Rachejtle byly předčasné, HDP opět padá

Předběžné výsledky HDP v eurozóně utlumily optimismus, který přineslo druhé čtvrtletí. Konec recese se nekoná.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Čtvrteční data o hospodářství v Německu, Česku i celé eurozóně poněkud ochladila radost, kterou mohly vyvolat výsledky druhého čtvrtletí. Německo sice stále roste, ale pomaleji než dosud, konkrétně o 0,3 procenta mezikvartálně (oproti 0,7 procenta ve druhém čtvrtletí letošního roku). Česko dostalo studenou sprchu – odhadoval se půlprocentní růst. Číslo bylo správné, jen je před ním aktuálně mínus.

Výsledky Česka za druhé čtvrtletí, které bylo růstové, jsme však komentovali opatrně s tím, že jde o odhad a budou ještě přicházet revize, a tak stejná opatrnost je na místě i nyní. Faktem však zůstane, že zkombinujeme-li česká čísla se zprávami z Německa i eurozóny, situace nevypadá dvakrát slavně. Ohňostroj označující konec recese si lze protentokrát odpustit.

V Česku se delší čas používá rčení, že když si Německo kýchne, máme tady hned chřipku. Zejména proto, že do Německa míří značná část našeho exportu. Pokud tedy hospodářská kondice Německa oslabuje, není to pro nás dobrá zpráva. Alespoň teoreticky, potenciálně dobré zprávy však přišly rovněž, viz níže.

Oslabuje německý export?

Překvapivé je, že u Německa táhla kladný hospodářský výsledek hlavně spotřeba domácností, vlády a investice. Export byl tentokrát převýšen dovozem, takže celkový příspěvek zahraničního obchodu k HDP byl negativní. Otázkou do budoucna je, zda nejde o nějakou předzvěst slábnutí zahraničního obchodu, za jehož dlohodobý přebytek je dnes Německo kritizováno.

V kontextu aktuálních dat je docela možné, že nedávné intervence ČNB dopadnou na úrodnou půdu

I v případě Německa si budeme muset počkat na zpřesnění čísel, a tudíž je brzy na teorie, zda například za výsledek nemůže spolková vláda nějakým zvýšením výdajů, které by se automaticky započítalo do HDP kladně. Každopádně předběžná čísla hovoří i o nárůstu investic soukromých firem, což je pro nás naopak dobrá zpráva, protože je docela dobře možné, že jde o firmy, které odebírají meziprodukty z českých společností.

V kontextu skutečnosti, že realita není tak veselá, jak naznačovalo druhé čtvrtletí, je docela možné, že nedávné intervence České národní banky dopadnou na úrodnou půdu. Jestliže HDP i po korekcích ukáže podobný výsledek, jaký přinášejí předběžné odhady, bude poptávka po opatřeních s potenciálem oživit ekonomiku sílit. Jedním z těchto opatření je pochopitelně i podpora exportu prostřednictvím oslabení koruny, tedy přesně to, co ČNB udělala.

Šance pro zbytek světa?

Eurozóna rostla tempem 0,1 procenta, přičemž se dá odhadnout, že kladný výsledek má „na svědomí“ východní Evropa, tedy například Polsko, Rumunsko či Slovensko. A pochopitelně i západoevropské Německo, které sice rostlo pomaleji, ale přece jen rostlo. Například Francie s Itálií jsou v propadu.

Usuzovat, že západ se již dostal na jakousi pomyslnou hranici svých možností, a tak šance k růstu mají primárně ekonomiky, které se teprve rozvíjejí, je předčasné. Státy západní Evropy sice možná mají nemalé hospodářské problémy, ale jejich vlády, domácnosti a podniky disponují nesmírným bohatstvím, ať už jsou to výrobní závody, soukromé nemovitosti nebo „pouhé“ know how. Takovou kumulací bohatství se rozvíjející se ekonomiky zatím pochlubit nemohou.

K postupnému vyrovnání úrovně nicméně v Evropě zřejmě docházet bude. Dopady budou více než zajímavé, protože může dojít k narušení obchodních vztahů členských zemí založených například na rozdílných cenách práce. Vznikla by potřeba hledat nové dodavatele i odběratele spíše mimo EU a zřejmě i mimo Evropu ve smyslu kontinentálním. Mimochodem tímto směrem se už zřejmě tak trochu orientuje i Česko – zatímco čísla o vývozu do EU nebo USA vykazují meziročně stagnaci či mírný propad, narůstá objem vývozu například do Číny a podobných zemí.  

Počet příspěvků: 1, poslední 14.11.2013 09:58 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.