Kousek od řeky Čchang-ťiang (Modrá řeka), která protéká Wu-chanem, stojí moderní budova zprovozněná teprve před pěti lety. Sídlí tu národní laboratoř biologické bezpečnosti, která se zabývá výzkumem původců nebezpečných onemocnění. Podle amerických médií tu zkoumali mimo jiné i koronaviry přenášené netopýry a zřejmě v důsledku chatrných bezpečnostních opatření a nedbalosti se odsud nákaza dostala ven. Nejde o vývoj biologických zbraní, ale o čistě civilní výzkum zastřešený čínskou akademií věd s tradicí od roku 1956.
Po epidemii SARS tu v roce 2005 vzniklo vědecké centrum, které spolupracovalo i se zahraničím, především s USA a Francií. V březnu 2018 přijeli podle listu The Washington Post z návštěvy institutu američtí diplomaté velmi zděšeni a své ústředí informovali o zdejších riskantních experimentech se SARS na netopýrech v nevyhovujících podmínkách, a žádali pro institut pomoc. Podle americké televizní stanice Fox News virus unikl právě z této laboratoře.
Přísnější kontrola informací
„Naše zdroje jsou přesvědčené, že k prvnímu přenosu viru z netopýra na člověka došlo tady a pak se infekce dostala do populace ve Wu-chanu,“ píše web televize. Virus zřejmě vynesl neopatrný zaměstnanec laboratoře, i když po podrobnostech se stále pátrá. Prioritní úkol objasnit původ koronaviru dal tajným službám americký prezident Donald Trump a dle televize CNN v americké vládě zaznívají požadavky, aby Čína za pandemii zaplatila. Čínské úřady možnost úniku viru z laboratoře odmítají a trvají na tom, že koronavirus pochází z wuchanského trhu s divokými zvířaty.
To však vyvracejí dvě lednové studie čínských vědců a podle Fox News i fakt, že se tu neprodávají netopýři. Čína už v tomto směru zpřísnila kontrolu informací – zakázala publikovat vědecké studie bez předchozího odsouhlasení ministerstvem zdravotnictví a novinářům přinášejícím informace přímo z Wu-chanu věnuje speciální pozornost. Otázek ale je mnohem víc. Čínské komunistické vedení vědělo už v polovině ledna, že čelí epidemii, tento poznatek ale drželo týden v tajnosti.
Čína zpřísnila kontrolu informací – zakázala publikovat vědecké studie bez předchozího odsouhlasení ministerstvem zdravotnictví a novinářům přinášejícím informace přímo z Wu-chanu věnuje speciální pozornost. Otázek ale je mnohem víc. Čínské komunistické vedení vědělo už v polovině ledna, že čelí epidemii, tento poznatek ale drželo týden v tajnosti. |
Po tuto dobu se ve Wu-chanu pořádaly hromadné akce včetně velkého novoročního festivalu, nakazily se tisíce lidí a epidemie nešla zastavit. Úřady pak sice uzavřely město, mezinárodní linky ale z Wu-chanu i poté létaly. Číňané včetně lidí z postižené oblasti mohli bez problémů vycestovat, zakázány byly jen zájezdy hromadných skupin. Čína také „zkorigovala“ počty zemřelých ve Wu-chanu. Ukazuje se, že jich bylo zhruba o třetinu více, přibylo 1290 na celkových 3869 lidí, počet obětí v celé zemi se zvýšil na 4632.
Podle agentury Nová Čína vznikl rozdíl tak, že na počátku šíření nákazy nedokázala některá zařízení včas přeposílat data, protože se soustředila na péči o pacienty. Spekuluje se ale o ještě vyšších počtech. Například rozhlasová stanice Radio Free Asia odhadovala s odvoláním na počet uren v krematoriích 47 tisíc mrtvých, zpráva britské vlády 50 až 130 tisíc zemřelých. Pekingští komunisté se teď snaží zachraňovat situaci humanitární pomocí a exportem ochranných prostředků, začíná ale být jasné, že i sama Čína pocítí alespoň dočasně tvrdé důsledky pandemie.
Ekonomika totiž za leden až březen ve srovnání se stejným obdobím loni klesla o 6,8 procenta. Podle agentury AFP jde o největší propad od smrti „velkého kormidelníka“ Mao Ce-tunga a faktického konce kulturní revoluce v roce 1976. „Výroba se zase může vrátit do starých kolejí, Čína se umí rychle vzpamatovat,“ říká pro list The New York Times Che Lie-chuej, ředitel šanghajské firmy Touchroad specializované na obchody v Africe. „Ale bude to mít dopad na světovou ekonomiku a některé firmy to nemusejí přežít,“ dodává.