Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Pussy Riot: Člověk by hned byl pro zproštění obžaloby. Jenže něco tu skřípe.

  11:37

Mnozí, kteří komentovali proces s dívčí skupinou, by chěli mít Rusko tam, kde ani sami nejsou.

Protesty proti soudu nad Pussy Riot se konaly v řadě zemí světa. foto: © REUTERSČeská pozice

Rusko bylo přistiženo v nedbalkách. Oproti své kondici před čtvrt stoletím je samozřejmě k nepoznání, ale ještě má mnoho co řešit. Nemluvě o tom, že mnozí by ho ještě ke všemu chtěli mít tam, kde ani sami nejsou.

Moskevský soud vynesl trest dvouletého nepodmíněného vězení pro dívčí trio s mnohoznačným názvem Pussy Riot. Skupina v maskách se dopustila krátkého vystoupení v jednom z center ruského pravoslaví, chrámu Krista Spasitele. Za to na ně dal trestní oznámení jakýsi církevní funkcionář, státní mašinérie tudíž musela konat a jakékoliv klidnější řešení bylo znemožněno. Odsouzeny však byly kvůli znesvěcení sakrálního prostoru a výtržnosti, ať je to jakkoliv podivné – nikoli však kvůli protestu proti Putinovi, i když to budou mnozí donekonečna omílat.

Typově pokrývají odsouzené celé spektrum ženské krásy. Je-li za celou akcí CIA, pak před prací jejího psychologa klobouk dolů! Děvenky se odvolají, jejich PR bude posíleno, a vzhůru do Holywoodu! Je fakt, že by se tam nejen neztratily, ale zastínily by i onu všelijak proslulou špiónku Annu Chapmanovou.

Jedna z dívek jako kdyby vystoupila z ikony, druhá orientální kráska, třetí zakavkazská Ruska, či co. Mladé, pěkné holky, člověk by byl hned pro zproštění obžaloby. Jenže tu něco skřípe.

Inkriminované vystoupení bylo několikavteřinové, a proto tam nemohl být přednesen text „punkové modlitby“, jak jej přičinlivě otiskují někteří aktivisté. Stav věci asi nejpřesněji zachycuje Tomáš Pecina, jehož klíčovou větu nutno ocitovat doslova: „Západní média z textu účelově vybírají ??????????, ?????? ???????, pomíjejíce, že zpěvačky rappovaly např. také ?????, ?????, ????? ????????, což svým čtenářům před 22.00 hod. rozhodně nepřeložím.“

Neslušnost, urážka, zločin

Co se vlastně v chrámu odehrálo, zaslouží hlubšího promyšlení. Dívky se jistě dopustily neslušného chování, samy to naznaly a omluvily se. Někteří věřící se jejich chováním cítili uraženi. Ostatně, není divu. Ortodoxní církev nikdy neslula přehnaným liberalismem, ale to ani fundamentální věřící židovští, muslimští, katoličtí ani protestantští – abychom se drželi nejbližšího okolí. Ostatně i mnozí nevěřící, nebo nekonfesně věřící, se takovýmto jednáním mohou cítit uraženi. Tou klíčovou otázkou však je, zdali takový skutek má být řešen jako trestný čin

Jak samy členky skupiny tvrdily (věrohodnost tohoto tvrzení necháme stranou, důležité je, že tento výrok zazněl), mají respekt k náboženství. Pak je tedy dobře se ptát, jak se to má k právu věřících lidí na nerušený výkon jejich náboženských svobod? Jaké ochrany požívají církevním právem či zvyklostmi veřejnosti zapovězené prostory? Mohou se věřící obrátit s žádostí o pomoc na světské orgány?

A ještě jeden veledůležitý moment, který nutno zmínit, chceme-li dostát svým civilizačním kořenům. Co kdyby se totéž stalo našim přátelům, co kdyby se něco podobného stalo nám samým? Jak bychom snášeli „punkovou modlitbu“ ve Svatopetrském chrámu nebo v amerických evangelikálních sborech? Putin zauvažoval, jak by se asi punkerkám vedlo ve středoasijských republikách? Zajímavé by bylo představit si, co by se asi dělo u Zdi nářků, když tam všudypřítomní strážci morálky nekompromisně modrými lajntuchy zahalují už jen poodhalená dámská raménka.

Dlužno promyslet, co by asi punkerky provedly ve Spojených státech, proti propojení náboženství a politiky za G.W.Bushe, který jednání vlády zahajoval modlitbou. Možná, že by dosáhly alespoň toho, že by byl konečně nějaký (jejich) soudní proces přenášen v přímém přenosu i americkou televizí.

Politické versus náboženské

Podstatnou okolností při rozhodování soudu se stalo, že politický protest (právo na něj zpochybněno nebylo) se odehrál v sakrálním prostoru. Punkerky kalkulovaly, že narušení sakrálního prostoru zesílí mediální odezvu jejich politického protestu. Ta amplifikace se sice povedla, ale přinesla s sebou nepochybný morální šrám. A ten byl zase soudem amplifikován do podoby zločinu. Avšak tak násilně, že zase potvrdil oprávněnost protestu punkerek. Například větou, že chování obžalovaných bylo zavrženíhodné, ať již k němu došlo na církevní či jiné půdě, protože neodpovídá kánonu pravoslavné církve.

Zatažení třetích, nezúčastněných osob do konfliktu přiláká pozornost médií tím spíše, čím je nehoráznější

Na druhou stranu nutno přiznat, že koncept mediálního zesílení punkerské akce připomíná zneužívání médií, známé z jiné oblasti (sám terorismus však meritorně nemůže být s pojednávaným jevem srovnáván). Zatažení třetích, nezúčastněných osob do konfliktu přiláká pozornost médií tím spíše, čím je nehoráznější. V tomto případě byl tento mechanismus sklouben s představitelně alergickou reakcí církve a stupidní reakcí státu, což, znásobeno senzacechtivou chamtivostí médií, vedlo k tomuto neradostnému výsledku.

Zároveň však došlo k velkému paradoxu: punkerky údajně protestovaly proti velkému srůstání státu s církví. Ano, dopustil-li se církevní hodnostář ve svém svatostánku politické propagandy, pak svým způsobem udělil legitimitu i politicky motivovanému protestu v tomtéž svatostánku. Ovšem protest sám svým uskutečněním vlastně odstranil svůj původně legitimní důvod, neboť také přenesl politiku do kostela, proti čemuž původně protestoval.

Punkerky prostě dojely na to, že zneužily církevní prostor k politickému protestu. Taktika obhajoby byla omezena omluvou obžalovaných věřícím. Co kdyby však byla celá akce pojata opravdu jako náboženský protest proti srůstání církve a státu? Bez omluv, bez vykrucování? Odpadla by pak námitka o nepřípadnosti místa politického protestu! A obhajoba by mohla argumentovat naopak silným náboženským cítěním aktérek, jejichž motivem by mohla být církevní všenáprava! Kde jinde by měly protestovat?

Teatrální rozsudek

Možná, že se spoléhá na odvolací soud, který holky odsoudí k tomu, co už odseděly

Po třech hodinách posluchačských stavů kolísajících mezi bdělým sněním a obavami z halucinací se soudkyně prodrásala k finálním dvěma rokům nepodmíněně pro každou ze tří statečně se šklebících punkerek. Dobře po těle asi nebylo nikomu. Sociologické průzkumy v samotném Rusku ukazovaly shodu na řešení, naznačeném jedním moudrým ruským muslimským duchovním: měli ty holky chytit za flígr a vyhodit z kostela. A fertig. Putin hovořil o podmínce. Trestní kodex až o sedmi letech, prokurátor o třech. Možná, že se spoléhá na odvolací soud, který holky odsoudí k tomu, co už odseděly. Aby to celé nevypadalo, že jdou všichni Putinovi hned a ve všem na ruku.

Nabízí se srovnání s případem Plastic People. Podle mého mínění však na straně souzených není mnoho konkrétních podobností. Plastici rozhodně nemuseli dělat žádné programové provokace, docela stačilo, že provokovali svou prostou existencí: reakce státu byla i tak leckdy těžko k vydržení. Nicméně velkou podobnost zde vykazuje argumentace trestněprávních orgánů na atypickou situaci: reagují způsobem, který (s odstupem) bude budit už jenom smích. A dost bujarý. Poslyšte třeba:

  • Obžalované se dopustily výtržnosti tím, že „mluvily sprostě v blízkosti ikon“. Nádhera. Jak budou propříště sankcionovány hříšné myšlénky poblíž ikon?
  • Odůvodnění rozsudku neustále opakuje ve svědectvích velmi kreativní popis odsouzeníhodného chování obžalovaných: „mávaly rukama a nohama“.
  • Avšak pro jednou políbila vyšetřovatele múza, a on zčerstva napsal: Obžalované „porušovaly všechna myslitelná i nemyslitelná pravidla“.
  • Další svědkyně vypověděla, že „nedokáže říci, kolik jich bylo, protože měly masky“.

Nu, něco z toho bude ovlivněno obtížným simultánním překladem, ale stejně...

Je to vposledku hloupé, taková cílená provokace. Nevydělá na tom ani církev, ani stát, ani příznivci liberalizace poměrů v Rusku. Takovéto procesy, které jsou na hraně, když se zvrtnou (jako tento), nebezpečně posílí ty nejkonzervativnější síly. Pravoslavná církev možná nyní lituje trestního oznámení, které podala. Církev i stát asi cítí, že si naběhly na vidle. Nevytěží z toho nikdo, leda všichni dohromady. Pokornou reflexí toho, co a proč se stalo, a proč tomu tak nemuselo být. Pokud ovšem nebyla sama konfrontace vlastním pozadím celé události, s cílem posílit ty konzervativní, konfrontace chtivé síly v Rusku. Síly, které navzájem a nutně potřebují viditelného nepřítele, aby se muselo zbrojit.

O procesu s Pussy Riot jsme psali také v článku: Ve světě se protestuje, české popové hvězdy k soudu s Pussy Riot mlčí.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!