Rakouská vláda seškrtá přídavky cizincům. Chce šetřit

Slogan „Rakušané na prvním místě!“ patřil k hlavním heslům pravicové strany svobodných (FPÖ) před loňskými parlamentními volbami. Poté, co vstoupila do vlády vedené kancléřem Sebastianem Kurzem z konzervativní lidové strany, začíná postupně uvádět do praxe některé ze svých slibů. Mezi ně patřilo i snížení přídavků na děti vyplácených do zahraničí občanům jiných států EU, kteří do Rakouska dojíždějí za prací.

Teď vláda ve Vídni rozhodla, že podpory přizpůsobí skutečným životním nákladům v jejich domovských zemích. V praxi to znamená, že výše těchto příspěvků se někdy i citelně sníží. Kabinet zveřejnil modelové příklady, z nichž například vyplývá, že novorozeně v Maďarsku, jež dosud nemá sourozence, by mělo nově dostávat zhruba 94 eur měsíčně, zatímco dosud činila podpora 172 eur, dítě žijící v Řecku by pak nově obdrželo necelých 137 eur. Naopak takto podporované děti v Belgii by si lehce polepšily na zhruba 176 eur.

Hlavním motivem, proč Rakousko chce změnit dosavadní praxi, jsou úspory. Z posledně dostupných čísel vyplývá, že za rok 2016 poslalo do zahraničí 273 milionů eur (zhruba sedm miliard korun), což je téměř o deset procent víc než v předchozím roce. Změny mají snížit náklady o sto milionů eur a měly by platit od ledna 2019.

Největší procento takto vyplacených dětských přídavků směřovalo v roce 2016 do Maďarska a jednalo se o částku 80 milionů eur (přes dvě miliardy korun). I z toho důvodu plány Vídně ostře kritizoval maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó. „Rozhodnutí rakouské vlády je nedůstojné a neslušné,“ uvedl doslova šéf diplomacie a vyzval Evropskou komisi, aby se proti „porušení evropského práva“ ohradila.

Brusel již avizoval, že se na plánovaný zákon zevrubně podívá a posoudí, jestli neodporuje unijním pravidlům. V takovém případě by mohla Komise vůči Rakousku iniciovat řízení pro porušení evropských smluv.

Rakouská vláda se hájí tím, že prý nechce diskriminovat občany ostatních států, ale pouze nastolit férové podmínky. Ministryně pro rodinu Juliane Bognerová-Straussová, která rozhodnutí vlády prezentovala, upozornila, že zmíněné finanční podpory nejsou součástí mzdy, nýbrž mají sloužit k vyrovnání různě vysokých životních nákladů.

Jako kritérium na stanovení jejich nové výše má sloužit indikátor Eurostatu zohledňující ceny v každé členské zemi EU. V Rakousku není výše příplatku závislá na příjmu rodiny. Kritériem také nutně nemusí být trvalé bydliště dítěte.

Nyní je dávka odstupňována tak, že do věku tří let jde o částku 121,90 eura, v rozmezí od tří do deseti let je to 141,50 eura a ve věkové skupině od deseti do devatenácti let se jedná o 165,10 eura. V případě druhého a každého dalšího dítěte se vyplácí bonus ve výši sedm až 52 eur.

Co měli mít Britové, chtějí i Rakušané

Vídeňská vláda je přesvědčena, že nová úprava u evropských úředníků projde a případně obstojí i před Soudním dvorem EU. Komise totiž prý již jednou s něčím podobným souhlasila.

V době, kdy Britové vyjednávali s EU o nových podmínkách svého členství, přistoupila na to, že britské úřady budou moci na přechodnou dobu zcela zastavit výplatu dávek občanům jiných unijních států, pokud by to příliš zatěžovalo britský sociální systém.