo.
Pozice kancléře Wernera Faymanna, kterému se nedaří nadchnout voliče ani rozdýchat stagnující ekonomiku, se po neúspěchu jeho strany SPÖ ve Štýrsku a Burgenlandu každopádně otřásla |
V hlavním městě se naopak dlouholetému primátoru Michaelu Häuplovi (SPÖ) postaví samotný „HC“ Strache. Sociální demokraté sice zatím mají náskok, ale nijak oslnivý, a preference FPÖ podle průzkumů v uplynulých měsících rostly. Lidovci jsou naopak ve Vídni průběžně až na čtvrtém místě za Stranou zelených.
Uvidí se, zda do podzimu v nejvyšších patrech rakouské politiky nastane větší zemětřesení nebo výrazné personální změny. Pozice kancléře Wernera Faymanna, kterému se nedaří nadchnout voliče ani rozdýchat stagnující ekonomiku, se po neúspěchu jeho strany SPÖ ve Štýrsku a Burgenlandu každopádně otřásla. Nyní záleží na tom, dokáže-li se s problémy vyrovnat.
