Publikování v predátorských časopisech ztěžuje hodnocení vědy

Predátorské časopisy zneužívají otevřený přístup k publikování vědeckých výsledků kvůli finančnímu zisku, nepoctiví autoři pak příležitosti snadno publikovat k podpoře kariérního postupu.

Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež... | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež...

Nešťastné publikační aféry, například nedávno na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy – případ Wadima Strielkowského – i nedokonalý systém hodnocení vědy jsou důsledkem současné situace ve vědě. Kritiky často přisuzují systému hodnocení i to, co má ve skutečnosti odlišné příčiny.

Negativní fenomény ovlivňující a ztěžující hodnocení vědy – například zveřejňování výsledků ve formě takzvaných predátorských periodik, ve kterých lze publikovat prakticky cokoliv za úplatu a bez řádného recenzního řízení – nejsou důsledkem špatného systému, ale doprovázejí výrazné změny ve vědě zejména v uplynulých 20 letech.

Nejen české prostředí

Nástup informačních technologií výrazně zjednodušil publikování, přístup k publikacím i sběr dat o jejich ohlasu. Digitální věk umožnil rozvoj nejen bibliometrie a scientometrie, ale i alternativních forem publikování, jako je open access –bezplatný a okamžitý přístup k publikacím.

Nové možnosti publikování s sebou přinesly i případy jejich zneužití. Jakkoli je tato praxe zavrženíhodná, rozhodně se netýká primárně českého akademického prostředí.

K jejich prosazení však také přispěl nárůst finančních nákladů zavedených tištěných časopisů, dlouhá doba recenzních řízení, častá odmítnutí přijetí prací do tisku, protože autoři jsou motivováni dosáhnout publikace v nejprestižnějším časopise, a tím delší doba nutná ke zveřejnění. To někdy v důsledku plnění krátkodobých grantových projektů vytváří na vědce velký tlak. Proto je přirozené, že nové možnosti publikování s sebou přinesly i případy jejich zneužití.

Predátorské časopisy pouze zneužívají otevřený přístup k publikování vědeckých výsledků kvůli finančnímu zisku. Nepoctiví autoři pak využívají příležitosti snadno publikovat, aby podpořili svůj kariérní postup. Jakkoli je tato praxe zavrženíhodná, rozhodně se netýká primárně českého akademického prostředí.

Tři pilíře

Hodnocení vědy se v ČR s obměnami provádí na základě usnesení vlády č. 644 z 23. června 2004. Způsob zařazování výsledků do informačního systému výzkumu a vývoje, který měl být dle zákona o podpoře výzkumu z roku 2002 nástrojem hodnocení, ale byl nastaven nevhodně. Proto nebylo možné hodnotit jejich kvalitu ani účelnost veřejné podpory. Vláda proto výsledky, které mohly být systému zařazeny, omezila na články v impaktovaných a vybraných recenzovaných časopisech, odborné knihy a články v nich, patenty, aplikované výstupy a na ostatní výstupy.

Nová metodika hodnocení vědy stojí na třech pilířích – oborovém hodnocení publikačních výsledků, hodnocení kvality vybraných výsledků a hodnocení patentů a nepublikačních výsledků

Významný posun v hodnocení a podpoře výzkumu nastal v roce 2009, kdy byla uzákoněna úprava, která přidělování podpory spojila s bodovou hodnotou výsledků, respektive podílem na celkové bodové hodnotě výsledků. Do roku 2009 se institucionální podpora poskytovala v návaznosti na sedmileté výzkumné záměry. Zamítnutí záměru znamenalo, že výzkumná instituce ztratila podporu na dlouhou dobu. Na druhou stranu systém umožňoval podporu pracovišť průměrných či podprůměrných.

Zatím posledním milníkem je rok 2013, kdy byla zavedena dosud platná nová metodika hodnocení, která již nesleduje pouze hodnotu bodů, ale stojí na třech pilířích – oborovém hodnocení publikačních výsledků, hodnocení kvality vybraných výsledků a hodnocení patentů a nepublikačních výsledků. Druhý pilíř je uplatněn až od roku 2014 a jeho slabinou je někdy kvalita posuzovatelů.

Kvantitativní hledisko

Rada pro výzkum, vědu a inovace (RVVI) i její komise pro hodnocení vědecké práce, jejíž složení RVVI loni obměnila, dělají vše proto, aby byly nedostatky a slabé stránky systému hodnocení odstraněny. Pro přípravu nové Metodiky 2017+ byla ustavena pracovní skupina, která vytvořila časový plán a model přechodu na novou Metodiku 2017+ včetně finančního zajištění. „Zásady Metodiky 2017+“ by vládě měly být předloženy letos v červnu.

Je třeba uznat, že se prosadilo kvantitativní hledisko, což některé vědecké pracovníky motivovalo k hojnému publikování bez ohledu na vědecký přínos

Systém hodnocení od počátku soustavně kritizovala nemalá část akademické obce. Je však třeba uznat, že se prosadilo kvantitativní hledisko, což některé vědecké pracovníky motivovalo k hojnému publikování bez ohledu na vědecký přínos. Pokud zvolili tento přístup, mohlo je to dovést až k publikování v predátorských časopisech, nebo jinému spornému jednání. Diskutovat by se také mělo o efektivním postihu kartelového či salámového publikování, autoplagiátorství nebo opakovaného využití stejných dat.

Tyto problémy se ve vědě vyskytovaly i v minulosti, stejně jako tlak na vysokou frekvenci publikování. Slogan „publish or perish“ se objevil již ve třicátých letech 20. století. Případ proslulé Grayovy anatomie, poprvé vydané v roce 1858, ukazuje, že problém etiky vědecké práce byl aktuální dlouho před příchodem digitalizace. Nová je snadnost a rychlost, s níž se podobné negativní jevy mohou ve vědecké obci šířit, a proto musejí být i nová protiopatření.

Impaktní faktor

Mechanismy, jak negativní jevy, jako je publikování v predátorských časopisech vydávané za seriózní výzkum, včas identifikovat, by bylo možné zahrnout například do hodnocení vnitřního prostředí výzkumné organizace. Problém predátorských časopisů také nelze řešit pouze tím, že do hodnocení budou zahrnuty jen publikace v impaktovaných časopisech.

Časopisy se často záměrně snaží zvýšit impaktní faktor například tím, že zveřejňují větší počet recenzí a přehledových studií na úkor původního výzkumu, který bývá zpravidla citován méně často

Impaktní faktor (IF) původně sloužil především knihovnám. Ty se s jeho pomocí rozhodovaly, které odborné časopisy budou, či nebudou předplácet. Postupně se však začal používat i při hodnocení výsledků vědecké práce. A v tom je jeho úskalí – velikost IF může ovlivnit jediný článek. Například časopis Acta Crystallographica Section A zveřejnil v roce 2008 článek, který získal 6600 citací. Jeho IF se tím zvýšil z 2 na 49,9, čímž v tomto roce předstihl Nature.

Časopisy se často záměrně snaží zvýšit IF například tím, že zveřejňují větší počet recenzí a přehledových studií na úkor původního výzkumu, který bývá zpravidla citován méně často. Nejlepší články se také obvykle zveřejňují na začátku roku, aby měly dostatečný prostor získat vyšší počet citací.

Se snahou zvýšit IF souvisí i nepřiměřeně časté sebecitování či citování vynucené. Ve skutečnosti je proto podstatnější složení redakční rady odborného časopisu a průběh recenzního řízení. Proti nekritickému upřednostňování impaktovaných časopisů také hovoří, že jednou z důležitých podmínek rozvoje vědy je dostatečný prostor pro vznik nových časopisů.

Pokus o podvod

Obrana proti časopisům s neseriózním či zcela fingovaným recenzním řízením by měla být možná již nyní díky takzvaným záporným bodům. Letos v lednu je totiž RVVI schválila pro hodnocení výsledků výzkumných organizací. Pokud podle hodnotících panelů nesplní výsledek definici vědeckého výstupu a nezíská žádný bod, bude za to sankce. Bylo by tedy možné zvážit vytvoření seznamu časopisů, u nichž by vykázání publikace vedlo k udělení záporných bodů.

Vědomé publikování v predátorském časopise s cílem ovlivnit hodnocení vědecké práce je jednoznačně pokusem o podvod

Vědeckým pracovníkům nelze bránit ve svobodném šíření informací v predátorských časopisech, z čehož však pro ně nevyplývá žádný nárok na pozitivní uznání výsledku. Vědomé publikování v predátorském časopise s cílem ovlivnit hodnocení vědecké práce je jednoznačně pokusem o podvod. V tomto světle by mělo být nahlíženo na příslušného pracovníka i na výzkumnou organizaci, která takové jednání připustila. A na jejím hodnocení by se to mělo projevit.

Text částečně vychází z příspěvku na konferenci „Predátoři, publikace, peníze na vědu“, která se konala ve čtvrtek 24. března 2016 v Akademickém konferenčním centru AV ČR.